Jejich názory jsou už dnes překonané. Rozdíly mezi mužem a ženou neurčuje výchova a vliv prostředí, ale přirozený vývoj, a to ještě před narozením. Už tehdy se rozhoduje o odchylkách, jako je homosexualita nebo transsexualita. Kdo to nerespektuje, dostává se do složité situace, kdy bojuje s vlastní přirozeností.

Radikální feministky usvědčuje z omylů sám život. Výmluvný je třeba případ dvou novorozenců, kteří přišli po zpackané obřízce o pohlavní údy. Stal se v šedesátých letech v USA. Odborníky tehdy ovlivnila panující představa, že na tělesné schránce tolik nezáleží a výchovou můžeme dospět k vyhlédnutému pohlaví. Proto se rozhodli pro kuriózní řešení. Požádali rodiče, aby chlapce bez penisu vychovávali jako dívky, protože jim tak bude na světě lépe. Chlapce navíc vykastrovali a jejich zevní genitál uzpůsobili ženskému vzhledu.

Rodiče těchto dětí se jejich návrhu podřídili a dělali, co mohli. Bez ohledu na to se u obou chlapců projevila v pubertě jejich mužská podstata. A to zcela jednoznačně. Je totiž daná formováním centrálního nervového systému už před narozením, tedy v prenatálním období.

Na tomto případě můžeme názorně demonstrovat to, co vědci, kteří se zabývají souvislostmi mezi hormony a sexuálním vývojem, už dávno vědí. Pokud je mozek plodu vystavený v matčině děloze účinkům mužského pohlavního hormonu testosteronu, vyvíjí se jednoznačně mužsky. Stejně jako tělo plodu.

Mozky muže a ženy nejsou funkčně shodné

Když účinky testosteronu chybí, vyvíjí se z plodu žena, a to jak tělesně, tak i duševně. Není přitom pravda, že by mozky muže a ženy byly funkčně shodné. Když už nic jiného, mozek ženy musí řídit od puberty menstruační cyklus. Protože na něj masivně nepůsobí testosteron, vykazuje chování a myšlení žen řadu odlišností.

Výrazný rozdíl existuje například v takových vlastnostech, jakými jsou agresivita a empatie. Pánové bývají výrazně agresivnější, dámy mnohem empatičtější, což snadno zjistíme obyčejným pozorováním. To, že naprostou většinu násilných trestných činů páchají muži, není fakt získaný výchovou. Je to nepochybně dílo matky přírody nebo stvořitele, jak chcete. Dokládají to i fakta z vědeckých výzkumů, a to nejen na lidech, ale také na zvířatech.

Podobné procesy, ke kterým dochází v mozku ještě před narozením člověka, určují jeho mužské či ženské sexuální cítění. A zřejmě i některé odchylky v sexuální orientaci. Už dlouho je zřejmé, že ta homosexuální není produktem výchovných a kulturních vlivů. Jde o projev mozkových center. Prosazují se zcela nezávisle na sociálním prostředí a na vůli lidí.

Toto poznání vedlo k přijetí gayů a leseb jako menšinové součásti normální lidské populace. Poměrně snadno se podařilo to, aby vyšli z ilegality a legálně se začlenili do naší společnosti. Lidé se navíc přestali dívat na homosexualitu jako na kriminální čin, za který byla kdysi považovaná.

Rozdíly existují

Méně úspěšná jsou radikální feministická hnutí, která tvrdí, že mezi muži a ženami neexistují žádné velké rozdíly. Jenže existují. Do značné míry je určuje už samotná genetika.

Ženy mají ve své genetické výbavě dva chromozomy X a každý z nich obsahuje několik tisíc genů. Muži mají takový chromozom pouze jeden. Doplňuje ho chromozom Y, který je neskonale menší a obsahuje snad jen stovku genů.

Informovaného člověka tedy nepřekvapí, že dva takto rozdílně geneticky vybavení jedinci se od sebe musí podstatně lišit jak v tělesných, tak i psychických projevech. Není tomu tak proto, aby jedno pohlaví mohlo ovládat druhé. Ale proto, že matka příroda chce, aby muži a ženy vzájemně spolupracovali a doplňovali se. Což neplatí jen pro rozmnožování, i když o to jde samozřejmě v první řadě.

Současná postmoderní doba přeje méně mužům než ženám

Připomínám biologicky daný rozdíl v rychlosti tělesného i duševního vývoje chlapců a dívek. Znevýhodňuje chlapce v systému školního vzdělávání. A zřejmě je důvodem, proč ženy dosahují stále vyšší vzdělanosti. Také vykazují podstatně lepší sociální přizpůsobivost a větší úspěšnost v celé řadě profesí, kde uplatní svou schopnost pomáhat, pečovat a vcítit se do lidí.

I v některých manažerských funkcích mají větší šanci uplatnit typické ženské vlastnosti. A když se podíváme na to, jakého průměrného věku se dožívají muži a ženy, jasně vidíme, které pohlaví je odolnější a úspěšnější. Ženy žijí v průměru o šest roků déle než muži.