Nevěra bývá častým důvodem rozchodu, a to navzdory tomu, že člověk není monogamní tvor. Biologicky a evolučně je předurčen k sexu s několika partnery a realitou je, že naprosté minimum lidí má za život jediného pohlavního partnera.

Doporučené články

Proč je tedy nevěra tak častý důvod ke konci vztahu?

Nevěra neznamená promiskuitu

Může za to získaná morálka a společenská představa o vztazích. Samozřejmě není důvod na věrnost úplně rezignovat a stát se promiskuitními. Promiskuita plodí nejen společenský chaos, ale také šíří vážné choroby a vede k emocionálním potížím. Sex sice můžeme provozovat bez emocí, ale sex s emocemi je součástí láskyplného vztahu a většina lidí tuhle kombinaci ke zdravému fungování, psychickému i fyzickému, potřebuje.

Nicméně faktem je, že evoluce nás z nějakého důvodu monogamními tvory nevytvořila. S tímto konceptem přišla lidská společnost zřejmě na počátku zemědělství, když se vytvořil první koncept majetku. Kvůli pěstování plodin lidé vymysleli vlastnictví půdy a její dědictví. Právě tyto dva fenomény vedly k tomu, že bylo třeba začít podporovat monogamní vztahy. Navzdory odlišné biologii.

Ani po tisících let fungování v systému vlastnictví a rodiny však monogamie v člověku není zakódována. A co tedy dělat s touto biologií? Rezignovat a být promiskuitní, nebo se snažit trvat na monogamii? Zřejmě ani jedna z variant není ideální.

Je potřeba nevěru přijmout

Odborný časopis Psychology Today se snaží na základě vědeckých studií na tento problém odpovědět a přichází s novou výzvou moderní společnosti. Nevěru a touhu po sexu s jinými osobami než s partnerem přijmout a pracovat s ní. Jako s faktem tak, aby nezpůsobila zánik vztahu, který často tvoří rodinu, a nevedla k emocionálnímu poškození partnerů.

Nevěra může být emocionální nebo sexuální. A nemusejí jít ruku v ruce. Náhodný sex bez emocí není totéž jako zamilovat se do někoho jiného, ale nevyspat se s ním. První varianty se dopouštějí častěji muži, ale u jejich partnerek jim přitom vadí víc.

Druhé varianty se častěji dopouštějí ženy, ale víc jim vadí u mužů. Za to opět může evoluce. Muži nechtějí vychovávat a krmit cizí geny (proto jim vadí fyzická nevěra), zatímco ženy nechtějí přijít o svého živitele (proto jim víc vadí, když se zamiluje jinde, hrozí více, že rodinu opustí, než když si někde jen užije).

Nicméně sexuální nevěra, i když je bez emocí, často ubližuje partnerům emočně a častěji ženám.

Nerealistické představy o vztazích

Tématem nevěry se dlouhodobě zabývá Dan Savage, podle něhož je věrnost nepřirozená a je bláhové se tvářit, že lidé budou monogamní. Podle něj by jednotlivý úlet neměl znamenat, že člověk vzdá monogamii a nemůže se poučit a vystřízlivět.

Jenže to vyžaduje odlišný postoj společnosti k tomuto problému. Je třeba s konceptem nevěry ve vztahu pracovat a počítat, aby nebyla důvodem emočních potíží a rozchod za každou cenu jejím řešením.

Krize manželství je dnes způsobena právě nerealistickou představou o vztazích a domněnkou, že člověk bude milovat jedinou osobu celý život a bude jí přitahován sexuálně po celou dobu vztahu. Vztah a monogamie jsou volba a rozhodnutí o něco usilovat, nikoli vrozená vlastnost.