Církve využívají vliv originálních vůní od nepaměti. Stačí si vzpomenout na kadidlo, jehož odér je neodmyslitelnou součástí různých církevních obřadů. Pach pryskyřice, která se pálí v kadidelnici, působí na lidi pozitivně, relaxačně a antidepresivně.

Mnohé vůně můžou sehrát pozitivní roli také při intimním tělesném sblížení. Vědci se pokoušeli prokázat u lidí existenci populárních živočišných feromonů, jejich výzkumy však nepřinesly očekávané výsledky.

Nenalezli pach, jenž by fungoval u lidí stejně jako ten, který dokáže rozvášnit samečky psů, koček nebo skotu. Nicméně určité látky stimulující sex našli v některých sekretech potních žlázek, a to u obou pohlaví.

Jako sexuálně pozitivní molekulu definovali u mužů androstenon, u žen pak prý androstenol. Obě látky obsažené v těchto sekretech se velmi podobají a mají blízko k pohlavním hormonům. Jejich signalizační schopnosti můžeme vědecky doložit.

Opačné pohlaví sice nerozvášní, ale dovedou vyvolat jeho sexuální zájem

Tělesné pachy prý dokážou ovlivnit i fyziologické funkce. Třeba dívky, které vyrostou v úplné rodině, dospívají dříve. A jejich první měsíčky se dostavují v časnějším věku než u dívek, které vychovala jen matka samoživitelka. Signály k tomuto procesu mají dostávat právě prostřednictvím pachů otce a matky.

Jiné, obtížněji definované tělesné vůně, mohou zřejmě signalizovat i tak nespecifické emoce, jako je štěstí. S různými čichacími experimenty se v sociální antropologii roztrhl tak trochu pytel. Ženy prý dokážou rozpoznat tělesný pach šťastného člověka od toho negativně naladěného. Citlivý nos však mají už kojenci. Vnímají odér blízkých osob. Chlapcům je v tomto útlém věku příjemnější vůně matky než vůně otce. To, že by táta lépe voněl děvčátkům, se ovšem nepotvrdilo.

Z parfémů a vod po holení se pro současné ženy i muže stala jakási pachová identifikační karta. Výrobci nabízejí stále nové parfémy a podobné kosmetické přípravky. Inovace má nahrazovat, někdy dokonce přebít, osobní tělesné pachy.

Jiné vlastnosti vůní mohou souviset třeba s naší ochotou nakupovat. Podle některých marketingových průzkumů lidé ochotněji a více utrácejí v obchodech, kde je to cítit právě po limetkách, citrónech a vanilce. V hospodách prý dovede navodit dobrou náladu vůně mravenčanu ethylnatého, který známe z rumu. Není tedy náhodou, že právě rumovou vůni často obsahuje vánoční cukroví. Je zajímavé, jak tato poměrně jednoduchá sloučenina může působit na tak složitý systém, jako jsou lidské emoce.