U žen je vliv genů na nevěru asi čtyřicetiprocentní. Právě u nich však genetikové z University of Queensland identifikovali konkrétní gen, jehož určitá alela (varianta) výrazně zvyšuje nevěrné chování.

Australští vědci se ve své studii opírají o chování a genetický kód 7 300 zadaných dvojčat ve věku osmnáct až devětačtyřicet roků. Z tohoto zkoumaného vzorku 9,8 procenta mužů a 6,4 procenta žen mělo dva nebo více sexuálních partnerů za poslední rok.

Dvojčata jednovaječná mají shodný genetický kód. Určité rysy chování, které vykazují oba jedinci, jsou tedy s velkou pravděpodobností dědičné. Naopak ty vlastnosti, které se u jednovaječných dvojčat liší, nejsou zřejmě podmíněny geneticky.

Vědecký tým porovnal zjištěná data od jednovaječných dvojčat se skupinou dvojvaječných.  Z výsledků vyplynulo, že vliv genů na nevěru je u mužů 63procentní, kdežto u žen 40procentní. „Náš výzkum jasně dokazuje, že lidský genom ovlivňuje to, s jakou pravděpodobností se člověk dopustí sexu s jinou osobou za zády partnera,“ uvedl autor studie doktor Brendan Zietsch.

Podle Zietsche je tak možné, že nevěrní rodiče předávají svým potomkům nevěrné geny.