Líbání je důležitá součást každého vztahu. Ti, kteří se líbají rádi a pravidelně, mají pevnější, láskyplnější a kvalitnější vztahy. Tým vědců z Oxfordské univerzity totiž tvrdí, že lidé jsou při líbání schopni okamžitě ucítit biologickou kvalitu partnera, i to, zda má dost odlišné geny pro to, aby při početí dítěte vznikl jedinec se silnou imunitou, pevným zdravím a dostatečnou atraktivitou.

Výzkum se také snažil proniknout do jedinečnosti a křehkosti lidských vztahů. Vedoucí studie, Rafael Wlodarski z Ústavu experimentální psychologie říká: „Líbání je forma lidského namlouvání, které je neuvěřitelně rozšířené a počítá se mezi běžnou praxi. Z hlediska přírody je také zcela unikátní.“

Co znamená pro 900 dospělých jedinců pouhopouhý polibek, a na důležitost líbání v krátkodobých či dlouhodobých vztazích se dotazoval výzkum publikovaný v časopise Human Nature. Jen něco přes polovinu zkoumaných bylo v té době ve vážném vztahu.

Pro ženy je líbání důležitější

Ženy označily líbání ve vztahu za daleko důležitější než muži. Je to tím, že ženská část populace je daleko selektivnější, co se výběru partnera týče. A to vzhledem k tomu, že musí do výběru zahrnout více času i energie s ohledem na pozdější úsilí, co se výchovy dětí týče.

„Existují tři různé teorie o roli, kterou hraje líbání v sexuálních vztazích. První pomáhá rozsoudit genetické kvality potencionálního partnera, další slouží jako předehra k milostnému vzrušení a poslední, která má pomáhat k udržování rovnováhy ve spokojeném vztahu,“ říká Wlodarski.

Na počátku seznamování se dvojice řídí fyzickým vzhledem, tvarem postavy a společenskými znaky. Později ale přijde na řadu intimní sbližování a líbání, které prý okamžitě a bezchybně prověří biologickou kompatibilitu obou jedinců.

„Líbání hraje také velmi důležitou roli před sexem v krátkodobých vztazích a v různých obdobích dlouhodobých věrných vztahů. Pro ženy je líbání mnohem důležitější při dlouhodobém vztahu, protože u nich posiluje pocit, že je dvojice více emocionálně propojená,“ tvrdí profesor experimentální psychologie Robin Dunbar z Oxfordské univerzity.