V bibli čteme o smrtelné zášti, kterou pojal Ezau, když ho jeho bratr Jákob chtěl podvodem připravit o právo prvorozeného. Nebo slavný Onan. „Vylil své sémě na zem“, aby nemusel zplodit bratrovi potomka. Zajímavé je, že dnes ho neznáme jako průkopníka majetkových úniků, ale jako průkopníka přerušované soulože.

V bibli však najdeme mnohem drsnější příběhy. Až se člověk skoro diví tomu, že na tento posvátný text někteří lidé ještě přísahají. Například dcery utečence Lota daly etice monogamního manželství pořádně na frak. Jejich otec prchl i s celou rodinou z města smilstev, Sodomy. Manželku, která ho doprovázela, proměnil Hospodin v solný sloup za nekázeň. Přitom nespáchala nic vážného, jen se ohlédla.

Zato jeho dcery byly pěkná kvítka. Nemohly získat manžely a potomstvo obvyklým způsobem. Proto zvolily incestní vztah s vlastním otcem. Aby ho přiměly k této příbuzenské souloži, opily ho vínem. A co na to Hospodin? Ponechal to bez trestu. Morálně problematické dívky pak založily plémě Moabské a Amonitské.

Vážnost muže roste s počtem manželek

Bible popisuje také krutě nerovnoprávné postavení slabšího pohlaví. Vážnost muže roste s počtem manželek a žen, se kterými sexuálně obcuje. Hojnost potomstva z těchto biblických harémů je znakem Hospodinovy přízně. Ženám však hrozí za mimomanželský styk smrt upálením nebo ukamenováním. Mnohé tak i skončily.

Snad nejkřiklavější příklad ponižujícího postavení ženy ukazuje příběh muže z Betléma. Putoval do rodného města v doprovodu jakéhosi mládence a „ženiny“. Se soumrakem se uchýlil do města Gibeje. Jeden dobrotivý starý muž mu poskytl přístřeší.

Muži z Gibeje, kteří přišli k domu hostitele, chtěli hosta napadnout. Stařec je přemluvil, aby ho ušetřili. Za to jim vydal svou nedotčenou ženu a hostovu ženinu: „Tady je máte a můžete s nimi dělat, co chcete.“ Oni pak s ženinou obcovali a zneužívali ji celou noc až do rána.

Ráno se žena doplazila na práh domu, kde zemřela. Muž ji našel ležet u vchodu. Řekl jí: „Vstaň a půjdeme!“ Mrtvá už mu ale nemohla ani odpovědět.

Bez přísnějšího trestu zůstávají také neuvěřitelné podlosti krále Davida, od kterého odvozuje svůj původ Ježíš. Krále zachvátila touha po manželce jeho skvělého bojovníka Uriáše. Cizoložil s ní a nastrojil na Uriáše smrtelnou léčku. Vydal totiž rozkaz: „Postavte ho do nejtužšího boje a pak od něho ustupte. Ať je zabit a zemře.“

Stalo se. Manželka nad jeho smrtí plakala. Když však její smutek pominul a král David pro ni poslal, stala se jeho ženou. Hospodin ho za tuhle věrolomnost potrestal pouze tím, že první syn, kterého zplodil s Uriášovou manželkou, zemřel.

Je typické, že všechny tyto příběhy neslyšíme z kazatelny jako slovo boží. Jsou totiž barvité, plné drsného, nefalšovaného a neidealizovaného života. Některé by se neztratily ani v populární novinové rubrice Černá kronika.