„Tři čtvrtiny katolických duchovních udržují různé formy vztahů se ženami od emotivních až po sexuální,“ uvádí na základě dlouhodobého průzkumu mezi polskými kněžími sociolog prof. Józef Baniak z Mickiewiczovy univerzity v Poznani.

Mnoho duchovních má navzdory celibátu ženu i děti, s nimiž žijí obvykle utajeně. Nadřízení biskupové o hříchu sice vědí, ale veřejně se k němu nikdy nevyjadřují.

„Z mých průzkumů vyplývá, že děti má přibližně čtvrtina kněží, kteří udržují sexuální vztahy se ženami, což je 10–15 procent z celkového počtu farářů,“ tvrdí Baniak.

Podle něj je většině studentů katolických seminářů jedno, zda celibát platí, nebo ne. Když odcházejí na bohoslovecká studia, už vědí, že ho případně nebudou dodržovat. Kněžími se nerozhodli být z náboženského přesvědčení, ale hlavně z prestižních důvodů. Často i proto, že to chtěla pobožná matka, či kvůli lehké, prestižní a dobře placené existenci, při níž rozhodně nehrozí nezaměstnanost.