Všichni jsme se v průběhu života s touto chorobou několikrát setkali. Není tedy žádnou novinkou. Její epidemie se objevují každý rok a pandemie, které zachvátí celé kontinenty, jednou za 10 až 20 let.

Virus se stále mění



Situaci komplikuje především proměnlivost virů, především typu A, který je zodpovědný za epidemie a pandemie. Pandemie, jež svět postihly v minulém století, měly za následek milióny mrtvých. Byla to např. Španělská chřipka v roce 1918.

Běžná proměnlivost virových obalů (driftů) je v podstatě každoroční, proto je základním principem boje proti chřipce očkování. To je fakt, se kterým je třeba počítat. Kromě toho virus, jenž způsobil epidemii vloni, není zcela totožný s tím, který nás postihne letos. Proto se také musí očkování podstoupit každý rok znovu.

V nedávné analýze několika desítek studií sledujících účinnost vakcín byla zjištěna jejich účinnost v rozmezí od 70 do 90 %. Vypovídá to zcela jasně o tom, že očkování proti chřipce sice neznamená stoprocentní ochranu, ale je ochranou nejvýznamnější. Pravděpodobnost onemocnění se tak výrazně snižuje.

Obavy jsou zcela zbytečné



Přesto se lékaři stále potýkají s nedůvěrou k očkování. Může k ní rovněž přispívat skutečnost, že vakcína nechrání proti běžným virovým zánětům horních cest dýchacích, které vyvolávají jiné viry. Tyto záněty horních cest dýchacích pak laik běžně zamění za chřipku, i když se o ni vůbec nejedná.

"Někteří lidé, a často to jsou i lékaři, očkování podceňují. Obavy nemají jen z komplikací po očkování nebo z jeho neúčinnosti, ale mnohdy z prostého vpichu. To není jen můj osobní názor, to je celoevropská zkušenost.

Kromě toho mnohdy dopřáváme sluchu laikům, kteří řeknou: nechal jsem se očkovat, a stejně jsem chřipku dostal. Dospěli tak snadno k tomu, že vakcinace nemá žádnou cenu. Situace ale svědčí jen o tom, že šlo o jinou nákazu, jiný respirační virus, protože podzim i zima virům přejí. Jde také ale o problém globalizace, který je spojen s možnostmi rychlého cestování, shromažďování osob při společenských akcích a zanedbáváním osobní hygieny," uvádí MUDr. Vladimír Polanecký, hygienik hlavního města Prahy.

Nejde o banální onemocnění



Obecně mluvíme o chřipce i tehdy, když jde o pouhé nachlazení. Zánět horních cest dýchacích má sice příznaky, které nás dokáží pěkně potrápit, ale zdraví neohrožují. Rýmu, kašel, bolest v krku a zvýšenou teplotu obvykle zvládneme sami. Mírníme jen nepříjemné příznaky, užíváme léky proti bolesti i teplotě a poleháváme.

"Pro chřipku je zcela typický náhlý začátek, potíže se objeví 18 až 48 hodin po nákaze. Teplota začne prudce stoupat až na hodnoty 38-41 °C, pacient má zimnici, bolesti v kloubech a svalech. Výrazná je bolest hlavy, suchý dráždivý kašel a celková malátnost. Zásadně se ale v této fázi nemoci neobjevuje rýma.

Onemocnění většinou trvá 5-7 dní a pro některé nemocné ještě není všemu konec. U deseti až dvaceti procent z nich na chřipku naváže bakteriální infekce. Ta velmi často vede k zánětu průdušek, zápalu plic, někdy dochází ik zánětu pohrudnice nebo zánětu srdečního svalu. U dětí může jít o akutní zánět hrtanu a průdušek, někdy se objeví střevní potíže. Těmi mohou trpět i staří lidé. U nich jde ale převážně o zánět plic a záněty průdušek. Tato onemocnění vyvolávají dýchací potíže a dál komplikují situaci. Může vzniknout otok plic a zhorší se oběhové funkce. Na následné bakteriální záněty plic a oběhové komplikace i ve dnešní době staří lidé umírají. Nejde tedy jak u dětí, tak zvláště u starších nemocných o banální onemocnění. Chronicky nemocní, pacienti v domovech důchodců a v léčebnách dlouhodobě nemocných proto mají očkování hrazeno státem, a je pro tyto osoby dokonce povinné," vysvětluje MUDr. Vladimír Polanecký.

Antibiotika na virové nákazy neplatí



V prvé fázi onemocnění se doporučují léky proti kašli a proti produkci hlenu. U chronicky nemocných je třeba podporovat oběh a dýchání. V této době nemá smysl podávat antibiotika. Neúčinkují ani na chřipku, ani na jiné virové nákazy. Přesto je ale často pacienti vyžadují, někteří lékaři jejich tlaku podlehnou a předepíší je. Vzniká tak pouze nežádoucí odolnost na antibiotika. Ta se mají užívat teprve při komplikacích, které způsobily bakterie.

Smysl má užívání skutečně účinných léků, a to jak preventivně, tak pro zkrácení nemoci a omezení komplikací. Jde o léky protivirové, které jsou postupně u nás registrovány a částečně hrazeny zdravotními pojišťovnami.

O očkování by měli uvažovat

* Lidé starší 65 let.

* Zaměstnanci ve zdravotnictví, školství, armádě, policii, dopravě, veřejných institucích, bankách a na poštách: prostě všichni, kteří musí být v kontaktu s jinými lidmi.

Vakcíny jsou snadno dostupné, účinné a organismus je dobře snáší. Ijejich cena je poměrně nízká. Pohybuje se okolo 150 Kč. Přesto většina lidí stále váhá, a tak každý rok umírá mnoho lidí zbytečně.