Podívejme se na počet porodů v průběhu roku. Mezi březnem a květnem se rodí o něco víc dětí než v jiných měsících. Je to zřejmě pozůstatek přírodního atavismu.

Děti, které přišly na svět v těchto měsících, a byly tedy počaté mezi červencem a zářím, měly kdysi větší šanci na přežití. Jejich rodiče pro ně snáz získávali potravu. A na jaře, v létě i na podzim, byly i celkově příznivější podmínky pro život.

Tajemství upířího hormonu

V létě je víc světla. To působí příznivě na naši náladu i aktivitu. Souvisí to s „upířím hormonem“, tedy s melatoninem. Řídí náš spánek i biorytmy. Na jeho fungování má vliv světlo. Když je šero, nevyloučí se z krve tak ideálně, jak by měl. Jsme pak ospalí, malátní a často bez nálady. Hůř se rovněž soustředíme, jsme nevýkonní a náladoví.

Tyto stavy znají velmi dobře obyvatelé Skandinávie, kde je v zimě málo světla a proto i častý výskyt depresí. Před pár lety udělali zdejší lékaři první seriózní vědecké studie o vlivu takzvané světelné terapie, tedy intenzívního světelného záření, na naši psychiku. Speciální lampy se tu od té doby používají jako terapie u lehčích nebo středních forem deprese.

Víc vnímáme tělesné signály

V létě chodí ženy i muži víc obnažení a vnímají víc své tělesné signály i pachy, což je nepochybně jeden ze stimulů k intenzívnějšímu flirtování. Také bývá mnohem snazší uskutečnit soulož v přírodě, což má svůj nepopiratelný půvab zejména pro mladé lidi.

Letní dovolené a víkendové výlety nabízí rovněž víc příležitostí k seznámení, novým vztahům i náhodným známostem. Navíc na dovolené, kde se konečně pořádně vyspíme a odpočineme si, snáz začneme mít roupy nebo chuť si někam povyrazit.

Podle fyziologů zlepšuje vyšší teplota prokrvení tělesných orgánů. U savců i u člověka to obvykle znamená, že se zlepší jejich fyzické a psychické reakce. To platí i pro funkci sexuální, kde navíc bývají obě složky spojené.

Co je ten záhadný Coolidgeův efekt

Ale i mezi manželi dojde v létě nebo na dovolené snáz k mírně zvýšené frekvenci pohlavních styků, což má souvislost s dalším atavismem. Psychologové a sexuologové ho označují jako Coolidgeův efekt, podle třicátého amerického prezidenta Johna Calvina Coolidge.

Navštívil kdysi slepičí farmu. Jeho žena si na ní všimla sexuálně velmi aktivního kohouta. "Za den stihne dvanáct i čtrnáct krytí," vysvětloval jí farmář.

"To byste měl říct panu prezidentovi," usmála se škodolibě. "A musí to být pokaždé se stejnou slepicí?" zeptal se farmáře prezident. "Ne, pokaždé s jinou," řekl farmář. "To byste měl říct paní prezidentové," zasmál se John Calvin Coolidge.

Tento vtípek výstižně postihuje jev, který znají zoologové. Například sameček potkana, jeden ze sexuálních přeborníků, ztratí po určité době o samičku, s kterou je v pokusné laboratoři ve společné prostoře, zájem. Když mu ji vědci vymění za novou, okamžitě obživne a začne být znovu sexuálně aktivní.

Vědci zjistili, že zvířata chovaná v zajetí, stimulují k větší aktivitě i zajímavé změny prostředí nebo změny provedené v jejich výběhu. Podobně i lidé, kteří zajdou společně na večeři, do kina, prostě spolu prožijí něco nového a hezkého, mají pak na sex daleko větší chuť, než při únavném a všedním stereotypu. Dovolené jsou pak ideálním obdobím k novým zážitkům a narušování všedních stereotypů.