"Pohyblivost, tvar a množství spermií přesně korelují s AGD," tvrdí reproduktivní epidemioložka Shanna Swanová z univerzity v americkém Rochesteru.

Její tým už v roce 2005 zjistil, že kratší AGD souvisí u novorozených chlapců s podprůměrnou velikostí penisu.

Zároveň se ukázalo, že když byly matky těchto dětí těhotné, v jejich moči se našel zvýšený obsah ftalátů. Tedy látek sloužících v domácnostech jako rozpouštědla a obsažených v umělých hmotách.

Vědci během dalších experimentů na zvířatech přišli na to, že AGD ovlivňují během nitroděložního vývoje také pohlavní hormony, obzvlášť testosteron.

Důkaz přinesli vysokoškoláci

"AGD nám dává celoživotně informaci, jakým hormonálním vlivům byl plod vystaven v období, kdy je nejnáchylnější, což je mezi osmým a čtrnáctým týdnem," vysvětluje Dr. Richard Sharp z Lékařského výzkumného ústavu ve skotském Edinburghu.

Důkazy, že i u lidí je souvislost stejná, přinesla Swanová s kolegy. "Výzkumu se zúčastnili vysokoškolští studenti, kteří od nás za absolvování testů dostali 75 dolarů. Došli jsme k závěru, že u mužů, jejichž anogenitální vzdálenost se pohybuje pod průměrnými hodnotami, je více než sedmkrát vyšší riziko, že budou mít problémy stát se otci, než u ostatních."

Přestože experti dosud nevědí, jak funguje mechanismus způsobující tuto souvislost, nový objev je podle nich velmi důležitý.

Zatímco přímé hodnocení kvality spermatu je nespolehlivé a závisí ve velké míře na momentální situaci, měření AGD je jednoduché a jeho výsledky jsou trvalé.