Zprvu se většinou každému líbí, když má kolem sebe lidi plné pochopení, kteří mu dokáží zalichotit a povzbudit v dosažení nějakého cíle. Ovšem tento stav většinou nemá příliš dlouhého trvání.

Citoví vyděrači jsou totiž výbornými manipulátory. Nejprve předstírají zájem, jak moc druhým přejí jeho úspěchy a štěstí, a následně postupnými náznaky nabourávají jejich jistotu a odhodlání, dokud nedosáhnou svého a nevzbudí v nich pocit viny, díky čemuž je nasměrují přesně tam, kam chtějí.

Vyděračem tedy může být kdokoliv, na kom člověku záleží. Nemusí to být vždy jen partner či kamarádka, ale i rodiče, prarodiče nebo dospívající děti. Obvykle je to někdo, kdo zná vaše slabiny a díky tomu dokáže odhadnout, co na vás bude nejlépe účinkovat.

 

Nedělejte to, co vám není příjemné a snažte se mnohem více řídit vlastní intuicí než přáním druhého

 

„Byla jsem s partnerem dohodnuta, že se zúčastním firemní víkendové akce mimo republiku. Manžel nejprve souhlasil, ale jak se plánovaný víkend blížil, tak mi stále častěji připomínal, jak bude o tom víkendu moc pěkné počasí a že by bylo moc fajn, kdybychom si s dětmi udělali krásný výlet do zoo, což jsme již delší čas plánovali. Těsně před odjezdem pak přišel s tím, že mu není dobře, že ho strašně bolí záda, a tak neví, zda se zvládne sám postarat o děti. Zůstala jsem tedy doma, protože kdybych odjela, stejně bych měla neustálé výčitky svědomí, že jsem nezůstala raději doma. V sobotu byl manžel samozřejmě už zcela fit,“ vypráví čtyřicetiletá manažerka Kateřina.

Dokonalé herecké výkony

Citový manipulátor má neuvěřitelně silně vyvinutou schopnost vytušit slabiny druhých a využít je ve svůj prospěch. Ve svých dokonalých hereckých výkonech používá prostředků, jako jsou slzy, prosby na kolenou, předstírání zdravotních problémů či záchvaty hysterie. Někdy může dojít i na hrozby v podobě spáchání sebevraždy.

Tyto případy se nejčastěji objevují v souvislosti s rozchody, rozvody či s odchody z domova. „Neopouštěj mě, nebo se zabiju,“ pak patří k nejhorším formulacím citových vyděračů. Většinou se jedná o lidi, kteří trpí nějakou formou poruchy osobnosti, a tak výhrůžky v podobě sebevražedného jednání nelze podceňovat.

Sebevraždou u nás ukončí svůj život každým rokem 1600 lidí. Neúspěšných pokusů je však pět krát více.

Citoví vyděrači většinou netouží po smrti, jen chtějí své nejbližší upozornit na to, že pokud neudělají to, co chtějí, jsou schopni si ublížit.

„Lidé, kteří vyhrožují partnerovi, že si ublíží, pokud udělá to, s čím oni nesouhlasí, by si měli uvědomit, že vydírání nic neřeší. Každý člověk je plně zodpovědný za své činy, a měl by tedy i přijmout svůj díl zodpovědnosti v dané situaci. Jakmile začne hrát jakékoliv hry s ostatními i sám se sebou, zamotává se čím dál víc do vlastních lží a polopravd. A tím se může dostat i do skutečně svízelné situace. Proto je mnohem lepší naučit se říkat věci na rovinu a pojmenovávat i city správnými slovy,“ radí rodinná terapeutka Simona Procházková ze serveru Rodinnekonstelace.com.

Video

Citové vydírání může souviset s emoční závislostí na partnerovi.

 

Mohou jimi být i rodiče

Citově vydírat mohou velmi dobře i rodiče. Často tak činí maminky, které touží mít svá dítka neustále pod kontrolou, a to i tehdy, když vylétnou z rodného hnízda. O své dospělé děti tak neustále pečují, zvou je na oběd, finančně jim vypomáhají, starají se o věci, do kterých jim v podstatě nic není, a jakmile se cítí nedoceněně, tak je zahrnují výčitkami typu „já se o tebe tak starám a ty jsi tak nevděčná“ nebo „kdyby nebylo mě, kde bys byla“ apod.

Rodiče-vyděrači rozhodně netouží svému dítku ublížit, jen se ho snaží k sobě co nejvíce připoutat a volí k tomu metodu cukru a biče. Moc dobře si uvědomují, že od nich jejich děti potřebují lásku, podporu a uznání, tudíž jim vyhrožují jejich odepřením.

Nátlak rodičů na dítě většinou postupuje velmi pozvolně. Nejprve v komunikaci s nimi používají nenápadné sarkasmy za účelem snížení jejich sebevědomí a až poté volí silnější zbraně v podobě promyšlených a dobře načasovaných poznámek, jež u dětí dokážou vzbudit pocity viny a zodpovědnosti za problémy druhých.

Pokud se jim děti podřídí, pak jim dají na chvíli pokoj. Ovšem tento zdánlivý smír skončí v okamžiku, kdy se dítě opět nějakým způsobem vzepře.

Citovými vyděrači mohou být jak rodiče, tak děti

Citovými vyděrači mohou být jak rodiče, tak děti

FOTO: fotobanka Profimedia

Jak se vymanit z jeho spárů

V první řadě byste si měli uvědomit, že máte nad svým manipulátorem navrch a není důvod se ho bát. Za vydíráním člověka totiž většinou stojí vlastní nejistota a úzkost, že vás ztratí. Jakmile si toto přiznáte, pak máte většinou z půlky vyhráno.

Poté se vyděračem přestaňte nechat tlačit tam, kam nechcete. Nedělejte to, co vám není příjemné, a snažte se mnohem více řídit vlastní intuicí než přáním druhého.

Pokud si budete myslet, že situaci nezvládáte, nebojte se vyhledat psychologa či navštívit kurzy asertivity či tréninku sociálních dovedností. Pochopit chování druhého vám pak mohou pomoci i rodinné konstelace.

Za velmi účinnou pak odborníci považují i tzv. nedefenzivní komunikaci, kdy se před vyděračem nehájíte ani neútočíte, ale jen ho usměrňujete krátkými větami, např.: „Ulevilo se ti? Tohle už nezkoušej, míjí se to účinkem. Tohle na mě neplatí. Tohle nefunguje. Tímhle nic nespravíš.“

Na výhrůžky typu „odejdu“ zareagujte klidným: „Jak chceš.“ Manipulátor pak většinou znejistí a většinou své hrozby neuskuteční. Dále pak může zabrat humor, kdy i výčitky lze převést na vtip anebo pokus nalézt vzájemný kompromis. V každém případě, pokud nejde přímo o zdraví, je lepší vyděrači neustupovat. A pokusit se nastavit pevné hranice, kam až může zajít a kde už jsou jeho připomínky neakceptovatelné.

Mohou trestat i lákat

Citové vyděrače lze rozdělit na několik různých typů, jež se od sebe odlišují především mírou rafinovanosti a rolí, kterou přijmou za vlastní.

Trestající typ – lze velmi dobře určit, jelikož dá jasně najevo, co chce a co vám udělá, když ho neposlechnete.

A nemusí jít vždy jen o výhrůžky např. sebevraždou, ale i velmi nenápadným rýpnutím ve stylu: „Zastrč to břicho, každý nemusí na tom večírku vidět, že jsi přibrala.“ Nebo když manželka řekne svému muži před školním srazem: „Sluší ti to, škoda že už nemáš tolik vlasů jako dřív a prosvítá ti pleš.“

Sebemrskačský typ -  demonstrativně trestá sám sebe a očekává od svého okolí, že bude trpět taky.

Velmi často se nahlas podceňuje ve stylu: „Jak můžeš být s takovým chudákem, jako jsem já. Vždyť beze mne by ses měla mnohem lépe.“ Ve skutečnosti se však dožaduje ujištění, že je tím nejskvělejším manželem na světě, bez kterého vy nejste vlastně nic.

Trpitelský typ - většinou neřekne, co mu vadí, a nechává na druhém, aby po tom sám pátral a poté svůj hřích jaksepatří odčinil.

Lákající typ - každého podrobuje zkouškám a láká je na přísliby odměn, pokud uspějí.

Patří sem například staří lidé, kteří lákají své nejbližší, že když se o ně budou dobře starat a udělají něco konkrétního, tak po nich zdědí veškerý majetek. Nezřídka se pak stane, že majetek zdědí ti, co se vůbec nestarají a jsou naopak vzácní.

Vyděračem však může být i člověk, který je pozorný a zahrnuje vás neustálými dary. Nedělá to však ze zájmu o vás, ale ze své vypočítavosti. Svou štědrost si tak většinou od vás vybere i s úroky.