A právě hormon serotonin hraje klíčovou roli v pocitech duševní pohody. Pokud je totiž serotoninu v mozku nedostatek nebo se špatně váže na receptory, vznikají deprese či úzkost. Ale množství serotoninu vede také k tomu, zda vidíme svět optimisticky či pesimisticky. Nedostatek této látky totiž vede člověka k chmurnému stylu pohledu na svět.

„Lidé s jednou formou genu pro transport serotoninu měli tendenci dívat se na svět z jeho jasnější strany a výběrově se vyhýbat negativním materiálům,“ uvedla profesorka Elaine Foxová.

Podle expertů z Essexu lidé s dlouhou verzí genů jsou takzvaná sluníčka pohlížející na svět s pozitivním přístupem. Naopak lidé s krátkou verzí genu mají přesně opačný typ přístupu k okolí.

Studie britských expertů byla publikována v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.