Mezi nejznámější světové polibky patří tři, ale erotický je jen ten, jímž princ probudil Šípkovou Růženku. Druhý, zrádný, dostal Ježíš od Jidáše. Třetí, politický a přesto vášnivý, představuje tzv. Brežněvova trojobruč. Svět si ještě pamatuje, jak Leonid Brežněv objímal politiky ze sousedních zemí natřikrát.

V polibku se odráží celá historie lidstva

Nás však zajímá milostné líbání, z něhož se točí hlava a povykují hormony. Odborníci i laici se stále snaží objevit jeho původ, ale těžko popřou, že nás žene touha cítit stále slast, kterou jsme poznali, sotva jsme přišli na svět. Byly to naše rty na mámině prsu a určitě i její na našem těle, když nás coby miminka pusinkovala.

Podobný názor mají antropologové, a také autorka knížky O líbání Adrianne Blueová, která říká: „V polibku se odráží celá historie lidstva. Sání a laskání jazykem provázející krmení z prsu a konečně i z láhve, jsou v podstatě přesně stejné jako při líbání.

Erotický polibek je napodobením sání. Líbání je rovněž imitací krmení druhé osoby. Člověk nabízí měkká zranitelná sousta sama sebe, vsunuje rty a jazyk mezi zuby toho druhého, a to vše s vědomím, že těmto částem jeho těla nehrozí nebezpečí. Při ideálním polibku milenci hodují.“

Historici jsou ale přesvědčeni, že polibek má na svědomí západořímský císař Romulus (460 až 511), který zakázal všem příslušnicím něžného pohlaví popíjet víno. Dodržování zákona dostali na starost muži, především manželé. Nestačilo jim však jen přivonět k ústům, daleko účinnější bylo vlastními rty ochutnat, zda na těch partnerčiných nezůstaly podezřelé krůpěje zakázaného moku popřípadě nejsou-li po něm cítit.

Co nás dohání k šílenství?

Nám je úplně jedno, co říkají odborníci o původu líbání. Máme docela jiné starosti. Jen co povyrosteme, chceme mít někoho, s kým si budeme líbání užívat, a klademe pastičky.

Ženské i mužské vějičky mají různou podobu, ale ne každá je účinná. Lámeme si hlavu, proč na vyvoleného nezabírá účes, barva vlasů, make-up, štíhlost, módní nebo vyzývavé oblečení, předvádění se, postavení, plastická operace...

Naše představy občas bourá spousta dvojic, které se podle našeho mínění k sobě vůbec nehodí. „Jak s ním může jít?“ pohoršujeme se nad dlouhonohou krasavicí, zavěšenou do nepřitažlivého muže. Je-li bohatý, uznáme, že peníze jsou mohutné afrodisiakum, přesto všechno je to, co dva milence k sobě přitahuje, spíš chemie.

„Všichni teplokrevní živočichové (i mnohé ryby) totiž vylučují kůží pohlavní chemické látky. Nazývají se feromony a vyvolávají reakci u opačného pohlaví. Pokud např. samička lososa připravená klást jikry pluje kdesi ve vzdálenosti, lososí samec, který je na vrcholu sil a připraven k sexu, přeskočí a překoná cokoli, jen aby se k ní proti proudu dostal. A jsou to právě feromony čili jejich specifický pach, co ho dohání k šílenství,“ dočteme se v Kompletním průvodci líbáním od Nicka Fishera.

Pusa denně, zubař na mizině

A když už si svého líbacího partnera, který nás dohání k šílenství, najdeme, začíná náš boj o jeho udržení. Jak si to s ním nepokazit hned při líbání? I o tom se autor průvodce líbáním zmiňuje a varuje: „I když se budete líbat s tím, koho milujete nejvíc na celém světě, může vás odradit, jestliže mu bude na stoličkách rašit plíseň a jeho dech by porazil i prašivého psa.“

Rada na to, jak HO nebo JI neodradit, je vcelku prostá. Starejme se o to, abychom byli co nejpříjemnějšími líbacími partnery s voňavým dechem. Páchnoucí dech neboli halitóza nejčastěji vzniká nahromaděním drobných částeček jídla mezi zuby, na jazyku a v hrdle. Dech ovlivňuje také alkohol, kouření, dehydratace.

Zcela zásadní podmínkou pro vzájemnou touhu po líbání jsou zdravé zuby a my se k nim můžeme dopracovat pravidelným líbáním. V očekávání polibku se v ústech zvyšuje produkce slin, které ze zubů smývají škodlivý plak. Už při pouhé myšlence na polibek se nám v ústech sbíhají sliny navlas stejně, jako když si mlsně představujeme lahodný pokrm. Slinná lázeň tak pomáhá v naší obraně proti kazivosti zubů.

Nakonec, vyzkoušejme to a hned zjistíme, zda platí rčení, které publikuje Adrianne Blueová: „Polibek denně, zubař na mizině.“

Říká se mu francouzský

Kdo by ho neznal! Polibek s použitím jazyka nazýváme francouzským, aniž by bylo dokázáno, že ve Francii vznikl. V kdysi nesmírně populární knížce o sexu nazvané Ideální manželství tvrdí T. Van de Velde, že se tak líbají dvojice v Maraichinu (Bretaň).

Odbornice na líbání Adrianne Blueová si myslí, že uvedená teorie je spíš důsledkem zlomyslné francouzské hříčky, neboť slovo Maraichin pochází ze slova marée - příliv. Při něm mořské vlny ustupují od břehu a zase se vrhají vpřed jako při souboji jazyků.

Může to být i nebezpečné, proto Japonci varují před francouzským líbáním v průběhu orgasmu, při němž prý hrozí možnost ukousnutí jazyka.

Hubičky pro zdraví

Nezapomínejme také, že kromě vzrušení umí líbání léčit, praktikujeme-li je s milovanou osobou. Tělo vylučuje opiáty endorfiny, které způsobují lehkou euforii. Lékaři proto doporučují na bolest jakéhokoli druhu terapii líbáním. Zrychlí se činnost srdce a tím i krevní oběh. A výměna bakterií vzájemně posiluje imunitu.

Hra s jazykem také ušetří ženám za plastickou operaci. Uvede do pohybu desítky mimických svalů a dokáže vyhladit mnoho vrásek. A nemusíme se ani vyhýbat sladkostem. Když sníme zákusek, kalorií z něj nás zbaví hodinu a tři čtvrtě trvající líbání. Není to nádhera?

Potraviny, které mají na svědomí páchnoucí dech:
Česnek, ryby, křen, zelí, cibule, vejce, brokolice, růžičková kapusta, červené maso a papriky, ořechy, čokoláda, chřest, zelené papriky, chipsy a hranolky, slaninové aroma, káva.
Jestliže jsme něco z toho jedli před setkáním se svou láskou, vyčistěme si pořádně zuby a vypláchněme pusu ústní vodou.
K výbavě by vedle obyčejného kartáčku měl patřit i kartáček mezizubní nebo dentální nit.
Pohotovostně mějme v kapse či kabelce větrové bonbóny či žvýkačku.