Hlavní obsah

Yannick Bisson: Tolik kalhotek a podprsenek hned tak žádný mužský nezažil

Právo, Jana Rovenská

Úspěchy, které sklízí v televizním seriálu Případy detektiva Murdocha, populárního Kanaďana Yannicka Bissona těší, ještě větší radost však má z toho, že zvládá na jedničku i trojnásobnou roli otcovskou.

Foto: archív ČT

Yannick Bisson (vlevo) v seriálu Případy detektiva Murdocha

Článek

Podle vzhledu by mu ale nikdo nehádal, že jeho tři dcery jsou už téměř dospělé. „Je to nejspíš proto, že jsem měl děti strašně mladý. Nejstarší, dnes dvaadvacetiletou Briannu ve dvaceti, dva roky nato se narodila Dominique a nejmladší Mikaele je patnáct,“ prozrazuje třiačtyřicetiletý rodák z Montrealu.

„Táta je super. Má výbornou fyzičku a klidně strčí do kapsy mé vrstevníky. Myslím, že mi ho dost závidí,“ chválí otce Brianna, která studuje angličtinu a historii na univerzitě v Torontu.

A jak se cítí otec Yannick? „Mám rád svou profesi, ale vždycky jsem věděl, že když budu mít rodinu a děti, udělám si čas na to, abych se jim věnoval a vychoval je podle svých představ.“ A co mu dávalo při výchově nejvíc zabrat? „Abych byl upřímný, vše se dalo zvládnout, jen mi dodnes dělá problém, když na mě vyjde praní. Tolik kalhotek a podprsenek asi hned tak žádný mužský nezažil a správně je rozdělit mým ženám je téměř nadlidský úkol,“ směje se.

Svou rodinu - poučen vlastním dětstvím, ve kterém se s otcem, stavitelem mostů, často stěhovali - bral od začátku velmi vážně. V roce 1991 si vzal kanadskou herečku Chantal Craigovou a jeli spolu hledat štěstí do Hollywoodu. Brzy přišlo i první dítě.

„Natočil jsem tam několik seriálů a film Vesmírná past (1997), to však nestačilo na to, abych v pohodě uživil rodinu,“ prozrazuje. V roce 1998 se vrátil do torontského Bayview, kde před lety nějakou dobu bydlel s rodiči. „Chtěl jsem, aby děti měly solidní základnu tam, kde budeme v pohodě a naučí se anglicky i francouzsky,“ vysvětluje.

Foto: Profimedia.cz

Yannick Bisson

Začátky v Torontu přesto nebyly jednoduché. „V té době jsem podepsal smlouvu na účinkování v seriálu Nothing Too Good for a Cowboy, který se natáčel ve Vancouveru, takže jsem dva roky jezdil přes celou Kanadu.“

Co se profese týče, je Yannick pyšný na to, že mu tvrdá práce přinesla ovoce. „O kariéru jsem se nebál, byl jsem si jistý, že se už kolem čtyřicítky nebudu muset o role bát a budu slavit úspěch v rolích doktorů, právníků a detektivů,“ říká spokojeně.

„Když už jsem ale dosáhl určité úrovně, nesmím slevit. Každou roli prožívám, jako by byla první, a pečlivě se na ni připravuji. V posledních letech na ně mám štěstí a inteligentní detektiv William Murdoch, který díky své vizionářské intuici předběhl dobu, mezi ně jistě patří. To, s jakou obrovskou chutí se vrhá do všech dobrodružství, má úspěch nejen v Kanadě,“ chlubí se.

Ale stačí mu televizní obrazovka? Nechtěl by přece jen víc úspěchů slavit v Hollywoodu? „V Kanadě mám výjimečnou svobodu ve výběru rolí, čehož bych ve Státech těžko dosáhl. A televizní natáčení mi dává čas na rodinu, se kterou tu mám navíc nerušené soukromí. Proto jsem se rozhodl ze sedmdesáti pěti procent tvořit tady.“

Nejen herec, ale i moderátor

Hodně si Yannick užíval roli moderátora v show Hvězdní závodníci (Star Racers) na Discovery Channel. „Jsem totiž úplný cvok do rychlých aut a hned po skončení seriálu Sue Thomasová: Agentka FBI jsem se do toho pustil. Bylo to pro mě nové prostředí, noví lidé, byl to živý sportovní přenos a to mě hodně baví. Letos má premiéru můj nový televizní film Tajemství mé matky, pracuji i na dalších seriálech, které se budou vysílat jak v Kanadě, tak na americké ABC Family, takže práce je víc než dost.“

A co ještě má rád kromě rychlých aut? „Jsem náruživý jezdec na horském kole, dobře jezdím na koních, taky rád bruslím a dělám extrémní lyžování. Pak mám dva psy, boxery Macka a Kuda, ale hlavně mám děti, které jsou pro mě stále na prvním místě.

Víte, mnoho známých lidí dělá spousty charity pro svět, ale ne každý z nich se stará o to, co má doma. A já jsem vždycky chtěl být vzorným otcem svým dcerám a chci jím být i nadále. Myslím si totiž, že i když už jsou skoro dospělé, svého otce potřebují stále,“ končí Yannick Bisson.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám