Článek
„Otec, jehož 101. výročí narození jsme si letos na podzim připomněli, byl pro mě obrovskou inspirací. Přesto jsem se učil sám hledat potřebné informace a fakta v knihách. Ale byl jsem pyšný, když později za mnou chodil konzultovat věci týkající se mého oboru,“ podotýká uznávaný chemik Kamil Wichterle.
Je nositelem řady titulů a držitelem mnoha patentů. „Z titulů si nejvíce vážím inženýrského, protože mě stál nejvíce času i úsilí. Ostatní jsem sbíral za výsledky činnosti, které mne bavily. Podat patent je celkem snadná literární činnost, jakmile máte zajímavý nápad. Důležité je hlavně, aby nápad našel podnikatele, protože patent má hodnotu jen tehdy, když se v době své platnosti zhodnotí,“ zamýšlí se respektovaný odborník.
Šedesát let Ústavu makromolekulární chemie AV ČR: od kontaktních čoček po polymery na míru
Kamil Wichterle je neustále velmi aktivní a činorodý. „Na univerzitě přednáším pět až deset hodin týdně a připravuji se na každou výuku zhruba dvojnásobek času v knihovně a u počítače. Pokud přednášky neudržujete na aktuální světové úrovni a nedržíte si pokoru vlastním výzkumem, nejste správný univerzitní učitel. Spoustu času mi zabere vypracování posudků, zasedání různých rad a komisí, ale i tím tu a tam dostávám zajímavé impulzy k přemýšlení,“ vykresluje své aktivity Wichterle.
Po roce 1989 jsem měl za to, že je důležitější dělat něco doma.
I věda často spojuje národy. „V cizích zemích jsem ale neučil, protože v době, kdy mě to zajímalo, byl problém vycestovat. A po roce 1989 jsem měl za to, že je důležitější dělat něco doma. Mluvím rusky a anglicky tak, že jsem schopen přednášet bez přípravy. Rozumím a čtu i německy, francouzsky a částečně italsky, ale při mluvení se zahraničními kolegy zůstáváme u angličtiny,“ říká profesor.
Čeští vědci mají protinádorovou látku, která zabraňuje metastázování
I při svém náročném program se snaží relaxovat. Kde hledá recept na duševní pohodu? „Večer poslouchám rád klasickou hudbu. Líbí se mi klavír a klavírní koncerty. Pro unavený organismus je to balzám na duši, stejný jako poslouchat šum lesa. V hudbě jsem vyrůstal na skladbách Jaroslava Ježka a písničkách Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra ze Semaforu, které si rád vždycky znovu poslechnu,“ uzavírá vysokoškolský pedagog.
Může se Vám hodit na službě Zboží.cz: