Hlavní obsah
Svátky jara Foto: Profimedia.cz

Netradiční Velikonoce bez koledy a dalších zvyků, v kruhu rodinném

Přestože letošní oslavy svátků jara se budou muset obejít bez tradiční velikonoční koledy, pomlázky, ale i vynášení Morany, účasti na mši a dalších zvyků, při nichž dochází k setkávání a také většímu shromažďování lidí, neznamená to, že bychom se o ně měli nechat zcela ochudit. Stále ještě existuje spousta možností, jak si Velikonoce užít jen s těmi nejbližšími.

Svátky jara Foto: Profimedia.cz
Netradiční Velikonoce bez koledy a dalších zvyků, v kruhu rodinném

Udržování nejen velikonočních tradic a příběhů s nimi spojených posiluje pocity sounáležitosti a vazeb mezi lidmi jinak než prostřednictvím sociálních sítí, k nimž stále více utíkáme. A nyní je ideální čas si toto všechno uvědomit.

Pletení pomlázky

Velikonoce bez pomlázky jako by nebyly. Vyšlehání proutkem, pomlázkou (tatarem), vařechou či jalovcem má ženám zaručit mládí, krásu, zdraví a plodnost.

Pletení pomlázky navíc může být i tvůrčí zábavou pro děti. Letos je navíc přestupný rok, kdy se v některých krajích mění role a pomlázky se ujímají dívky. Uplést si svou pomlázku tak mohou i dívky.

Na pletení pomlázky je vhodné zvolit proutí z vrby bílé, která roste u potoka. Z vrby smuteční by se proutí při pletení příliš ohýbalo. Záleží také na tom, jak je proutek suchý. Čerstvě utrhnutý se nebude při proplétání tolik lámat. Pomlázka se většinou plete z šesti či osmi proutků, stejně dlouhých a stejně silných.

Barvení vajec pomocí tradičních technik

Malovaná a zdobená vejce k Velikonocům neodmyslitelně patří, stejně tak pomlázka, mazanec nebo beránek.

V dnešní době existuje mnoho technik, jak lze kraslice barvit. Zkuste si doma připomenout tradiční způsoby, které používali naši předci a přitom dětem vyprávějte vaše zážitky z Velikonoc, když jste byli malí.

Dříve se vajíčka barvila především načerveno, protože červená je symbolem krve a lásky. Mnohdy naše prababičky získávaly barvu například z cihel, které kvůli červenému prachu rozbíjely. To už samozřejmě neděláme, ale některé techniky jsou realizovatelné dodnes, například barvení pomocí červených cibulových slupek.

Velikonoční vejce barvená ve slupkách cibule

Foto: Profimedia.cz

Další známou technikou bylo barvení pomocí červené řepy. Omytá vajíčka vložte do vody k nakrájené řepě, přidejte ocet a sůl. Aby barva byla krásně sytá, řepou nešetřete.

Zelená vejce získáte pomocí špenátu nebo kopřiv. I zde platí pravidlo - čím víc, tím lépe. Do hrnce ke špenátu (může být i mražený) opět přidejte sůl, ocet a trochu kmínu.

Pokud chcete koledníky obdarovat například modrými kraslicemi, připravte si hlávku červeného zelí, kterou na struhadle nastrouhejte a vložte do hrnce s horkou vodou, přilijte ocet a dodejte špetku soli.

Tradice hledání vajíček od zajíce

Jelikož letošní Velikonoce budou specifické především tím, že mnozí lidé nepůjdou vůbec na koledu, je ideální čas inspirovat se z našich okolních zemí a místo koledování tak připravit dětem zábavu v podobě hledání vajíček od zajíce buďto na zahradě, nebo i v bytě.

V označeném prostoru dospělí dětem poschovávají malé dárečky, které děti potom hledají - kdo je první najde, tomu zůstanou. Dospělí mohou dětem pomoci tím, jakmile se dítě k danému místu přiblíží, mohou provolávat „přihořívá” ... a v okamžiku naprosté blízkosti „hoří”.

Pokud budete chtít zážitek z dobrodružství ještě prohloubit, vytvořte kartičky nebo mapu se zašifrovanými nápovědami s tím, kde vajíčka a další drobnosti hledat.

Zábavné velikonoční hry, které lze hrát doma

Překážková dráha či běh s vajíčkem - stačí vám k tomu lžíce a vejce. Úkol je jednoduchý, s vejcem na lžíci přeběhnout co nejrychleji daný úsek. Pro větší zábavu je dobré si nejprve doma ze židlí, krabic, hraček utvořit překážkovou dráhu a tu zdolávat s vejcem na lžíci. Je jen na vás, jestli použijete vejce syrové, natvrdo, nebo vyfouknutou kraslici.

Foukaná - budete potřebovat brčko, vyfouklá či plastová vejce. Úkolem dětí bude pomocí foukání do brčka dostat vejce od startu k cíli.

Velikonoční ťukání - při této hře proti sobě stojí dva hráči, každý drží v ruce vejce a na povel o sebe ťuknou špičkami vajec. Ten, jehož vejce zůstane nepoškozeno, vyhrál.

Vaječné kutálení - stačí k tomu vejce a menší kopeček, stráň, ze které děti nechají kutálet svá vejce a vyhrává ten, jehož vejce se dokutálí nejdál.

Házená s vejcem - hráči stojí proti sobě a házejí si vejce. Ten kdo hodí, udělá krok zpět. Komu vejce spadne, prohrál. Vejce může být velké čokoládové, natvrdo uvařené slepičí či syrové.

Vejce na kopci - na rovnou plochu, např. stůl nasypte hrstku soli či písku. Vejce posaďte na tento „kopec”. Hráči se postupně střídají, přičemž každý odebere lžící trochu písku (soli). Ten, který způsobí, že vejce spadne, prohrál a musí postavit kopec pro další kolo.

Bojovka - tato hra je složitější na přípravu. Rodiče budou muset vytvořit plán hry, vyznačit pole, vyfouknout vejce a dětem připravit poklad plný dobrůtek, který odhalí až po nalezení a vyřešení všech šifer.

Plán hry s popisem a legendou, kam si následně dítě bude vypisovat části šifer, rodiče napíšou na malý lístek, který srolují do malinké ruličky a vloží do vyfouknutého vejce s nápisem Hra začíná. Části šifer pak ukryjí ve vyhrazeném poli.

Dětem pak dají vejce, ve kterém po rozbití najdou plán hry a začnou hledat jednotlivé šifry a doplňovat do legendy. Až najdou všechny části šifry a rozluští je, pochopí, kde najdou poklad.

Křesťanské tradice a pověry

Velikonoce neboli také svátky jara patří k pohyblivým křesťanským svátkům spjatým s umučením a vzkříšením Ježíše Krista. Podle církevní historie připadlo utrpení Kristovo na dobu, jež následovala po jarní rovnodennosti, a současně jí předcházel jarní měsíční úplněk.

Toto pravidlo bylo vzato za základ a křesťanské Velikonoce (Velikonoční neděle) se slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku.

Křesťané se na tyto svátky připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Samotný svatý týden pak začíná Květnou nedělí a Velikonoce jako takové končí Bílou nedělí (2. velikonoční nedělí - 19. 4.).

Sazometná (škaredá) středa (letos 8. dubna)

Tento den se vymetají saze z příbytků, tj. domy se čistí a připravují na svátky.

Zelený čtvrtek (letos 9. dubna)

Název vznikl pravděpodobně z toho, že se v dřívějších dobách v tento den měla jíst jen zelená strava (zelenina).

Zvyky pojící se k Zelenému čtvrtku
Lidé v tento den vstávali velice časně, omyli se rosou, protože bránila onemocnění šíje a dalším nemocem, rodina se pomodlila.
Hospodyně vstávaly časně, aby zametly dům ještě před východem slunce. Smetí se odneslo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy.
Kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos.
V Orlických horách házeli lidé do studny chleba namazaný medem, aby se v ní držela po celý rok voda.
Odpoledne se nepracovalo. Pekly se jidáše, zvláštně tvarované obřadní pečivo z kynutého těsta. Pokud se jedly potřené medem, opět měly prospívat zdraví.
Ranní mše se koná pouze v biskupských chrámech. Při této mši se světí svaté oleje (olej křtěnců, svaté křižmo a olej pro nemocné).
Při večerní mši naposledy zvoní zvony, pak „odlétají do Říma” až do Bílé soboty - po tuto dobu jsou nahrazovány řehtačkami a klapačkami.
Podle tradice, když zazní zvony naposledy, si máte zacinkat penězi, aby se vás držely celý rok. Někde se zvoní paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.
V tento den se také koná obřad mytí nohou.

Velký pátek (letos 10. dubna)

Název byl odvozen od velkého tajemství. Velký pátek je připomínkou dne smrti a ukřižování Ježíše Krista, proto je prožíván jako den postu ve znamení smutku, ticha a rozjímání.

Zvyky a pověry spojené s Velkým pátkem
K tomuto dni se pojí mnoho pověr a zvyků. Věřilo se např. v magickou sílu země, která se na Velký pátek otvírala a na krátkou dobu zpřístupňovala poklady. Poklad označovalo světýlko nebo kvetoucí nebo zářící kapradí, otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Na souš vycházeli vodníci a proháněli se na koních. Podle pověsti se na chvíli otevřela hora Blaník.
Velký pátek je také postním dnem - lidé omezují maso, nastává újma v jídle.
Lidé vstávali před východem slunce, chodili se mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi.
Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu, to je mělo ochránit před bolením zubů.
V krajích s plátenickou výrobou se předly pašijové nitě, pak se udělalo na šatech několik stehů, což mělo ochránit před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna pašijových nití chránila před bleskem.
V tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Věřilo se hodně na čarodějnice a uhranutí.
Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí.
Nepralo se prádlo, protože by se namáčelo do Kristovy krve místo vody.
Chodilo se dům od domu, za zvuku řehtaček a různých říkaček se oznamovalo poledne a ranní i večerní klekání. Hospodyně připravovala obdarování v podobě sušeného ovoce, pečiva, vajec a někdy také drobných peněz.

Bílá sobota (letos 11. dubna)

Skončením Bílé soboty skoncoval dlouhotrvající půst.

Bílá sobota - zvyky a tradice
Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se do pole, aby bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky.
Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem.
V sobotu se také uklízelo, bílilo.
Připravovalo se a chystalo. Na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční, připravovaly se obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční beránci, pletly se pomlázky z vrbového proutí anebo vázaly březové metličky a zdobila se vajíčka.

Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční (letos 12. dubna)

Kristus vstal z mrtvých za svítání „prvního dne v týdnu” neboli „prvního dne po sobotě” (která byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne).

Svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému „lámání chleba” a tento den nazvali „dnem Páně”.

Boží hod velikonoční
Provádělo se svěcení velikonočních pokrmů - beránek, mazanec, vejce, chleba, víno.
Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele vestoje.
Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla.
Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.
Pečou se velikonoční beránci.

Velikonoční (červené) pondělí (letos 13. dubna)

Tento den je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut.

2. Velikonoční neděle neboli Bílá neděle (letos 19. dubna)

Druhá neděle velikonoční - je často dnem slavnostního prvního sv. přijímání.

Po Velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dnů do svátků „Seslání Ducha svatého”.

Může se vám hodit na Zboží.cz:
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků