Článek
Profesor Gerhard Kloetch a jeho kolegové na vídeňské univerzitě studovali osm nesezdaných bezdětných párů ve věku mezi dvaceti a třiceti lety. Každý pár musel spát deset nocí odloučeně a deset spolu. Vědci přitom sledovali jejich spánek a dobu, kterou věnovali odpočinku, jak pomocí dotazníků, tak i monitorů připevněných na zápěstí.
Každé ráno všichni účastníci výzkumu vyplňovali jednoduché testy inteligence a podrobovali se testům, které měřily úroveň jejich stresových hormonů. Ačkoliv muži tvrdili, že se jim lépe spí s partnerkou, v testech po nocích, které trávili s přítelkyní, si vedli hůř, než když spali sami.
Ženy muži neruší
To naznačuje, že ženy jejich spánek narušovaly. Ženy si naopak po mužském boku odpočinuly zcela adekvátně a výkon jejich mozku nebyl sdílením lože nijak nerušen.
"Z hlediska dějin se zdá, že spolu lidé nemají spát v jedné posteli. Je dost bizarní, že to děláme. Sdílet postel s někým, kdo produkuje různé zvuky, s někým, kdo vám bere peřinu - to prostě není rozumné," poznamenává k výsledkům studie doktor Neil Stanley, odborník na spánek z University of Surrey.
