Hlavní obsah
Vladimírova tiára patří mezi nejoblíbenější šperk královny Alžběty II. Může mít dvě variace – s perlami nebo se safíry jako v tomto případě. Foto: Profimedia.cz

Královské tiáry - příběhy pohádkových klenotů

Tiáry – čelenky z vzácného kovu zdobené drahými kameny – jsou symboly bohatství i výjimečného společenského postavení. Pocházejí z dílen slavných klenotníků a většinou jde o cenné historické kousky. Mnohé z nich provázejí i zajímavé příběhy.

Vladimírova tiára patří mezi nejoblíbenější šperk královny Alžběty II. Může mít dvě variace – s perlami nebo se safíry jako v tomto případě. Foto: Profimedia.cz
Královské tiáry - příběhy pohádkových klenotů

Zářným příkladem je diamantová tiára, která patří mezi nejoblíbenější šperky britské královny Alžběty II.

Mezi klenotníky je známá jako Vladimírova tiára. Vznikla v roce 1874 v dílně dvorního carského klenotníka Bolina. Patřila ruské velkovévodkyni Marii Pavlovně, snaše cara Alexandra II., která byla manželkou jeho třetího syna Vladimíra. Šperk tvoří celkem patnáct diamantových kruhů, které jsou vždy doplněny perlami, jež lze nahradit smaragdy.

Když velkovévodkyně v roce 1918 prchala z Petrohradu, zanechala tiáru v úkrytu v paláci v naději, že ji bolševici neobjeví. Skrýš po čase prozradila příteli, příslušníkovi britské tajné služby, který šperk tajně vyvezl z Ruska. Před svou smrtí ve Francii v roce 1920 Maria Pavlovna rozdělila všechny zachráněné šperky mezi své čtyři děti.

Tiára připadla Jeleně Vladimírovně, která se provdala za Nicholase, prince řeckého a dánského. Jelena ale ve snaze podpořit svou novou rodinu i další urozené emigranty z Ruska všechny své šperky prodala.

I pro čelenku platí pravidla
Na tiáru se podobně jako na každý kousek královského oblečení vztahovala přísná pravidla. V Británii dlouho platilo, že se v ní vdané členky královské rodiny povinně objevují na všech státních událostech, zahraničních návštěvách a veřejných akcích, třeba při návštěvě divadla.
Jenže nošení čelenek z drahých kovů a vzácných kamenů není nijak pohodlné. Klenot je totiž většinou dosti těžký. Navíc se tiára dá nosit jen s určitým účesem, který královský kadeřník musel vytvářet tak, aby luxusní celek – účes s umně aranžovaným šperkem – vydržel několik hodin, což je značně nepohodlné. Alžběta II. tak začala pravidla nošení čelenky porušovat a mnohé akce se v posledních letech musejí obejít bez tiár. (brw)

Čelenku od ní v roce 1921 koupila britská královna Mary za 28 tisíc liber, což by v současných cenách představovalo asi milión liber, tedy úctyhodnou sumu (necelých 35 miliónů korun).

Pro škarohlídy jde ovšem o zlomek skutečné ceny klenotu. Po královnině smrti šperk zdědila Alžběta II., která má ve svém vlastnictví několik nádherných čelenek, nejen s diamanty, ale i s rubíny a safíry.

Jedna z nich, nazývaná Cartier Halo, byla navržena v roce 1936. Tvoří ji diamanty zasazené v platině a královna Alžběta II., která tiáru dostala k 18. narozeninám, ji půjčila Kate Middletonové na svatbu s princem Williamem.

Cartier Halo tvoří diamanty zasazené v platině a Alžběta II. tuto nádhernou čelenku půjčila Kate Middletonové na svatbu s princem Williamem.

Foto: Profimedia.cz

Možná proto, aby se na hlavě vévodkyně z Cambridge neobjevila slavná tiára Spencer, diamantová čelenka, kterou nosila zesnulá princezna Diana, Williamova matka.

Rodině Spencerů patří šperk ozdobený stovkami briliantů nejvyšší kvality a čistoty více než sto let a Lady Di jej měla nejen na své svatbě s princem Charlesem, ale i při dalších slavnostních příležitostech.

Císařovnu oslnily starobylé kameje

Nádhernou a zvláštní tiárou se může pochlubit i švédská královská rodina, která vlastní jedny z nejstarších šperků na světě.

Takzvaná kamejová tiára byla sestavena kolem roku 1809 pro francouzskou císařovnu Joséphine. Byl to s největší pravděpodobností Napoleonův dar. Císař věděl, že Joséphine Beauharnaisová sleduje všechny módní trendy, a kameje se v té době těšily velké oblibě.

Kamejová tiára je tradiční svatební ozdobou švédských královských nevěst.

Těch sedm, které tiáru tvoří, vzniklo nezávisle na sobě a zřejmě také v nejrůznějších dobách. Mají různou velikost i barvu. S tiárou v sadě jsou i náušnice, náhrdelník, brož a náramky, vše pochopitelně sestavené z kamejí.

Do Švédska se šperk dostal spolu s Joséphine z Leuchtenbergu, císařovninou vnučkou, která se provdala za švédského a norského krále Oskara I. Současný král Carl XVI. Gustaf tiáru dostal od své matky Sibylly pro svou vyvolenou.

Pravdou ale je, že „kamejová tiára“ je tradiční svatební ozdobou švédských královských nevěst – vdávala se v ní současná královna Silvia, obě královy sestry i korunní princezna Victoria.

Svatební dar od generála Franka

Překrásnou čelenku ze zlata a stříbra zdobenou diamanty sestavenými do tvaru květů má ve svém vlastnictví španělská královská rodina. Takzvanou květinovou tiáru španělské královně Sofii daroval „jménem španělského lidu“ fašistický diktátor Francisco Franco ke svatbě s králem Juanem Carlosem.

Šperk nechal v roce 1879 vyrobit španělský král Alfonso XII. jako svatební dar pro svou druhou choť, rakouskou arcivévodkyni Marii Christinu.

Kameje zdobily šperky i knihy
Kamej je drobná reliéfní skupina vybroušená nebo vyrytá do polodrahokamu, mušle nebo skla. Na rozdíl od gemmy, kde je motiv vyhlouben, je u kameje vypouklý.
První kameje se objevily ve 4. století př. n. l. v ptolemaiovské Alexandrii. Odtud se rozšířily do Řecka a Říma. Umění rytí do drahokamů kvetlo až do středověku. Pak se glyptika objevuje znovu v renesanci, zejména v Itálii a ve Francii. Novou vlnu zájmu zažila v 19. století.
Od renesance se kameje vytvářely také z mušlí, perleti a ze skla. Kameje se zasazují do zlatých obrouček a užívají se jako šperky, zejména přívěsky, spony a brože, vzácně je najdeme v prstenech. Ve středověku se často umísťovaly na vazby vzácných knih, třeba na relikviáře. (Zdroj: Wikipedia)

Podle dostupných informací vznikla ve slavné klenotnické dílně Mellerio. Tiára se ale v majetku španělské královské rodiny neohřála dlouho a přes různé majitele (údajně i zastavárny) se dostala do klenotnictví Aldao. Zde ji Franco pro Sofii koupil.

„Květinová tiára“ patří mezi ty praktičtější šperky. Je totiž skládací – centrální květinový motiv lze vyjmout a nosit jako brož a zbytek lze využít jako náhrdelník.

Safíry a diamanty pro Charlene

Také svatební dar pro současnou monackou kněžnu Charlene mnohé ohromil. Půvabná nevěsta od knížete Alberta II. dostala tiáru, kterou pro ni vyrobili na míru v klenotnictví Van Cleef & Arpels, jež je oficiálním dodavatelem knížecího paláce. Kněžně, bývalé plavkyni, má tvarem i barvou připomínat mořské vlny.

Padlo na ni 1200 drahých kamenů o celkové hmotnosti přes 70 karátů. Vodu představuje 359 safírů ve třech modrých odstínech, které mají představovat modř světových oceánů. Mořskou pěnu pak ztělesňuje přes 850 diamantů, z nichž největší je čtyřkarátový. K tiáře, kterou lze nosit jako náhrdelník, má Charlene ještě náušnice.

Britská královská rodina se ale některých klenotů zbavuje. Stalo se to i se šperky zesnulé britské princezny Margaret, královniny sestry, které se prodávaly v roce 2006 na velké aukci v Londýně.

Mezi draženými kousky byla i Margaretina diamantová tiára na zlatém a stříbrném podkladu. Získal ji soukromý kupec z Asie za jeden milión liber. Šperk tak Margaretiným potomkům vynesl třetinu dědické daně, kterou po princeznině smrti měli zaplatit.

Platila zřejmě Margaret

Tiára, kterou je možné přeměnit na náhrdelník a sadu jedenácti broží, pochází ze 70. let 19. století. Vznikla v královském klenotnictví Garrard pro Florence, lady Poltimorovou.

Do majetku princezny Margaret se dostala před jejími oficiálními zásnubami s Antonym Armstrong-Jonesem. Podle jedné verze si princezna šperk nechala koupit od královny nebo královny matky jako svatební dar. Je ale také možné, že Margaret si tiáru nejen vybrala, ale také sama zaplatila.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků