Hlavní obsah
Jitka Nováčková Foto: Profimedia.cz

Jitka Nováčková: Nejsem typická přítelkyně fotbalisty

Fotky na jejím Instagramu sleduje přes 200 tisíc lidí a videa, která Jitka Nováčková natáčí pro YouTube, mají skoro 100 tisíc fanoušků. Je také partnerkou kapitána finské fotbalové reprezentace Tima Sparva, za nímž se v lednu přestěhovala do Dánska.

Jitka Nováčková Foto: Profimedia.cz
Jitka Nováčková: Nejsem typická přítelkyně fotbalisty

Kde Jihočeška jako vy narazí na Fina, ještě k tomu kapitána reprezentace?

Tohle povídání je na dlouho. Ale když to výrazně zkrátím, kdysi jsem jela do Dánska za kamarádkou Nikolou Buranskou slavit narozeniny. Ona tehdy byla partnerkou fotbalisty Filipa Nováka. Během této cesty jsem se potkala s Timem. Tam, jak říkáme oba, to bylo jasné hned, když jsme se pozdravili.

Následoval dvouapůlletý vztah takzvaně na dálku. Jak dlouho vám trvala jedna cesta z Prahy do Silkeborgu, kde nyní žijete?

Jednou jsem si to pečlivě spočítala. Vyšlo mi neuvěřitelných devatenáct hodin času, který je s přesunem spojený. Včetně balení, vybalování, cesty na letiště, odbavení, přestup a tak dále.

A to nepočítám ty hodiny, kdy se s agenturou snažíme zajistit, abych měla vůbec několik dní po sobě volno.

Nepřemýšleli jste tedy o sestěhování dříve?

Ano. Jenže já nejsem typická „přítelkyně fotbalisty“. Oba máme svoje závazky, navíc v jiné zemi. Tim mě nemohl přes rok ani navštěvovat, protože má téměř každý den trénink, ze kterého neexistují úlevy.

Zkoušela jsem takové to „Řekni, že jsi nemocný!“, což na profesionální úrovni opravdu nefunguje. A tak jsem plánovala pracovní zakázky tak, abychom se mohli vidět.

Co se změnilo, že jste se letos v lednu za ním odstěhovala?

Začalo to už v prosinci, kdy jsem se rozhodla pro několik změn v roce 2020. Tou první bylo, že jsem pozastavila, upravila některé pracovní spolupráce. Cítila jsem, že chci propagovat méně produktů na vlastních sociálních sítích.

Přemýšlím už dlouho nad svými kroky vůči přírodě, a proto třeba nenakupuji tak často či nakupuji v bazarech a second handech. Fast fashion oblečení se většinou úplně vyhýbám. Taky neprodukuji zbytečný odpad…

Zastavím vás, jak tohle souvisí se stěhováním do Dánska?

Velmi. Díky těmhle změnám, přehodnocení spolupráce s různými firmami, nemusím být tak často v Česku a mohla jsem se přestěhovat do malého dánského města Silkeborg, kde obchody zavírají ve čtyři.

Už to chápu. To je asi velká změna oproti Praze.

Myslíte, jestli se tu nenudím? Zatím to nepociťuju. Za prvé stále funguju na sociálních sítích, což mohu dělat i z Dánska, za druhé se ve volném čase zabavím. Mám tu kamarády, kamarádky. Pečlivě sleduju, jaké akce probíhají v okolí.

Od patnácti let jste pracovala jako modelka, v osmnácti letech pak vyhrála soutěž Česká Miss. Měla jste plán B, kdyby tahle kariéra nevyšla?

Modeling byl mým plánem B. Plánem A rozhodně vždy byla škola, vzdělání, na čemž jsme se s našimi shodli. I proto jsem odmítla práci v Tokiu, kam jsem mohla někdy ve čtrnácti letech odjet na tři měsíce. Tušili jsme, že dohnat učivo by bylo velmi těžké.

V září 2011 se v brazilském Sao Paulu zúčastnila prestižní soutěže krásy Miss Universe.

Foto: Andre Penner, ČTK

YouTube, Instagram, influencerka, bloggerka. To je poměrně hodně cizích slov, která k vám také patří. Živí vás některá z těchto profesí líp než modeling?

Živí mě kombinace vyjmenovaného. Mám obecně ráda rozmanitost. Takže propojení toho, že jako modelka natáčím televizní reklamu, ze které na Instagram sdílím fotky a videa ze zákulisí, a následně na YouTube nahraji video z celého dne včetně příprav, je pro mě splněným snem. Který navíc, podle všeho, baví i mé fanoušky.

Vaše příspěvky baví evidentně i odborníky. Loni jste získala hlavní cenu v Czech Social Awards, což jsou takoví Oscaři sociálních sítí.

Byla to konkrétně cena Go Global, kterou podle hlasování získá ten, jenž má podle fanoušků šanci uspět v zahraničí. Určitě tomu napomohlo i to, že příspěvky přidávám na web i v angličtině – pro mé zahraniční fanoušky. V říjnu budu reprezentovat Česko na světovém finále.

Gratuluji. Pamatujete si ještě, kolik lidí si pustilo v prvních dnech vaše první video na YouTubu? Dnes už má přes 200 tisíc zhlédnutí.

Možná pět tisíc? Já vážně nevím. Zajímalo mě hlavně, jestli se bude fanouškům líbit. Bylo jasné, že za první dny na nové platformě nemůžu udělat rekordy. Šlo mi spíš o to, abych dělala obsah, který bude lidi bavit a kvůli kterému se budou vracet.

Kolik vám bylo, když jste ho vydala?

Dvacet pět let přesně. Vydala jsem první tři videa naráz v den svých narozenin jako takový dáreček. Do té doby jsem hodně pracovala v Německu, v Rakousku a měla jsem pocit, že chci žít jinak. Měla jsem moc práce a chyběl mi osobní život.

V tom koloběhu se pak i špatně dodržuje zdravá životospráva, a tak jsem došla do bodu, kdy, i když mě modeling bavil a baví, jsem si potřebovala dát pauzu. Proto jsem oznámila v agentuře, že si beru půlroční „volno“.

Začala jsem dělat nové věci, co mě baví, včetně aktivit na YouTubu. V té době jsem měla už silný Instagram, na němž jsem si je i zpromovala.

Je pro vás o hodně těžší pracovat z Dánska?

Co se týče modelingu, musím víc zvažovat, zda se mi finančně vyplatí odletět z Dánska kvůli té které zakázce… Mé aktivity na YouTubu a na Instagramu jsou v tomhle směru snazší. Krátké video natočím na dobrý telefon kdekoli. A jeho případné sestříhání jsem už před časem nechala na někom jiném.

Pochopila jsem, že ne vždy dokážu mít klid na to, abych si zapnula počítač a záběr po záběru sama vyladila. Že šikovný editor dokáže udělat tuhle práci za mě, že mu můžu volat z letadla, z vlaku…

Na internetu jsem narazila i na váš pořad srdcOFFka, v němž známé lidi zpovídáte, co dělají takzvaně offline. Ten také děláte z Dánska?

Zvu si do něj české hosty, takže natáčím v Česku. A nejenže je zpovídám, oni mě svou srdcOFFku – tedy oblíbenou offline aktivitu – i učí. Věděli jste, co dělá Ben Cristovao, když je offline? Nebo Kovy? Zorka Hejdová? Tak se běžte kouknout na YouTube. (smích) Teď chystám ještě další formát a to je Česko vs. Dánsko.

Hodně věcí mě tam překvapilo. Třeba jak slaví Velikonoce, že milují lékořicový popcorn nebo nemají žaluzie. Ta videa budou na mém Instagramu.

Vrátíme se k životu offline. Co vy děláte v čase, kdy nejste na síti?

Když jsem v Praze, je můj život hlavně o práci. V Dánsku mám více času, takže můžu chodit pravidelněji cvičit. Potkávám se s Čechy, se kterými jsme se propojili díky sociálním sítím, oni studují nebo pracují v okolních městech. Můžeme pak chválit nebo si stěžovat na dánskou kulturu společně. (smích)

Můžete se od internetu, když vás živí, odpojit na několik dnů nebo týdnů?

Jsem svou paní, takže můžu. Většinou napíšu fanouškům, proč jsem byla mimo, a oni to, myslím, chápou. Vědí, že každý z nás potřebuje někdy odpočívat. O tom je právě i srdcOFFka. Je důležité mít vlastní balanc a občas telefon vypnout.

Dodržujete nějakou délku svých internetových příspěvků?

Má videa jsou hodně svižná, dynamická. I proto se snažím dávat na síť věci od tří do devíti minut. Záleží na tom, o čem právě chci fanoušky informovat, co jim chci ukázat. Když jsem na přehlídce, na ukázku zákulisí stačí pár minut, cestuji-li, jak jsem už popisovala, natočím toho daleko víc, poté stříháme a stříháme.

Kolik zpráv, vzkazů fanynek, fanoušků pak denně v průměru řešíte?

Záleží na tom, co právě na internet dávám. Těch vzkazů, když se na něco konkrétního zeptám, může být klidně čtyři sta. Nedokážu vždycky odpovědět na všechny, ale dělám, co je v mých silách. Baví mě to.

Česká média vás znají roky. Ta finská vás výrazněji zaznamenala až loni v listopadu, když jste po zápase pronikla za přítelem na hřiště.

Finové tehdy postoupili poprvé v historii na mistrovství Evropy. A mně přišlo přirozené být v tu chvíli s Timem, navíc tam byla spousta dalších fanoušků. Ten moment nám už nikdo nevezme. Jeden pán nás pak s Timem vyfotil, takže z něj máme i obrazovou památku.

Záhy po postupu Finů na ME ve fotbale se dostala k příteli až na hřiště.

Foto: soukromý archiv Jitky Nováčkové

Podruhé si vás Finové všimli v prosinci jako dámy, která vynesla nejkrásnější šaty na jejich Den nezávislosti.

(Smích) Druhé nejčtenější noviny v zemi mě vyhlásily jako nejlépe oblečenou ženu večera. V hlasování těch nejčtenějších jsem skončila druhá. Což je skvělý výsledek na to, že jsem ty šaty vybrala poměrně rychle v Praze, konkrétně v Ateliéru Flannel. Líbily se mi hned, jenže už trochu znám Finy, kteří na sebe neradi upozorňují… Takže to byl risk. Buď, anebo. Nakonec to ale dopadlo víc než dobře.

Foto: soukromý archiv Jitky Nováčkové

V prosinci Finové obdivovali její šaty na Dni nezávislosti.

Foto: soukromý archiv Jitky Nováčkové

Kolik na podobnou akci chodí lidí?

Jde o velkou společenskou událost, na niž zve pan prezident 1700 hostů. Jde o takový velkolepý bál a je velká čest na něm být. Televize také téměř tři hodiny živě akci přenáší. Dívá se na ni kolem tří milionů lidí, což je v pětimilionové zemi úplně neuvěřitelná věc.

Mluvil s vámi pan prezident Sauli Niinistö?

Prohodili jsme spolu pár zdvořilostních frází, popřál nám krásný Den nezávislosti.

Váš přítel je sice Fin, ale mluví švédsky. Řeší to jeho krajané?

Myslím si, že to mají celkově podobně jako Češi a Moraváci. Mezi skupinami neexistuje ostrý předěl. Dohromady tvoří jeden národ. Tima berou jako toho, kdo patří do pětiprocentní menšiny Finů, která doma mluví švédsky. Obvykle žije u hranic se Švédskem.

Dánština. Finština. Švédština. Máte v plánu se je učit?

(Smích) Finština je velmi složitá, v čemž hodně připomíná češtinu. Dokážete si tedy představit, jak se ji cizinec „snadno“ může naučit. Zvládám z ní zatím pár slov, třeba pitkä matka, což znamená dlouhá cesta, nebo kiitos – děkuji. To mi stačí.

Kočovný styl života mi moc nevyhovuje, mám ráda své plány, klidně promyšlené na několik let dopředu…

A ta dánština vám jde jak?

Podobně jako finština. (smích) Ale asi vypadám jako místní. Lidé tu na mě většinou mluví jejich mateřštinou. Asi to souvisí s tím, že se oblékám podobně jako oni: jednoduše, často do černé, obvykle se ani moc nemaluji…

Ale dánsky se kvůli tomu rozhodně neučím. Tim má navíc v klubu smlouvu jen do konce letošní sezony, těch pár slovíček, co už umím z dánštiny, mi tak bude do června stačit. Doma spolu jinak mluvíme anglicky, což nám plně vyhovuje.

Do Dánska jste se přestěhovala v lednu. Kam půjdete v červnu dál, tušíte?

Rozhodne za nás fotbal. Tim si vybere z nabídek, které mu přijdou. Mně podobný kočovný styl života sice moc nevyhovuje, mám ráda své plány, klidně promyšlené na několik let dopředu…

Jenže vztah s profesionálním sportovcem tohle skoro vylučuje. Až Tim ukončí kariéru, budeme skutečně žít tam, kde budeme chtít.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků