Hlavní obsah
Jíst všechny houby, které jsou jedlé a chutnají nám, může být prospěšné i kvůli vysokému obsahu vlákniny. Foto: Profimedia.cz

Lidé už ve starověku používali některé houby jako léčivé rostliny. Dokonce i Ötzi, muž z doby bronzové, kterého našli zamrzlého v alpských ledovcích, je měl u sebe. Také čínská medicína využívá jejich účinky po tisíciletí. My jsme je začali znovu objevovat v minulém století.

Jíst všechny houby, které jsou jedlé a chutnají nám, může být prospěšné i kvůli vysokému obsahu vlákniny. Foto: Profimedia.cz
Houby jako přírodní lék

Zprvu to byly houby exotické jako třeba shiitake, tedy houževnatec jedlý, hlíva ústřičná, lesklokorka lesklá (rejši), outkovka pestrá nebo klanolístka obecná. V Japonsku například zjistili, že některé z nich dokážou do určité míry mírnit následky radioaktivního záření, podporovat imunitní reakce nebo třeba i brzdit aktivitu některých nádorů.

Také houby, které rostou u nás, mohou mít na náš organismus blahodárné účinky. Podívejme se na hlavní efekty.

Obsahují blahodárnou vlákninu

Jíst všechny houby, které jsou jedlé a chutnají nám, může být prospěšné třeba kvůli vysokému obsahu vlákniny. Té jíme v průměru 12 g denně místo doporučených 25 až 30 g denně. Zřejmě i proto máme v ČR tak vysoký výskyt rakoviny konečníku a tlustého střeva.

Samotné houby nás samozřejmě nespasí, protože jich nejíme tolik. Pokud se však stanou součástí našeho jídelníčku bohatého na zeleninu a ovoce, zlepší naši bilanci.

Dostatek vlákniny prospívá činnosti střev, složení střevní mikroflóry a pomáhá snižovat vysoký cholesterol. Je zároveň prevencí zácpy i hemoroidů a má na lidský organismus řadu dalších pozitivních účinků.

Mají málo kalorií

Houby navíc obsahují minimum tuků a relativně dost bílkovin (z tohoto důvodu se jim zřejmě říká maso chudých), ale celkově velice málo kalorií. Takže jsou pro nás zajímavé i tehdy, když se snažíme držet na uzdě svoji váhu.

Také v nich najdeme řadu minerálů a stopových prvků. Mimořádně zajímavý může být třeba obsah selenu. V některých houbách je ho až 100krát víc než v zelených rostlinách. Přispívá k nižší tvorbě krevních sraženin, a tedy menšímu počtu infarktů a mrtvic. Vědci z Cornellovy univerzity v USA zaznamenali u pacientů s dostatkem selenu i nižší výskyt rakoviny prostaty a tlustého střeva.

Jak je to s těžkými kovy

Čas od času se objeví článek, který varuje před tím, že se v houbách koncentrují těžké kovy nebo další problematické látky. Odborníci však potvrzují, že v naprosté většině případů nebývá jejich koncentrace tak vysoká, aby mohly reálně ohrozit zdravého člověka. Navíc je skoro všichni nejíme tak často, aby to představovalo nějaké závažné riziko.

V každém případě je rozumné se chovat opatrně a nesbírat houby, které rostou na místech bývalých skládek, v blízkosti důlních šachet, hald, chemiček nebo u frekventovaných cest. A také ve znečištěných oblastech. V Okresních hygienických stanicích by měli vědět, které to jsou.

Jaký užitek nabízejí zpracované houby v tobolkách

Existuje samozřejmě řada dalších hub, u kterých se setkáváme s pozitivním vlivem na lidské zdraví. Některé z nich patří mezi ty exotické, zmíněné v úvodu tohoto článku. Řada se jich u nás začala uměle pěstovat. Producenti z nich vyrábějí preparáty, které se prodávají v lékárnách.

Jejich výhodou je to, že výrobce garantuje jejich čistotu a třeba i to, že neobsahují zmíněné těžké kovy nebo další problematické látky. Navíc je lze užívat i tehdy, když houba nemá zrovna vegetační období nebo se nechceme zabývat jejím pěstováním, případně dalším zpracováním. Nebo nemáme houby rádi, ale kapsli zvládneme.

Pokud jde o jejich pozitivní vliv na lidské zdraví, nelze ho obvykle doložit klinickými studiemi toho typu, jaké jsou běžné u léků. Vychází se spíš ze zkušeností, podobně jako u léčivých rostlin, případně z toho, jaké látky obsahují.

Povzbudivé je, že přibývá vědeckých výzkumů, které pomáhají rozlišit, která tvrzení mohou mít racionální jádro, a která ne.

Problémy nevyvolávají jen ty jedovaté

Nejjedovatější houbou v ČR není žádná z muchomůrek, ale vzácný pavučinec plyšový. Vážné otravy nejčastěji vyvolává muchomůrka zelená a její bílá odrůda. Na místech, kam dopadá víc slunce, může mít totiž krémovou nebo světlou barvu. Milovníci hub si ji pak spletou s pečárkou nebo s bedlou.

Někdy je lidem zle, bolí je žaludek, případně zvracejí, i když snědli houby prokazatelně jedlé. Často se to stane tehdy, když je sbírali do igelitové tašky a zapařily se v ní. Obsahují totiž bílkoviny, které se mohou zkazit, podobně jako se zkazí bílkoviny třeba v mase.

Některé jedlé houby (např. václavky nebo hřib koloděj) je potřeba 20 minut důkladně vařit nebo smažit. Zasyrova obsahují látky, které jsou toxické.

Děti do tří let by neměly jíst houby prakticky vůbec, děti předškolního věku jen minimálně.

Hnojník obecný

Kde a kdy roste

Běžně u nás roste od května do listopadu, na loukách, na polích, v zahradách, v listnatých lesích i na okrajích cest. Svou vůní připomíná chřest a můžete z něj připravit třeba velmi chutnou houbovou polévku.

Příznivé účinky

Hnojník obsahuje látky, které pomáhají snižovat hladinu cukru v krvi. Zlepšují totiž metabolismus cukrů a podporují regeneraci slinivky. Kromě glykémie mohou mírně zlepšovat i krevní tlak. Houba také podporuje trávení a zlepšuje chuť k jídlu.

Odborníci nedoporučují kombinaci s alkoholem. Podobá se totiž svému příbuznému, hnojníku inkoustovému. A ten obsahuje látku, která nepříznivě reaguje s alkoholem - vyvolává u člověka nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, bušení srdce a další potíže. Aby k problémům vyvolaným záměnou nedošlo, je lepší na hnojníky nepít alkohol vůbec.

Penízovka sametonohá

Kde a kdy roste

Její husté trsy najdeme na dřevě mrtvých stromů, zejména buků. A to v netypickou dobu: zhruba od října do dubna.

Příznivé účinky

Je to jedna z hub, které stimulují imunitu a brzdí aktivitu bakterií, kvasinek a plísní. Její účinky mohou vyzkoušet diabetici, ale také lidé s vysokým krevním tlakem a s kardiovaskulárními problémy. Lze ji rovněž otestovat při nejrůznějších chronických zánětech a kožních potížích.

Penízovka sametonohá je jedna z těch hub, které stimulují imunitu a brzdí aktivitu bakterií, kvasinek a plísní.Její účinky mohou vyzkoušet i diabetici,ale také lidé s vysokým krevním tlakem.

Foto: Profimedia.cz

Milovníci hub s léčivým účinkem o ní mluví jako o houbě, která pomáhá lépe zvládat chemoterapii a ozařování. Ten, kdo má v danou dobu problémy s příjmem potravy, může prý zkusit odvar nebo macerát z plodnic, případně si koupit tinkturu. Já bych ale v těchto případech doporučoval, aby pacient konzultoval její konzumaci se svým onkologem, aby si nepůsobil víc problémů než užitku.

Ucho Jidášovo

Kde a kdy roste

Ke svému kurióznímu názvu přišlo údajně proto, že rostlo na kmeni stromu, na kterém se měl oběsit nejznámější zrádce světa, biblický Jidáš. U nás patří spíš k houbám ne příliš známým a sbíraným. V létě nebo na podzim ji můžete najít na kmeni nebo větvích listnatých stromů, často odumřelých.

Příznivé účinky

Stimuluje imunitní systém a posiluje organismus. Může pomoci proti zácpě, a tedy i proti vzniku hemoroidů nebo jejich zbytečnému dráždění. A zlepšuje také činnost střev.

U některých lidí snižuje hladinu cholesterolu i vysoký krevní tlak a normalizuje krevní cukry. Brzdí rovněž kornatění cév a snižuje vznik krevních sraženin. Určitě neuděláme chybu, když se stane součástí zdravého jídelníčku a prevence proti infarktu. Výrazné jsou u ní rovněž antioxidační účinky a má smysl ji vyzkoušet při stavech vyčerpanosti.

Rezavec šikmý

Kde a kdy roste

I tohle je dřevokazná houba. Roste od července do listopadu na odumírajících a mrtvých částech listnatých stromů (břízy, jilmy, olše, jasany apod.).

Příznivé účinky

Látky, které obsahuje, povzbuzují činnost enzymů, zlepšují obranyschopnost organismu a působí protizánětlivě. Můžete je vyzkoušet třeba u zánětlivých chorob trávicího traktu, ale nejlépe po konzultaci s lékařem.

V tradiční ruské medicíně, podobně jako lidovém léčitelství skandinávských zemí, se mluví o jejích protinádorových účincích. Žádné relevantní studie je však neprokázaly. Přípravky z rezavce najdete např. v prodejnách zdravé výživy.

Klanolístka obecná

Kde a kdy roste

Na živých i odumřelých listnatých stromech v průběhu roku, ale někdy také v parcích a zahradách.

Příznivé účinky

Obsahuje několik glukanů, které stimulují imunitu. Působí rovněž proti některým mikroorganismům: escherichii coli, candidě albicans nebo třeba zlatému stafylokoku.

Některé prameny uvádějí i její preventivní protinádorové účinky, zejména u nádorů žaludku a trávicího traktu. Nelze ji ale chápat jako lék, nanejvýš jako užitečnou preventivní potravinu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků