Ohroženou skupinou jsou hlavně homosexuálové, kvůli análnímu pohlavnímu styku, ale také narkomané, i když ti se infikují častěji prostřednictvím kolující injekční stříkačky s drogou. Vzácný není ani výskyt žloutenky mezi vězni. U ní, stejně jako u dalších pohlavních infekcí, je dobré myslet nejen na to, co si člověk může způsobit svou neopatrností, ale také na to, co může způsobit jiným.

Pět let vězení dostal muž z Liberecka za to, že při nechráněném pohlavním styku nakazil žloutenkou postupně tři ženy. Pražský vrchní soud ho uznal vinným z trojnásobného těžkého ublížení na zdraví. O své nemoci totiž věděl a žádnou z partnerek na ni neupozornil. Lékaři ho přitom řádně poučili, že nesmí mít nechráněný sex. Nakažené ženy skončily v nemocnici na infekčním oddělení. Nemoc jim logicky způsobila nepříjemné zdravotní i životní komplikace.

Pět let natvrdo může někomu připadat jako drsný trest, ale muži hrozilo až 12 let odnětí svobody. Navíc musí uhradit 100 000 korun zdravotním pojišťovnám. A jedné z nakažených žen pak 30 000 korun za způsobenou nemajetkovou újmu.

Výmluvný je v tomto směru i případ prostitutky, která se pohybovala v oblasti Hradce Králové. Zhruba před šesti roky se nakazila virem HIV. Měla pak v pozdějších letech nechráněný pohlavní styk s minimálně 37 muži, aniž je upozornila na to, že se infikovala. Žádného ze svých klientů naštěstí nenakazila.

To ale nezměnilo vůbec nic na tom, že ji policie začala trestně stíhat za pokus o těžké ublížení na zdraví a šíření nakažlivé nemoci. Také jí hrozilo 12 let. Nakonec dostala trest pět roků vězení nepodmíněně. Zákon je v tomto směru nesmlouvavý. A nemusí jít jenom o virus HIV nebo žloutenku, může jít o jakoukoliv pohlavní nákazu. I proto by si na ně lidé měli dávat pozor.

Záludná žloutenka

Ale vraťme se ke žloutence. Existuje jich několik typů. Z těch, které se vyskytují u nás (A, B, C a D), se při sexu můžete nakazit hlavně typem B a C. Rizikový je jak nechráněný pohlavní styk, tak zejména anální soulož a další sexuální praktiky, při kterých dochází k drobným poraněním sliznic nebo kůže. Pokud se při nich partneři nechrání pomocí prezervativu, snadno se pak nakazí.

Obě žloutenky jsou záludné i tím, že mají relativně dlouhou inkubační dobu. Během ní se u postiženého člověka nemusí projevovat žádné příznaky, ale přesto je infekční. U hepatitidy B se tato doba pohybuje kolem 90 dnů, tedy tří měsíců, u žloutenky typu C kolem 60 dnů, tedy dvou měsíců.

Žloutenkou se člověk nemusí nakazit jen u nás, ale také v zahraničí. Se zvýšeným výskytem hepatitidy typu B se setkáte překvapivě v Grónsku a severní Kanadě, v Evropě pak v Moldávii a Bulharsku. Dost rizikové jsou také státy střední a jižní Afriky, podobně jako Amazonie, Peru, Saúdská Arábie, Mongolsko, Čína, Kazachstán a jihovýchodní Asie. Žloutenka typu C hrozí v některých oblastech Afriky a Asie, kde ji má až 15 procent obyvatel. Nejvíc nakažených však hlásí Egypt.

Prvními projevy žloutenky jsou obvykle nechutenství, bolest svalů i kloubů a únava. Ale také nevolnost, zažívací obtíže, tlak v pravém podžebří a slabost. Někdy se přidá i zvýšená teplota. Celkový obraz choroby může připomínat chřipku. Nemocný mívá v některých případech i světlou stolici a velmi tmavou moč.

Když se nemoc rozvine, přidává se k těmto příznakům i žlutavé zbarvení kůže, sliznic a očního bělma. U někoho může být i prvním příznakem infekce. Další průběh nemoci bývá u různých typů hepatitid různý. Důležité je proto vědět, že proti žloutence typu B už dnes existuje preventivní očkování, a lidé se tedy mohou chránit.

Neznámý měkký vřed a další pohlavní choroby

Málo známou chorobou je takzvaný měkký vřed. U postiženého člověka se na penisu a v tříslech objeví vřídky, které se postupně spojují do velkého vředu. Tříselné uzliny se mohou zvětšit, ale také prasknout. Vytéká z nich pak hnis. U nás jsme poslední případ této choroby zaznamenali na začátku 90. let. Ale lidé si ji občas přivážejí z rozvojových zemí, zejména z Afriky.

Chlamydie, respektive Chlamydie trachomatis, se přenáší hlavně prostřednictvím pohlavního styku. Jde o bakterii, která napadne náš organismus a ukrývá se v buňkách. Příznakem nákazy bývá malý puchýřek nebo uzlinka na genitálech. Ale také svědění, výtok a nestandardní zápach. Případně podrážděný močovod, bolest při pohlavním styku nebo v podbřišku. Diagnostikuje se obvykle pomocí testu na protilátky.

Málo známou nákazou je Lymfogranuloma venereum. Vyvolává ji určitá varianta chlamydií.

Loni se zase v souvislosti s olympiádou hodně mluvilo o nákaze virem zika, po níž se těhotným ženám může narodit vážně postižené dítě. Nejde sice přímo o pohlavní infekci, ale na jednu věc je u ní potřeba dávat pozor. Muži, kteří prodělali nákazu, by měli půl roku používat při souloži prezervativ. Tak dlouho totiž virus přežívá v jejich spermatu, a můžou tedy ženu, která chce otěhotnět, virem nakazit.

V každém případě je velice důležité vědět, že k nechráněným pohlavním stykům a sexuálním nákazám s neznámým nebo málo známým partnerem velmi často dochází pod vlivem alkoholu, nebo dokonce drog.

S tím, jak stoupá jejich hladina v krvi, klesá schopnost rozumně uvažovat. Vášně pak můžou zvítězit i nad pudem sebezáchovy. O přirozené zodpovědnosti ke svým intimním partnerkám nebo partnerům ani nemluvě.