Markéta Matějková je sportovně založený člověk a také bývalá reprezentantka ve florbale. Do Peru přijela s partou podobně zaměřených kamarádů kvůli vysokohorské turistice. Chtěli se dostat co nejvýš na Huascarán (6768 m), nejvyšší horu Peru.

V letadle se však nakazila virózou. Dobře jí nebylo už ve 3000 m a do 4900 metrů se vyškrábala jen silou vůle. Měla vysokou horečku a trápila ji zimnice i třas. Ale také zvracela, celé tělo měla rozlámané a byla zesláblá. V těchto výškách šlo o docela vážný stav. Acylpyrin a další běžné léky jí nepomáhaly a k doktorovi to bylo daleko.

Protože umí dobře španělsky, mohla místním lidem popsat své potíže. Ti jí dali čaj připravený z léčivých rostlin a další byliny. Její stav se v krátké době zlepšil do té míry, že zvládla i další výstup na 5000 metrů vysokou vyhaslou sopku El Misti. Na Huascarán nakonec jejich partu nepustili, protože se tam utrhla lavina, která zasypala tři americké horolezce.

Robotické operace i tradiční léčení bylinkami

Po návratu do republiky nastoupila do nemocnice v Jablonci nad Nisou, kde pracovala na urologii. A právě v Jablonci se shodou okolností také seznámila s lidmi, kteří propagují tradiční peruánskou medicínu v ČR. Ta ji zaujala. Začala komunikovat s MUDr. Jorgem L. S. Rosariem, peruánským specialistou, který se snaží skloubit klasické lékařství s tradiční bylinnou léčbou.

Ta využívá rostliny z vysokohorských svahů And, ale i z hlubokých tropických pralesů. Na rozdíl od lékařů bývají snáz po ruce. Znalosti o tom, na co pomáhají a jak, jsou starší než slavná říše Inků. V zemi dnes existuje systém curanderos, tradičních léčitelů, kteří působí i ve zdravotnických zařízeních. Mají zkušenosti, a někdy i zdravotnické vzdělání. Jsou součástí systému, který se snaží racionálně využít znalosti staré několik set let a nebrání se spolupráci s moderní medicínou.

Uroložka MUDr. Markéta Matějková se s tradiční peruánskou medicínou setkala přímo v Peru.

Uroložka MUDr. Markéta Matějková se s tradiční peruánskou medicínou setkala přímo v Peru.

FOTO: archív MUDr. Markéty Matějkové

Doktor Rosario pomáhal a dodnes občas pomáhá MUDr. Matějkové s bylinkářskou poradnou Institutu peruánské medicíny v ČR. Hlavním profesním oborem lékařky však zůstává urologie, které se nyní věnuje v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Dělá například špičkové robotické operace.

Peruánská medicína však zůstala jejím koníčkem. Navíc takovým, jenž nabízí možnost vyřešit některé zdravotní problémy pomocí preparátů z léčivých rostlin, což dnes zajímá rostoucí počet lidí.

Když nemohla otěhotnět

Peruánské byliny MUDr. Matějková doporučuje jak lidem, kteří se na ni obracejí prostřednictvím poradny, tak i kamarádům, známým nebo své rodině. Užívá je i ona sama v případě, že jí to může pomoci.

Když chtěla například přijít v sedmatřiceti letech do jiného stavu a několik měsíců se to nedařilo, naordinovala sobě a svému partnerovi i u nás dobře známou rostlinu macu (čti maku) společně s čajem Juan de Alonso. A během měsíce otěhotněla.

V bylinné poradně doporučuje tuto kombinaci hlavně párům, u kterých lékaři zjistili, že jsou zdravotně v pořádku, přesto se jim nedaří, aby žena přišla do jiného stavu. Macu lze navíc vyzkoušet i v případech, kdy má muž špatný spermiogram.

Na bradavice i na záněty dásní

Příteli doktorky Matějkové dlouho nepříjemně ztrpčovaly život bradavice na plosce nohy, což je obzvlášť citlivé a vlastně neustále drážděné místo. Ve sklence s vodou rozředil několik kapek koncentrované směsi Sangre de Drago a roztokem si bradavice pravidelně potíral. Během měsíce zmizely. Stejnou zkušenost udělala i její kamarádka, která měla bradavice na rukou. Za několik týdnů byly pryč.

Podobně příznivé účinky lidé často zaznamenávají, pokud si vodou s několika kapkami Sangre de Drago vyplachují ústa a mezizubní prostory. Mají šanci, že tak zlepší zánět dásní nebo počínající paradontózu.

Roztok lze po konzultaci s lékařem vyzkoušet i po ozařování krčních uzlin nebo v ústní dutině. Mírně totiž stahuje dásně, také je očišťuje, má antibakteriální i antivirové účinky.

Vyhnula se zákroku na děložním čípku

Matka osmnáctileté dívky napsala MUDr. Matějkové proto, že gynekolog diagnostikoval její dceři negativní změny na děložním čípku vyvolané HPV virem. O nich se mluví jako o stavu, který zvyšuje riziko vypuknutí rakoviny děložního čípku. Hrozila jí konizace, tedy chirurgické odstranění této tkáně. Donedávna to byl výkon, který podstupovaly ženy ve 40, 50 nebo až 60 letech. Dnes se stále častěji dělá i mladým dívkám.

MUDr. Matějková se s maminkou dohodla, že dcera zkusí tři měsíce užívat vilcacoru společně s podpůrnými bylinami, jako jsou manayupa, maca a směs Sangre de Drago. Ty po měsíci střídala. Za tři měsíce šla dívka na virologické vyšetření, které bylo negativní. Imunitní systém podle všeho zlikvidoval virus HPV.

Dívka nemusela podstoupit žádný zákrok. A pokud její stav zůstane trvalý, bude jí i v budoucnu hrozit výrazně nižší riziko zmíněné rakoviny.

Tradiční peruánské obřady.

Tradiční peruánské obřady

FOTO: Profimedia.cz

Pět let života navíc, a to ještě není konec

Lesního dělníka trápila cirhóza jater, tedy jejich tvrdnutí. Tato chronická nemoc zvyšuje kromě jiného riziko vzniku zhoubného nádoru jater. A přesně ten se u dělníka před šesti roky objevil. Lékaři mu diagnostikovali v játrech nádor větší než jeden centimetr, ale také metastázy v oblasti páteře. Onkologové se rozhodli, že ho budou léčit pomocí moderního biologického léku. Ten mu však nedokázal pomoci.

V roce 2013 ho vyřadili z léčby. Přeloženo do jednoduchého jazyka to znamenalo: litujeme, ale se současnými možnostmi klasické medicíny vám neumíme pomoci. Dělník proto zkusil hledat řešení jinde.

MUDr. Matějková mu mohla nabídnout bylinky, což se nezdálo být mnoho. Užíval vilcacoru a tahuari, ale také léčivé rostliny, které podporují vylučování, tedy očistu těla, nebo mu dodávají energii jako například maca. Rozpis bylin mu pozměňovala po třech měsících.

Při nejbližším vyšetření se ukázalo, že metastázy zmizely z kostí téměř úplně, nádor v játrech se sice neztratil, ale nepatrně se zmenšil. Nedošlo tedy k žádnému zázračnému uzdravení, „jenom“ ke zlepšení a stabilizaci stavu. Tento stav trvá dodnes. Muž se cítí dobře a relativně normálně funguje. Chápe, že získal pět let života navíc a zřejmě získá i další roky. To je údaj, který lékaři považují za výborný výsledek i u nejmodernějších biologických léků.

Znamená to, že tyto peruánské byliny můžeme chápat jako účinnou léčbu na zhoubné nádory? To určitě ne. Pohled na ně musí být realistický. Lidé je mohou vyzkoušet, a to klidně i v případech, jako je náš uvedený.

Po dohodě s lékařem je mohou užívat také jako podpůrný přírodní prostředek při účinné léčbě, která pacienty zjevně léčí, ale zároveň znamená pro jejich organismus velkou zátěž. Právě tu mohou byliny zmírnit. Když tyto preparáty pomohou i jinak, je to skvělé. Ale nelze od nich očekávat, že budou fungovat jako běžné léky.

Lidé bývají často netrpěliví a chtějí všechno hned

Pokud někdo stojí o radu MUDr. Matějkové, musí jí obvykle poslat svou lékařskou zprávu a lékařka se zajímá i o jeho anamnézu.

Uroložka MUDr. Markéta Matějková se synem Filípkem.

Uroložka MUDr. Markéta Matějková se synem Filípkem

FOTO: archív MUDr. Markéty Matějkové

„Dnešní doba je uspěchaná a všichni chtějí všechno hned,“ říká. „Jenže jejich potíže vznikaly určitou dobu. Tak nemůžou čekat, že se všechno změní rychle. Navíc přípravky z bylinných preparátů bývá nutné užívat delší dobu, aby se mohly projevit jejich příznivé efekty.

Hodně záleží i na tom, jak lidé dodržují předepsaný režim užívání. U vážných zdravotních problémů ho dodržují důsledněji. Mají totiž motiv. Také proto se mohou objevit nečekaná zlepšení jejich stavu. Ale určitě se neobjevují u každého.

Navrhuji lidem rovněž změny jídelníčku, ovšem i ty musí být rozumné, postupné a pozvolné. Jinak představují pro organismus zbytečný šok a zátěž. Lidé musí pochopit, že všechno chce svůj čas.“

O peruánských léčivých rostlinách a jejich účincích se dozvíte víc na internetových stránkách, Institut peruánské medicíny má web www.zdravizperu.cz.