Hlavní obsah

Houbové kouzlení v kuchyni

Právo, Vendula Presserová

Co Čech, to houbař. Houby sbíráme, milujeme, vaříme. A většinou je i dobře známe. I když…

Foto: František Petrák, Právo

Houby poskytují tělu ve velkém množství vlákninu, provitamín A, vitamíny B a protikřivičný vitamín D, který není v žádné rostlině.

Článek

Přese všechnu osvětu každý rok zaznamenáme několik otrav, a dokonce i úmrtí po konzumaci hub. Začneme proto jednoduchou zásadou: o čem mám byť jen nepatrné pochybnosti, to nesbírám. Nejzáludnější jsou maličké plodnice, u kterých se ještě dokonale nevyvinuly varovné znaky.

Například mrňavá muchomůrka zelená, která ještě nemá otevřený klobouk, se snadno splete se žampiónem. Raději ji tedy ponechte jejímu osudu a počkejte si, až najdete třeba krásné klouzky. Důležité je vyloupnout houbu ze země i s celou nohou. Jen tak uvidíte, zda podezřelý jedinec má kalich smrti, jasný znak jedovatosti třeba muchomůrky zelené.

A jak jinak se rozezná masák, tedy jedlá růžovka, od jedovatých kolegyň? Kromě toho, že na ní je vždy něco růžového, alespoň kousek nohy nebo vrypu, má rýhovanou sukýnku, prstenec kolem nohy. Ten mají jedovaté muchomůrky vždy hladký.

Benefity

Houby poskytují tělu ve velkém množství vlákninu, provitamín A, vitamíny B a protikřivičný vitamín D, který není v žádné  rostlině.

V houbách jsou důležité látky jako draslík, vápník, hořčík a železo. Vedle toho mají velmi nízkou energetickou hodnotu, jsou tedy ideální do redukční diety.

Stravitelnost

Některé houby jsou bez problémů stravitelné za syrova, například žampióny nebo bílé hřiby můžete klidně nakrájet do salátu bez vaření. Jiné houby potřebují tepelnou úpravu. Tím jsou pověstné třeba takové václavky.

Hodně záleží i na tom, jak silný máte žaludek. Také malé děti by měly dostávat houby jen občas, batolata samozřejmě raději vůbec. Pozor na houby nasbírané kolem silnic a v jiném znečištěném prostředí. Můžou být plné těžkých kovů, které absorbují z půdy a ovzduší.

Foto: František Petrák, Právo

V houbách jsou důležité látky, jako draslík, vápník, hořčík a železo. Vedle toho mají velmi nízkou energetickou hodnotu, jsou tedy ideální do redukční diety.

Jak dlouho roste?

Záleží na počasí, vlhkosti, podmínkách. Hříbek dokáže vyrůst přes noc z třícentimetrového mrňouse až do deseti centimetrů. Pořádná houba potřebuje k růstu tak týden.

Pověry

Když měsíc dorůstá, tak rostou. Jakmile z úplňku couvá, přestanou. Tak tomuhle nevěřte, mnohem důležitější je vlhkost podhoubí a střídání teplot ve dne a v noci.

Jedovky nejsou červivé. Ale kdepak, červi si s chutí pošmáknou i na tom, po čem nám bude zle. Stejně tak slimáci.

Rostou v kruhu. Ano, to je pravda, ale jenom některé druhy, například čirůvky nebo špičky. Nejlíp se to pozná podle tmavozelených kruhů, aniž by zrovna musel být jejich čas.

Na houby se musí ráno. Ani to není pravda, v odpoledním lese najdete klidně plný košík. Jen po vás víc půjdou komáři a nestihnete už ranní trh jako naši předci, kteří právě proto chodili do lesa za svítání.

Na houby se nemá pít alkohol. To je pravda částečně. Pokud vypijete pivo na houbovou omáčku, nic se nestane. Alkohol se nesnáší pouze s některými druhy, například s hnojníkem, ten stejně ale není ke konzumaci nic moc. Pokud zkombinujete špatně stravitelnou houbu s alkoholem, jejich působení na játra se znásobí – v takovém případě na tom tvrzení něco bude.

V kuchyni

K mnoha tradičním receptům přidejte třeba:

  • Zvyk obohatit o plátky hříbků masový vývar;
  • nakrájejte syrové žampióny do zeleninového salátu nebo do těstovin;
  • těstoviny s houbami jsou vůbec skvělé, rychlé jídlo, stačí přidat jen sýr, jindy trochu bylinek;
  • zkuste také restovat směs hub, až se úplně vypaří tekutina, nechat je na oleji nebo sádle zezlátnout a pak podávat beze všeho jenom s chlebem;
  • výborné jsou méně tradiční polévky, například bramboračka se smetanou či houbovka připravená jako gulášová polévka.
Houbový sýr
Suroviny: 400 g taveného smetanového sýra, 400 g směsi hub, 2 lžíce oleje, 2 lžíce majonézy, 2 lžíce bílého jogurtu, na špičku nože mletý kmín, sůl, pepř
Postup: Očištěné houby vhoďte do rozehřátého oleje, osolte, přidejte pepř a kmín a restujte tak dlouho, až se odpaří voda a houby začnou zlátnout. Odstavte je, rozmixujte a nechte vychladnout. Sýr ušlehejte metlovým mixérem s majonézou a jogurtem do pěny, do ní nakonec vmíchejte orestované houby. Podávejte s crackery, pečivem nebo na toastech, ozdobte cherry rajčátky a pažitkou.
Těstoviny s bílými hřiby – Tagliatelle ai funghi
Suroviny: balíček těstovin tagliatelle (nebo pappardelle), 400 g bílých hřibů, 100 g másla, 200 g parmazánu nebo pecorina, sůl, špetka bílého pepře
Postup: Hřiby očistěte a nakrájejte na plátky. Sýr nastrouhejte. Těstoviny uvařte v osolené vodě podle návodu al dente. Zatímco se vaří tagliatelle, rozpusťte v hluboké pánvi máslo. Do škvařícího se másla vhoďte nahrubo nakrájené hřiby, osolte je, mírně opepřete a zprudka restujte malou chvilku, přibližně minutu. Pánev odstavte z plotny a k houbám přidejte scezené těstoviny a nastrouhaný sýr. Vše rychle promíchejte a ihned podávejte. Variace: Recept pochází z okolí Milána, je velmi jednoduchý a nechává vyniknout lahodné chuti hřibů. Proto se do něj nepřidává žádné další koření ani bylinky. Pokud místo praváků použijete směs méně kvalitních hub, můžete k nim do pánve přilít trochu bílého vína a provonět pokrm nasekanou petrželkou a mátou, bazalkou nebo tymiánem, případně přimíchat půl lžičky sardelové pasty a stroužek utřeného česneku.
Tradiční kulajda
Suroviny: 4 střední brambory, 200 g hub – směs, 4 bobkové listy, 8 kuliček nového koření, 8 kuliček černého pepře, půl lžičky mletého kmínu, 250 ml smetany ke šlehání, 2 lžíce hl. mouky, 6 vajec, sůl, 2 lžíce cukru, 2 lžíce octa, svazek kopru (nemusí být)
Postup: Vejce uvařte natvrdo. Do litru osolené vody dejte vařit oloupané, na kostky nakrájené brambory, koření zavázané do uzlíčku z gázy a očištěné, nakrájené houby. Mouku rozmíchejte ve smetaně a do kulajdy ji přilijte ve chvíli, kdy jsou brambory téměř měkké. Nechte provařit. Kulajdu dochuťte cukrem a octem. Chuť by měla být jemná, lahodná, ne příliš ostrá. Nakonec do polévky přidejte dvě vejce nakrájená na kolečka a nasekaný kopr. Zbylá čtyři vejce nechte vcelku v kulajdě prohřát, každý strávník pak dostane na talíř jedno celé.
Dýňová paštika s hříbky
Suroviny: 500 g krůtích jater (nebo kachní, kuřecí), 2 střední cibule, 2 šálky nakrájených hub, 2 šálky nastrouhané dýně hokaido, sklenka medoviny, 200 ml smetany na vaření, 100 ml sádla, stroužek česneku, špetka čerstvého tymiánu, lžička mletého kmínu, pepř, sůl, sáček želatiny v prášku
Postup: Sádlo rozpusťte a tři čtvrtiny odložte stranou. Na čtvrtině sádla zpěňte nakrájenou cibuli. Přidejte játra nakrájená na větší kusy a nechte je restovat, poté přidejte nakrájené houby a nastrouhanou dýni. Opepřete, okmínujte a směs podlijte medovinou. Míchejte a duste, dokud játra nejsou hotová, podle potřeby průběžně podlévejte. Odstavte z plotny a přilijte smetanu, osolte, přidejte lístky tymiánu a směs rozmixujte na hladkou kaši. (Kdo má rád hrubou paštiku, odloží si kousek jater stranou a nakrájí je do směsi na kousky.) Do horké játrové kaše za stálého míchání přisypte želatinu a důkladně vše promíchejte. Směs nalijte do formy (nebo formiček na muffiny) a povrch paštiky zalijte zbylým sádlem, aby neosychal. Paštiku dejte vychladit do lednice, nejlépe přes noc. Paštiku lze připravit i ze zamražených hub nebo ze žampiónů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám