Hlavní obsah

Jak sbírat a sušit léčivky

Právo, Zdena Nováčková

Léto a dny volna přímo vybízejí ke sběru léčivých rostlin, které rostou volně v přírodě nebo na zahrádce. Sušení je jedna z možností, jak si rostlinu a její účinky uchovat pro zimní dny.

Foto: Profimedia.cz

Z květů lípy se nejčastěji dělá čaj, budete překvapeni jeho chutí, barvou i vůní. Lipové květy poměrně rychle schnou, takže do druhého dne je nasušeno.

Článek

Lipový květ

Běžně se sbírá z lípy malolisté i velkolisté, oba stromy mají obdobné účinky. Pupeny i květy lípy zlepšují spánek a působí proti nachlazení, mají močopudné a potopudné účinky. „Výtažky mají blahodárné účinky na dýchací systém, podporují obranné reakce organismu, posilují imunitní systém, povzbuzují jaterní aktivity, usnadňují trávení,“ dodává bylinkářka Jarmila Podhorná. Pro lepší usínání a posílení organismu je dobré přidat k lípě ještě mateřídoušku a vřes.

Z květů se nejčastěji dělá čaj, budete překvapeni jeho chutí, barvou i vůní. Lipové květy poměrně rychle schnou, takže do druhého dne je nasušeno. Těžší je najít takovou lípu, jejíž větve jsou dosažitelné ze země.

KDY: červen, červenec (letos si je třeba pospíšit)

KDE: v parcích i kdekoli v přírodě

Sléz přehlížený

Foto: Profimedia.cz

Sléz

Najdete ho na mezích, rumištích a všude tam, kam může sluníčko. Vyrůstá do výšky asi dvaceti centimetrů, květ je bleděmodrý až fialový, listy dlanitě pěti- až sedmilaločné. Plody jsou jedlé a chutné (tzv. chlebíčky). Pro sběr je vhodný květ, list i lodyha, všechny části obsahují silice, které ochraňují sliznice všude v těle. Sléz se užívá na záněty průdušek, žaludku nebo ústní dutiny formou čaje nebo koupelí. Ze sušených listů slézu si můžete připravit pastu, která velmi dobře účinkuje na kruhy pod očima. Drcený sušený list smíchejte s trochou vody (nebo rostlinného oleje) a vzniklou pastu naneste pod oči a nechte přibližně půl hodiny působit. Potom spláchněte čistou vodou.

KDY: červen až srpen

KDE: na světlých a vlhkých místech – rumiště, pastviny

Popenec břečťanovitý

 

Foto: Profimedia.cz

Popenec

Tahle trvalka, která nám často doslova zaplevelí záhon, dorůstá asi třiceti centimetrů, kvete drobnými fialovými květy a lidově se jí říká oponka. Sbírá se kvetoucí aromatická nať. Chutná nahořkle a výborně tlumí průjmy, podporuje trávení i látkovou výměnu, chrání játra. Většinou se užívá formou nálevu, odvar je razantnější. Jestliže trpíte křečovými žilami, můžete si připravit popencovou mast. Plnou hrst nakrájené popencové nati smíchejte se čtvrt kilem domácího vepřového sádla (nebo čtvrt litrem rostlinného oleje) a nechte do druhého dne louhovat, poté krátce povařte a přeceďte. Vzniklou mastí se masírují křečové žíly.

KDY: od dubna do konce července

KDE: roste hojně v lužních lesích, na lukách a podél cest

Růže turecká

Foto: Profimedia.cz

Růže Turecká

Také se jí říká damašská, její květy jsou plnokvěté, tmavě červené. Roste hlavně na zahrádkách a v parcích, ale občas také zplaňuje. Sbírají se hlavně okvětní lístky, a dokonce i ty, které už zežloutly. V herbáři se říká, že kromě červených odrůd růží se dají sbírat jiné odstíny, jen mají malinko odlišné působení. Růže má protiprůjmový účinek a dokáže dát do pořádku střeva po užívání antibiotik. Růžové výtažky také můžete použít do kloktadel při bolestech v krku i při těžkých formách rýmy. Dává se také do směsí pro snížení vysokého tlaku nebo regeneraci jater. Chuť těchto směsí výrazně vylepší. Traduje se také, že dokáže přivolat lásku a čaj z poupat prý navodí prorocké sny.

Ze sušených plátků růží můžete připravit růžový ocet, který zlepšuje vzhled pleti, odstraňuje tmavé skvrny a zneviditelní drobné popraskané cévky. Půl kilogramu okvětních růžových lístků vložíte do čtyř litrů bílého vinného octa, necháte deset dnů louhovat, potom vyždímáte a přefiltrujete. Při užívání květu růže nejsou známé žádné vedlejší účinky.

KDY: červenec až srpen

KDE: na zahrádkách, ale také zplanělá v přírodě

Sedmikráska obecná

Tuhle malou luční květinku s bílými květy se žlutým středem a s přízemní listovou růžicí zná snad každý. Sušíme její květ, ale pozor, vyšlechtěné plnokvěté zahradní sedmikrásky nejsou pro sběr a zpracování vhodné. Divoká sedmikráska je protizánětlivá, používá se hlavně do bylinných směsí na vykašlávání, ale také má vliv na močový měchýř a pomáhá při migréně. Pro výluh přelijte jednu polévkovou lžíci květů a listů šálkem vařící vody, nechte deset minut stát a přeceďte. Pijí se dva až tři šálky denně. Zevně se používá odvar, a to na různé ekzémy a kožní problémy. Sušenou sedmikrásku můžete využít společně s mateřídouškou nebo dobromyslem na pročištění krve, tahle směs je dobrá i na dávivý kašel. Spařenou sedmikráskou lze zdobit i jídla.

Kontraindikace nejsou známé.

KDY: během celého léta

KDE: roste téměř všude na slunečných místech

Pravidla sušení rostlin

  • Sušit je třeba ve stínu a na místech, kde proudí vzduch
  • Byliny se pokládají na síta nebo potravinový papír
  • Neoplachují se
  • Suší se v jedné vrstvě (aby neplesnivěly) a celé – drtí se až po usušení
  • Při umělém sušení je nutné dodržovat teplotu pro danou rostlinu (naleznete v herbářích, zpravidla je to kolem 40 °C)
  • Délka sušení – obvykle 2–3 dny
  • Pro zpracování na masti a tinktury se rostliny nechávají zavadnout na sluníčku

Reklama

Výběr článků

Načítám