Článek
„Už po hodině na žíněnkách jsou klienti ochotni se objímat, vyprošťovat ze sevření a zkoušet chvaty,“ pokračuje majitelka agentury Jiná seznamka. „Jsem přesvědčená, že se lidé nejvíc uvolní, když něco dělají. Hned odpadne pocit trapnosti a tomu se nevyhnete na rande domluveném přes internet,“ popisuje vlastní zkušenosti třicátnice.
„Absolvovala jsem okolo sta schůzek přes různé internetové seznamky. Říkám tomu – vybírat si housky na krámě. Vždycky jsem si zaklikala parametry. Chtěla jsem vážný vztah a hledala vysokého vysokoškoláka z Prahy. Pak jsem se tak s třiceti potkala osobně a začala i s někým chodit.“ Vztah prý ale nevydržel víc než půl roku nebo rok.
„Nakonec bych se sama nevdala, kdybych na seznamkách zůstala. Tím nechci nic hanit. Pro někoho internet samozřejmě funguje, ale já věřím tomu, že je lepší potkat se přirozeně, třeba na nějaké akci. Říkám svým klientům, ať si uvědomí, jak se cítí, spíš než aby zkoumali vzhled,“ myslí si brunetka.
Na její odpolední nebo večerní setkání chodí lidé určitých věkových skupin. Podmínky jsou jednoduché, musejí být nezadaní. „Podle mě se lidé selektují už tím, na jakou z akcí přijdou. Na sebeobraně se ukážou ti, kterým nevadí pohyb. Hledání pokladu zase baví příznivce luštění rébusů.“
A tak si její klienti mohou vybrat, jestli je jim příjemnější prát se pod dozorem zkušeného instruktora, jít objevovat podzemí nebo hledat indicie ve večerní Praze.
Vyrovnané počty
Pro organizátorku je zase velkou výzvou dostat dohromady vyrovnaný počet obou pohlaví, a to nebývá snadné. Minimálně by mělo přijít pět mužů a pět žen, maximálně dvanáct zástupců každého pohlaví.
„Vždy se snažím, aby počty zhruba odpovídaly, ale jde přeci jen o práci s lidmi. Někdy musím stopnout přihlašování žen a dívek, abych jich tam neměla moc. Večer před akcí mám krásný počet deset na deset. Do rána čtyři onemocní, dva přibydou nebo si to někdo rozmyslí,“ vypočítává brunetka. „V takových případech se pak ozvu lidem, kteří na akce chodí opakovaně, a nabídnu jim, aby se přidali. Většinou počty vyladím,“ dodává.
Přímo během setkání už je na každém, jestli mu nějaký vhodný protějšek padne do oka. Adéla Uchytilová působí na místě spíš proto, aby prolomila ledy a nechala situaci volný průběh, nikoho vyloženě nepáruje.
„Jsem spíš showman než psycholožka. Hraju improvizační divadlo, takže mám blízko k tomu, abych ze sebe dělala trochu šaška. Uvolní se tak strnulá atmosféra. Samozřejmě, pokud někdo příliš nekomunikuje a ostatních se spíš straní, snažím se, aby se zapojil a zapovídal s ostatními klienty,“ vysvětluje organizátorka.
Chodíš s někým?
A jaké množství lidí se dá dohromady? Prý si není možné vést statistiky už proto, že lidé si vymění čísla a nemají potřebu znovu se ozvat. „Zpětnou vazbu mám z toho, že jim pošlu dotazník a ptám se, jak byli s akcí spokojeni, popřípadě co by chtěli změnit,“ objasňuje Adéla Uchytilová.
„Pak jim také řeknu, že pokud se během kurzu nenaskytla příležitost požádat někoho o číslo, tak je zkontaktuju a koneckonců přímo na místě vidím, kdo jde vyhlédnutý protějšek doprovodit na metro.“
Vždy prý nechodí lidé se stejným životním cílem. „Například setkání pro lidi ve věkovém rozpětí 36 až 49 let. Jsou tam čerství čtyřicátníci, kteří chtějí okamžitě zakládat rodinu, i takoví, co už mají téměř dospělé děti a nikam nespěchají.“ Starší ročníky se prý aktivně příliš nehlásí, ale i tak chystá majitelka seznamky v nejbližší době program pro akční padesátníky. Nejčastěji se setkávají skupiny lidí kolem třicítky. „To jsou moji vrstevníci, takže vím, jak na ně.“
Adélu Uchytilovou, která první akci uspořádala v roce 2012, motivovaly nezadané kamarádky. „Byly jsme na víkendovém výletě, vylezly jsme na kopec Vlhošť. Všem nám bylo kolem třiceti a pociťovaly jsme takový ten společenský tlak, abychom založily rodinu,“ prozrazuje.
„Povídaly jsme si o našich zážitcích z internetového randění – často jsou to zábavné historky, ale zažívat je už tak legrační není.“ Nezadané kamarádky se shodovaly na tom, že by si přály potkávat mužské protějšky v nějakých přirozenějších a uvolněnějších situacích.
„Tak jsem si řekla, že něco zorganizuju.“ Tahle parta pak obvolala své nezadané známé. „Sešlo se nás pětadvacet a šli jsme spolu na Petřín. Říkala jsem si, že je to super, všichni jsou single, takže odpadá ta trapná otázka: Chodíš s někým?“