Masová obliba tanečních v Česku ale má i svá rizika. „Tanec vyučuje i mnoho bývalých tanečníků, kteří ovšem mnohdy postrádají pedagogické schopnosti. Bohužel vydání živnostenského listu není od roku 1991 podmiňováno odpovídajícím tanečním vzděláním, takže pro podnikání ve výuce tance stačí jen tisícikoruna a občanský průkaz,“ vysvětluje prezident Svazu učitelů tance Jiří Plamínek.

Základní kurz v Praze se pohybuje okolo 3500 Kč, v regionech je přitom mnohdy o tisíc až dva tisíce korun levnější. Rozdílnost je ale i v uspořádání samotných kurzů. V hlavním městě začínají o něco později a většinou jsou rozděleny do 18 lekcí, které trvají někdy až do března. V regionech bývá stejný počet tanečních hodin vměstnán do 13 lekcí během podzimu.

S přihláškou se nevyplácí otálet, kurzy se plní rychle. „Ačkoliv se chlapci často shánějí na poslední chvíli, jejich cenové zvýhodnění už není tak markantní. Zatímco v 90. letech mohl mladý muž ušetřit dokonce až dva tisíce korun, nyní se jedná o pár stovek. Úsporou může být hromadné přihlášení skupin či páru,” upozorňuje taneční mistr Jindřich Hes z Taneční školy Hes.

Výbava do tanečních vyjde levněji dívky

Zaplacením kurzovného však výdaje rodičů nekončí. Zhruba stejnou, ne-li vyšší částku vynaloží na pořízení patřičného společenského oděvu a obuvi. Paradoxně výbava dívky do tanečních může vyjít levněji než u chlapců, a to i v případě, že dívka bude mít obsáhlejší garderobu.

U dívek je nutné počítat minimálně s jedněmi krátkými šaty, přičemž na prodlouženou či závěrečný věneček mohou být požadovány dlouhé šaty. Nesmí chybět kabelka a pohodlná kvalitní taneční obuv. Dívky podle Hese často hledí na design obuvi, ale opomíjejí to, že v botách budou trávit desítky hodin při tanci. Z tohoto hlediska jsou vhodnější boty na tří- až čtyřcentimetrovém podpatku, pohodlné baleríny nejsou pro výuku tance ideální.

U chlapců je očekáván formální dress code vyžadující oblek doplněný košilí s motýlkem a rukavičkami kvůli hygieně. Nezbytností je kvalitní kožená formální obuv. „Taneční bývají první příležitostí k zakoupení společenských šatů či obleku. Stále častěji se setkáváme s tím, že oblek pro chlapce už není jen nutné zlo, ale nechávají si ho šít na míru,“ říká Pavel Koutný ml. ze stejnojmenné rodinné oděvní firmy v Prostějově.

Impulsem pro zakoupení obleku na míru i při jeho vyšší pořizovací ceně bývá nejen důraz na vzhled, ale i komfort nošení. Zatímco v umělých materiálech se tanečníci pořádně zapotí, ty vlněné, používané při výrobě obleků na míru, jsou prodyšné, dobře absorbují pot a zmačkání se po čase samo vyrovná. Výroba obleku na míru začíná přibližně na 10 000 Kč, konfekční oblek pořídíte zhruba za polovinu.