Výborně se doplňují a na nervy si nelezou. „Náš vztah nikdy nebyl lepší než teď, když společně pracujeme,“ shodují se.

Vysokého a štíhlého Jakuba (32) zajímala móda od dětství, drobná černovlasá Nikol (27) v sobě zase objevila schopnou manažerku. Po promoci na vysoké škole ekonomického směru však nevěděla, kudy se dál vydá. Rozesílala životopisy na všechny strany, ale žádná slušná nabídka práce nepřišla. Nastoupila tedy jako prodejce náhradních dílů do autoservisu.

„Chtěla jsem v tom být opravdu dobrá,“ ujišťuje, „ale moc se mi nedařilo. Vydržela jsem sedm měsíců, pak přišla bouračka a já rovnou podala výpověď.”

Královna plesu v šatech od bratra

Co teď? Byla bez práce, navíc nešťastná po rozchodu s přítelem. V rodném Liberci ji nic nedrželo. A tak zamířila do Prahy za starším bratrem. Jakub opustil město na severu hned po maturitě. Věnoval se modelingu, našel si brigádu v hotelové recepci a zabýval se příležitostně bytovým designem.

„Věděl jsem vždy, že chci navrhovat módu. Potřeboval jsem impulz, pořádně nakopnout. To umí Nikol skvěle,“ připouští. Jeho sestra má organizační vlohy a ve firmě se věnuje i marketingu. Nejlépe se jí pracuje ve stresu.

„Zpočátku o něj nebyla nouze,“ směje se. První šaty Jakub navrhl a sám ušil na její maturitní ples. „Už tehdy byly vyšívané, ze slonovinového saténu, a já v nich vyhrála titul Královna plesu,“ pochlubila se. Jakuba móda bavila, a tak se přihlásil na střední školu pro módní návrháře. Byl přijat, nenastoupil do ní však.

V dětství se míjeli, nyní spolu tráví většinu času: sourozenci Nikol (27) a Jakub (32) Ponerovi.

V dětství se míjeli, nyní spolu tráví většinu času: sourozenci Nikol (27) a Jakub (32) Ponerovi.

FOTO: archív Poner

„Škola sídlila v Praze a tam mě rodiče nechtěli pustit. Byl jsem totiž jako kluk dost průšvihář. Když se ve škole něco semlelo, bylo jasné, že jsem u toho i já. Míval jsem dvojky z chování, naši mě chtěli mít pod kontrolou. Přihlásili mě na obor počítačová grafika a já ho, s malým opáčkem, vystudoval. To opáčko mi vzalo chuť do dalšího studia na vysoké škole,“ vypráví mladý módní návrhář. V Praze krátce bydlel u babičky, krejčové, které občas koukal pod ruku. Pak si našel byt, kde má zároveň i návrhářský ateliér.

Vyšívala po nocích

Když se za ním přistěhovala Nikol, přivydělával si jako stylista. „Občas mě vzal někam s sebou. Svět módy se mi líbil. Rozhodla jsem se, že se přihlásím do kurzu líčení,“ vysvětluje. Nějakou dobu pracovala jako barmanka, práce po nocích jí ale nevyhovovala. Pak přišel nápad. To když ji kamarád vzal do klubu, kde vystupovaly i tanečnice.

Sourozenci Ponerovi si potrpí na ruční zdobení výšivkami, krajkou, korálky i kamínky.

Sourozenci Ponerovi si potrpí na ruční zdobení výšivkami, krajkou, korálky i kamínky.

FOTO: archív Poner

„Tančily ve spodním prádle, které mě nijak neuchvátilo. Připadalo mi laciné a hned mě napadlo, že by mohlo vypadat elegantněji,“ vzpomíná na první impulz k vlastní tvorbě. Ihned se svěřila Jakubovi, ten však nadšením nepřekypoval. Přesto nakoupili pár kousků prádla a Nikol ho po nocích začala vyšívat.

„Na ruční práce moc dobrá nejsem. Co někomu zručnému trvá hodinu, mně trvalo třikrát déle. Používala jsem kamínky, korálky. První vzorky měly úspěch. S taškami v rukou jsme obcházeli noční podniky a nabízeli naše vyšívané prádlo. A ono se prodávalo celkem dobře.“

Díky za chyby!

Do realizace dalších nápadů se už pouštěli spolu. „Jakub má smysl pro detail, já zase umím práci zorganizovat. Naše první výrobky jsem fotila a vystavovala na sociálních sítích. Opřela jsem se do toho, takže jsem leckdy přidávala i deset příspěvků za den. Někteří kamarádi si mě tehdy dokonce zablokovali,“ vzpomíná Nikol.

S bratrem brzy uspořádali svou první módní přehlídku. Kromě prádla se předváděly také modely šatů. Nezaměnitelná výšivka na nich už samozřejmě nechyběla.

Důraz kladou na výběr nejkvalitnějších látek, zejména hedvábí.

Důraz kladou na výběr nejkvalitnějších látek, zejména hedvábí.

FOTO: archív Poner

„Ze začátku nám hodně pomohli přátelé, kteří u nás nakupovali. My si neuměli pořádně spočítat náklady, používali jsme spíš selský rozum, dopouštěli se chyb. Díky za ně! Prošli jsme si svou cestu, nasbírali zkušenosti,“ myslí si Nikol.

Bydlení s krejčovskou pannou

Protože se osobitý romantický rukopis sourozeneckého dua brzy stal vyhledávaný, Jakub a Nikol se zcela ponořili do práce. Potrpí si na ruční zdobení výšivkami, krajkou, korálky i kamínky. Důraz kladou i na výběr nejkvalitnějších látek, zejména hedvábí nebo krajky.

„Na rok jsme úplně vyřadili osobní život. Protože jsme společně bydleli v bytě s ateliérem, práce nikdy nekončila. Když nastal večer a my si otevřeli láhev vína pro relax, stejně na nás zírala krejčovská panna s rozešitým modelem,“ vzpomíná Nikol.

Obstarala dotaci na šicí stroje a časem si mohli dovolit najmout i švadleny. Dnes pro ně šije šestnáct spolupracovníků. Zakázky na focení a módní přehlídky začaly přicházet stále častěji. Možná i proto, že se sourozenci nebáli experimentů. Vyrukovali třeba s vyšívanými botami nebo podvazkovými pásy pro nevěsty. Ty dodávali i s placatkou, do níž si mohla nastávající manželka nalít něco ostřejšího.

Výšivky,to je rukopis návrhářské dílny Poner.

Výšivky, to je rukopis návrhářské dílny Poner.

FOTO: archív Poner

První úspěch? „Loňský filmový festival v Karlových Varech,“ odpovídá Jakub a vytahuje mobil, kde ukazuje fotku Veroniky Kopřivové, partnerky hokejisty Jaromíra Jágra. Je na ní v lehounkých bílomodrých šatech. „Ten den svítilo sluníčko a kamínky, jimiž jsou šaty pošité, na Veronice zářily,“ doplňuje Jakub.

Dvacet metrů hedvábí a slavíci ze zlata

Brzy se na sourozence začaly obracet i další celebrity, například modelka Andrea Verešová, herečka Lenka Vacvalová nebo moderátorka Adéla Banášová. Zlatými slavíky pošité šaty, jež na sobě měla Charlotte Ella Gottová při hudebním ceremoniálu v roce 2016, se posléze vydražily za 200 tisíc korun. „Slavíků bylo na látce celkem čtyřicet, protože tolik jich tehdy měl Karel Gott doma. Jejich základ byl z pravého zlata,“ přibližuje Jakub. Róba pro Českou Miss World 2016 Natálii Kotkovou byla ušita z dvaceti metrů kvalitního hedvábí a ozdobena pštrosími péry.

„Nemám rád věci, které se nedají nosit. Nemyslím si, že bych někdy navrhl extravagantní kolekci, co se nedá obléknout,“ shrnuje svou návrhářskou filozofii Jakub, který si nejvíc odpočine při řízení auta. „Jsem rád, když naše věci lidé kupují. Móda by měla podtrhnout osobnost majitele,“ myslí si.

Ta v českých ulicích má podle sourozenců Ponerových ještě rezervy. „Moc se nám líbí na Slovensku, se kterým spolupracujeme čím dál víc. Hodně využíváme výšivku a ta je u našich sousedů jako doma. Tamní ženy se nebojí experimentů, jsou koketní a velmi ženské. Mají rády barvy.“

V nabídce sourozeneckého dua najdou zákazníci i „svatebky“.

V nabídce sourozeneckého dua najdou zákazníci i „svatebky“.

FOTO: archív Poner

Na doby, kdy Ponerovým málokdo věřil, že se prosadí, dnes vzpomínají jako na minulost. Nikol se od Jakuba odstěhovala do vlastního bytu, má nového přítele a práci se snaží omezit.

„Celkem ano,“ odpovídá na otázku, zda se jí to daří. „Už si najdu čas i na nákupy, cestování nebo procházku Pařížskou ulicí, kde si prohlížím výkladní skříně těch, co došli dál než my.“