Hlavní obsah

Letní sběr bylin aneb Jak vyzrát na zdravotní potíže

Právo, Zdena Nováčková

V letních měsících se dá sbírat řada léčivých a tělu prospěšných bylin. Výběr záleží na tom, s jakými zdravotními problémy bojujeme. Podle našich tipů si poradí i úplní začátečníci.

Foto: Profimedia.cz

Řadu léčivých a tělu prospěšných bylin můžeme sbírat po celé léto.

Článek

Sbíráme, stejně jako u hub, jen takové rostliny, které bezpečně známe. K tomu dobře poslouží herbář. Velmi podrobný je například Herbář od bylináře Jiřího Janči. Kromě popisu daného druhu se v něm dozvíme, v kterých místech rostlina roste, jestli na okraji lesa, louce nebo v blízkosti potoka.

V začátcích bývá výhodou, když ve svém okolí máme někoho, kdo rostliny sbírá a dobře je zná a pomůže s jejich určením.

Ostružník a maliník

Sbíráme pokud možno mladé listy ještě předtím, než rostlina obrazí květy. Sušíme je ve stínu.

Užití: Patří k silným antioxidantům, posilují imunitu, ženské orgány a vykazují silné močopudné účinky. Čaj se hodí pro ženy v klimakteriu, ale také pro všechny, kteří mají problém s trávením. Chutný čaj si můžeme připravit i z čerstvě natrhaných listů.

Jetel luční

Roste všude, kam se podíváme, a přitom se jedná o rostlinu, která má řadu prospěšných účinků pro tělo. Sbírají se květy, nejlépe červeně zbarvené.

Květy sušíme tak, že je nejprve necháme jeden den zavadnout na odpoledním slunci a potom je dosušíme ve stínu, na dobře větratelném místě. Umělé sušení by nemělo přesáhnout teplotu 35 °C. Usušené květy skladujeme opatrně, aby se nerozpadly.

Užití: Jetel zlepšuje příznaky menopauzy, protože obsahuje fytoestrogeny, které jsou svojí strukturou podobné ženským hormonům. Pro tyto účely se používá ve farmacii.

Jetel také působí proti řídnutí kostí a má vliv na správnou konzistenci stolice, tedy upravuje mikroflóru střeva. Jetelové květy lze v sezóně pojídat i čerstvé, jejich chuť je příjemně sladká. Připravujeme z nich čaj nebo jetelový sirup, dají se použít do salátů. Podle starého herbáře by měl krátký dvouminutový odvar jetele ve víně harmonizovat mikroflóru střev. U jetele lučního nejsou známé žádné nežádoucí účinky nebo kontraindikace.

Divizna velkokvětá

Roste nejčastěji na okraji lesa a kamenitých sušších místech. Sbírají se pouze žluté koruny květů. Sušíme je pouze v jedné vrstvě, zabrání se tak plesnivění květů.

Z divizny se připravuje čaj, ale častěji se používá jako součást bylinných směsí na průdušky. Čaj z divizny se musí dobře scedit např. přes papírový filtr, protože květy obsahují jemné chloupky, které dráždí sliznici úst a hrtan.

Užití: Divizna podporuje vykašlávání hlenů, tlumí křeče průdušek. Ovlivňuje činnost jater a sleziny. Výluh z divizny je výborný i na bércové vředy. Můžeme si připravit i diviznový olej, a to tak, že macerujeme hrst diviznových květů v jedné deci olivového oleje na slunci po dobu čtyř týdnů. Občas směs protřepeme. Olej se používá na ušní problémy, křečové žíly a otoky.

Heřmánek pravý

Jde o velmi dobrou rostlinu pro začátečníky. Sbíráme hlavně květy, mají nejvíc účinných látek. Roste podél cest. Splést si ho můžeme s heřmánkem římským – je nižší a nemá tak silnou vůni a jeho účinky jsou slabší než u heřmánku pravého. Zaměnit se také dá se rmenem rolním, který má plný kuželovitý střed, zatímco heřmánek pravý má duté lůžko (když jeho střed prsty rozlomíme, je prázdný). Nejvhodnější a nejpřirozenější je sušení květů na vzduchu ve stínu.

Užití: Silice heřmánku působí protizánětlivě. Z nasušeného, ale i z čerstvého připravujeme čaj, který má zklidňující účinky, působí na žaludeční šťávy. Heřmánkový výluh používáme na doléčení zánětů ústní dutiny, očí apod. Je vhodný i na oplachy pleti, vlasů, ale i na koupele pro lepší kondici kůže.

Třezalka tečkovaná

Většinou roste na pasekách v blízkosti lesa, má drobné žluté kvítky, a když se květ silně promne mezi prsty, zůstane kůže od šťávy zbarvená červeně až vínově.

Pozor, neplést s třezalkou skvrnitou. Oba druhy se odlišují podle žilnatiny listu, mají velmi odlišnou strukturu. Sbíráme pouze květy, které nasušíme, připravuje se z nich zklidňující čaj.

Květy můžeme také macerovat v oleji a připravit třezalkový olej. Jak na to? Smícháme jeden díl třezalkových květů se třemi díly rostlinného jednodruhového oleje (např. slunečnicového) a necháme louhovat na světle tři týdny. Pak scedíme přes jemný cedník nebo kávový filtr.

Jak sbírat byliny

  • K rostlinám ve volné přírodě se chováme šetrně a snažíme se, abychom je nepoškodili. Sběr provádíme tak, aby i v příštím roce na stejném místě rostliny rozkvetly.
  • Květy, lodyhy, listy stříháme nůžkami. Když jdeme na kořínky, používáme lopatku, případně motyčku.
  • Sbíráme jen to, co známe, a kontrolujeme rostliny v herbáři.
  • Vše ukládáme do proutěného košíku nebo plátěného či papírového sáčku. Nepoužíváme igelitové tašky, sáčky, protože by se bylina zapařila.
  • Byliny zpracujeme do druhého dne.
  • Vybíráme si taková místa sběru, kde rostliny nejsou kontaminovány zplodinami z aut nebo ošetřujícími přípravky z polí.
  • Na sběr chodíme za suchého počasí a v době, kdy není rosa. Obecně platí, že v první polovině dne jsou byliny bohaté na silice.

Užití: Třezalka má zklidňující účinky, je označovaná za silné antidepresivum. Olej z třezalky je výborný při bolestech svalů a kloubů, protože má jemně znecitlivující a protizánětlivé účinky. Čaj zase působí na zklidnění nervové soustavy.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám