Hlavní obsah

Pomalu se zapomíná, že volební právo žen nebylo samozřejmostí

Novinky, das

Dnešní mladí si už ani neumí představit, co všechno musely ženy v minulosti podstoupit, aby získaly stejná práva jako muži. A nešlo jen o volební právo, ženy dlouho nemohly ani studovat či pracovat například jako lékařky či na jiných, do té doby výhradně mužských pozicích. Za většinou věcí, které dnes mladí berou jako samozřejmost, stálo obrovské úsilí našich předchůdkyň.

Anketa k Mezinárodnímu dni ženVideo: Novinky

 
Článek

Některé ženy byly v tomto směru velmi aktivní. Kromě organizování manifestací na svá občanská práva upozorňovaly např. zakládáním spolků, vydáváním časopisů, peticemi, hladovkami apod.

Svou měrou k podpoře volebního práva žen ve světě přispělo i vyhlášení Mezinárodního dne žen, který si poprvé připomněli v roce 1911 v několika evropských zemích ženy i muži řadou manifestací, ovšem tehdy to bylo ještě 19. března. Tento den byl zvolen podle roku 1848, kdy údajně pruský král slíbil zavedení řady práv, včetně volebního práva pro ženy, ale později to nedodržel.

Foto: Profimedia.cz

Na 8. březen se Mezinárodní den žen přesunul v roce 1913, kdy si lidé připomínali protestní průvod New Yorkem z 8. března 1908, kdy na 15 000 švadlen demonstrovalo za kratší pracovní dobu, lepší platy, hlasovací práva a ukončení zaměstnávání dětí. Dva měsíce po průvodu newyorských švadlen rozhodla Socialistická strana USA o připomínce Národního dne žen, jenž se poprvé slavil 28. února 1909 (až do roku 1913).

První mezinárodní dohodou, která zakotvila zásadu rovných práv mužů a žen, byla v roce 1945 Charta OSN. Milníkem v boji žen za jejich práva byl pak rok 1975, který Valné shromáždění OSN vyhlásilo Mezinárodním rokem žen. Ve stejný rok se konala v Mexiku první Světová konference žen, s odstupy pěti let následovaly ještě tři takové konference.

V prosinci 1977 vyzvala OSN členské státy, aby vyhlásily kterýkoli den v roce Dnem pro práva žen a mezinárodní mír.

Oslavy MDŽ u nás

V Československu se tento svátek začal slavit od roku 1974, zato v notně monstrózním duchu. Ne náhodou tak po sametové revoluci v listopadu 1989 upadl na několik let do zapomnění. V roce 2004 se opět Mezinárodní den žen vrátil do kalendáře jako "významný den". Několik let opomíjený svátek je tak opět v kurzu.

Pro většinu mužů je to ideální příležitost, jak poděkovat a osobitým způsobem vyjádřit uznání ženám, na kterých jim záleží. Může jít o manželku, maminku, sestru, kamarádku nebo kolegyni. Nemusí jít přitom o žádné velké dary. Hezká kytice je dárkem, se kterým vždy uspějí.

Foto: Profimedia.cz

„Muži nejčastěji obdarovávají ženy květinami. Nejvíce se prodávají rudé růže, barevné tulipány, ale také rafinované kytice připomínající malá umělecká díla. Často muži ke kytičce připíší i osobní vzkaz, výjimkou nejsou ani vtipné básničky, pozvání na večer do restaurace, anebo dojemné poděkování maminkám, a někdy dokonce dcerám,” upozorňuje floristka Jitka Mandysová z Fleurop.cz.

„Připomínat a oslavovat tento den je velice důležité, neboť to znamená podporovat a souhlasit s rovnými příležitostmi pro ženy a muže v zaměstnání, politice, vzdělání, rodině a ve veřejném životě vůbec. Tento den může být také připomínkou, že ačkoli došlo v určitých oblastech k výraznému zlepšení v postavení a právech žen, stále ještě není situace ve všech oblastech, a také ve všech státech, uspokojující,” dodává Jana Smiggels Kavková z fóra Padesatprocent.cz.

Historie volebního práva žen ve světě
Prvním územím na světě, kde získaly ženy volební právo, se stala v roce 1838 britská korunní kolonie Pitcairnovy ostrovy. O více jak padesát let později ji následoval Nový Zéland (1893) a poté Austrálie (1902). Další zemí na světě bylo Finsko (1906), do konce první světové války jeho příkladu následovala ani ne dvacítka zemí včetně Británie (1918), kde ale mohly zprvu volit jen ženy starší 30 let (na 21 let byla věková hranice snížena v roce 1928). V Československu získaly ženy volební právo v roce 1919 současně s muži.Do ústavy USA bylo volební právo žen zakotveno v roce 1920, předtím ho měly ženy v některých státech Unie.V islámském světě prolomil hráz předsudků turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk, který s řadou dalších reforem přiznal ženám právo volit (1930) a být volen (1934). Předstihl tak i mnohé evropské země, včetně Francie (1944), nejstarší republiky světa San Marina (1960) či Lichtenštejnska (1984).Poslední politická bašta mužů v Evropě padla až v roce 1990, kdy soud v Lausanne nařídil švýcarskému kantonu Appenzell-Innerrhoden uznat volební právo žen, jež jim do té doby bylo upíráno, ačkoli Švýcarsko toto právo uznalo již v roce 1971.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám