Učitelka našla díru na trhu. Začala prodávat dámské límečky a kravaty

„Mít obchůdek na internetu jsem chtěla již dlouho. Trvalo však, než přišel nápad na ten správný výrobek a chuť vše zrealizovat. Nápad dorazil před sedmi lety, když jsem studovala ve Skotsku, v Glasgowě,“ svěřila se mladá žena.

Na tamní univerzitě ji totiž uchvátily studentky, které nosily jednoduché šaty, svetříky a halenky, na nichž měly snímatelné límečky.

„Když jsem pak přijela domů do Příboru, tak jsem chtěla po mamince, aby mi něco takového ušila. Je velmi šikovná, chtěla studovat i oděvní návrhářství. Tento obor však otevírali jen v sudé roky, a ona se zrovna hlásila na střední školu v lichý. Takže nakonec vystudovala strojní obor, ale láska k šití a navrhování střihů jí zůstala dodnes. Jenže tehdy mě s mou žádostí odmítla, že nemá čas,“ vzpomíná Zdeňka Bizoňová Veličková.

Maminka jí tehdy řekla, ať si nastavitelný límeček prostě koupí. Jenže v tom byl kámen úrazu. Po prohledání českého internetu totiž Zdeňka zjistila, že nastavitelný límeček se prostě u nás sehnat nedá. „Ha, díra na trhu, pomyslela jsem si a začala jsem spřádat plány, jak to vše rozjet,“ směje se mladá učitelka, která je nyní na mateřské dovolené.

Nejdříve však musela přemluvit maminku, což se povedlo až na rodinném výletě do Londýna.

„Na každém rohu jsem jí ukazovala Angličanky a říkala: ‚Hele, dívej, ta má taky límeček, fakt se to tady hodně nosí!‘ Přemlouvala jsem ji tak dlouho, až konečně podlehla a domluvily jsme se na ušití prvního prototypu nastavitelného dámského límečku,“ přiznává. Po límečcích firma začala šít dámské kravaty, pánské motýlky a nakonec i šle a manžetové knoflíčky.

„Zkrátka šijeme látkové doplňky pro všechny. Veškeré naše zboží pak prodáváme na nezávislých fashion marketech po celém Česku a na Fler.cz. Svůj rodinný internetový obchůdek jsme nazvali U Štěstí dam. Shodou okolností jsem totiž zrovna v té době četla stejnojmennou knihu od francouzského spisovatele Émila Zoly. V ní je to název obchodního domu z konce 19. století. A atmosféra toho obchůdku na mě neuvěřitelně zapůsobila,“ usmála se podnikatelka.

Podle ní je v této práci nejnáročnější sladit vše dohromady. „Jsme opravdovou rodinnou firmou. Já objednávám materiály, komunikuji se zákazníky, odesílám zásilky a vedu účetnictví. Moje maminka Alenka navrhuje a šije naprostou většinu výrobků a můj manžel Dan všechny výrobky fotí, stará se o internetový obchůdek a o naši webovou stránku. Nejsložitější je právě tohle vše skloubit dohromady,“ upozorňuje.

„A souběžně zvládat i rodinný život. Je pravda, že co jsem na rodičovské dovolené s naší malou Alžbětkou, tak se situace trochu zlepšila, protože mám víc času.“

Tou největší odměnou jsou pro všechny spokojení zákazníci. A že na ně opravdu mají zatím štěstí. Někteří totiž za nimi i chodí, přestože nemají kamenný obchod.

„Nebo nám píší, že Zolův román U Štěstí dam také četli, a to díky nám. Mezi našimi zákazníky je spousta zajímavých lidí a každý je jiný. Límečky, dámské kravaty, motýlky a šle z jejich podstaty nenosí nudní lidé,“ usmívá se podnikavá pedagožka a popisuje, jak ji „berou“ svatební zakázky. „Překvapilo mě, jak mě dojme to, že má ženich na sobě naše šle a motýlka.“

Zákazníci je ale prý také dokážou pěkně překvapit. „Třeba zrovna teď vyrábíme jedné paní šle a motýlka s přesně stejným motivem, který má na svatebním oznámení. Také nás občas překvapí boty, které nám dorazí. Tedy jen jedna bota – klienti totiž chtějí s její barvou doladit i kožená poutka u šlí. Ale nejvíce se nasmějeme při komolení našeho jména – lidé si myslí, že se jmenujeme U Šesti dam, a když nás vidí na stánku prodávat, ptají se, kde jsou další čtyři. Nebo se ptají: ‚No, a vy jste přímo ze Štětí?‘“ směje se Zdeňka Bizoňová Veličková, která už přemýšlí nad budoucností.

„Plánů máme opravdu hodně. Chceme dál pracovat na naší prezentaci, ať už internetové, nebo naživo v kamenných obchodech. Uvažujeme ale i o prodeji do zahraničí. Nechybějí nám ani nápady na výrobu dvou nových produktů a plány na vylepšení těch dosavadních.“