Letos jste bojovala o heslo k trezoru v pevnosti Boyard, teď o vítězství ve StarDance. Posouváte si hranice fyzických možností?

Kristýna: Pevnost Boyard nebyla o fyzických možnostech.

A o čem tedy? Nepodávala jste tam výkony?

K.: Oproti StarDance ani ne. Tady je to mnohem náročnější. Pevnost Boyard byla zábava, tam o nic nešlo, jen o výhru peněz, které jdou na dobrou věc. Tady cítím mnohem větší tlak.

Věděla jste, do čeho ve StarDance jdete? Jak dlouho jste váhala s účastí?

K.: Vůbec, ani chvilku. Líbily se mi předešlé ročníky, a navíc taková nabídka by se nemusela nikdy opakovat. Fandila jsem i kolegyním z Comebacku Marušce Doležalové a Daně Batulkové.

Jak jste, Václave, reagoval, když jste se dozvěděl, že budete mít za partnerku Kristýnu?

Václav: Byl jsem moc rád. Tančil jsem už se zpěvačkou Monikou Absolonovou i s herečkou Bárou Polákovou. Dostat slušnou herečku, to je paráda.

V divadelní hře Tolik hlav, která se odehrává v 80. letech minulého století, se sešla s Janem Dolanským a Janem Zadražilem.

V divadelní hře Tolik hlav, která se odehrává v 80. letech minulého století, se sešla s Janem Dolanským a Janem Zadražilem.

FOTO: Ivan Prokop

Znal jste Kristýnu z Comebacku?

V.: My jsme se seznámili před třemi lety, když jsem tančil s Bárou. Viděli jsme se jak na televizních přenosech, tak na nějaké společenské akci.

Je na vás Václav přísný, nebo vám spíš domlouvá?

K.: Nemůžu říkat, že je přísný.

V.: Ale můžeš!

K.: To je fakt. Protože on musí být přísný. Jsem totiž dost lenivá, takže na mě přísnost platí.

V.: Jsem přísnější v tom smyslu, že věc, která nám nejde, se snažím dělat tak dlouho, dokud není dobrá. Do té doby nechci jít dál.

Kristýna Leichtová a Václav Masaryk

Kristýna Leichtová a Václav Masaryk

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Není to tedy tak, že Kristýna stojí uražená v koutě a Václav se marně zlobí?

K.: Na to není čas. Možná by byl, kdybychom trénovali deset let. Ale tady člověk musí sklapnout a dělat, co má.

Diváci vás, Kristýno, pravidelně hodnotí jako sexbombu. Stihnete si šaty, účes, líčení užít?

K.: Ne, vůbec. Ten večer, kdy jsou přenosy, si neužívám vůbec nic. Je to pro mě opravdu stres. Tlak je obrovský. Postupně je to lepší, ale třeba první večer jsem se opravdu klepala.

V.: My si to užíváme hlavně na tréninku a na generálkách.

K.: Tam je to v klidu, i když nemám krásný kostým. Ale při přenosu nastoupí diváci a porota. Kdyby aspoň ta nebyla tak přísná a zlá! My přece nikdy nebudeme profesionální tanečníci, nikdy nebudeme dokonalí. To si uvědomujeme a měli by si to uvědomit i oni.

Pevnost Boyard byla proti StarDance zábava, tvrdí herečka, která v pevnosti soutěžila spolu s Janem Dolanským, Hankou Kynychovou, Jakubem Prachařem a Vojtou Kotkem.

Pevnost Boyard byla proti StarDance zábava, tvrdí herečka, která v pevnosti soutěžila spolu s Janem Dolanským, Hankou Kynychovou, Jakubem Prachařem a Vojtou Kotkem.

FOTO: archív TV Prima

Dalo by se čekat, že jako herečka máte z divadla průpravu!

K.: Tohle je ale něco úplně jiného. To se vůbec nedá srovnávat. Ani sto vystoupení v divadle nikoho nepřipraví na taneční večer.

Radila jste se s někým, než jste začala trénovat?

K.: Měla jsem několikahodinový telefonát s Maruškou Doležalovou (loňská vítězka StarDance – pozn. red.). Shodly jsme se na mnoha věcech.

Co vám poradila?

K.: Těžko radit, každý to prožívá jinak. A Maruška se umí obrnit, vytvořit si určitou bariéru, takže soutěž pro ni možná nebyla tak stresující. Mě se některé věci hodně dotýkají.

Kam ve StarDance míříte?

V.: Konkrétní cíle nemáme. I když do třetího místa bychom umístění brali. Ale že bychom si za tím nějak šli, to ne. Pro mě je hlavní, že jsem se vždy setkal s dobrou partou. Nikdo negativní tu není, všichni jsou v dobré náladě. Možná že někdo to bere víc soutěživě, ale my si to chceme hlavně užít.

K.: Ale, nepovídej!

V.: No tak dobře, neumím prohrávat, to je fakt.

K.: A to já taky ne.

Co budete považovat za úspěch?

K.: Za úspěch považuju už to, že tu můžu být.

V.: Rádi bychom předvedli všechny tance. Chtěl bych toho Kristýnku naučit co nejvíc.

Pojďme k divadlu. Vloni vás Kamil Střihavka oslovil s projektem, který nosil v hlavě pětatřicet let. Vznikla z něj divadelní hra Tolik hlav. O čem je?

K.: S Kamilem se známe z muzikálů, jako je třeba Obraz Doriana Graye. Rozuměli jsme si, a tak jsem byla ráda, když mě oslovil. Hlavní postavy v inscenaci jsou Honza Dolanský a Honza Zadražil, moje postava je spíš okrajová. Se Zdeničkou Hadrbolcovou jsme v ní jediné ženy. Hra je o přátelství a zradě v kontextu osmdesátých let u nás.

Jako cukrářka Klára v seriálu Ohnivý kuře s dcerou Didi (Karolína Lipowská).

Jako cukrářka Klára v seriálu Ohnivý kuře s dcerou Didi (Karolína Lipowská).

FOTO: archív TV Prima

V jejich polovině jste se narodila, co vám říkají?

K.: Právě že nic moc. Nejsem v tom správném věku, abych ten příběh úplně prožila. Ale Kamil tehdejší dobu umí hezky vysvětlit.

Myslela jsem, že je vám retro blízké. Proč byste se jinak učila tanec lindy hop, který vznikl z populárního charlestonu v Harlemu na přelomu 20. a 30. let minulého století?

K.: Retro je mi blízké, ale to ze začátku minulého století, ne z jeho konce. To je příliš moderní retro. Co se týče lindy hopu, chtěli jsme před časem s kamarádem z Plzně chodit na nějaký partnerský tanec. Pak se nám náhodou dostalo do ruky video, kde se tančil lindy hop, a tanec nás nadchl. Přišel nám velmi originální. Nikdo ho navíc v té době u nás nedělal. Tak jsme se přihlásili do kurzů, a když je příležitost, tančíme ho. Tancuju moc ráda a docela často. Jen někdy nepoužívám pevně stanovené kroky.

Umíte lindy hop vy, Václave?

V.: Ne, vůbec.

V seriálu Ohnivý kuře hrajete cukrářku. Dopujete se ráda sladkým?

K.: Jím vždy tak, co mi tělo radí, abych jedla. Když mám chuť třeba na zmrzlinu, klidně si ji dám.

Umíte si jídlo vychutnat?

K.: Jídlo je pro mě nutnost. Nevyvářím, v tom se nijak nevyžívám. K Ohnivýmu kuřeti vyšla kuchařka, do které se občas podívám, i nějaký jednoduchý recept jsem použila. Ale že bych stávala u plotny, to tedy ne.

Už jste se byl podívat na Kristýnu v divadle, Václave?

V.: Ne, ale chystám se.

K.: My se teď s Divadlem Komedie, kde jsme byli nuceni skončit, stěhujeme do Divadla Na Prádle. Tam přesouváme celý repertoár. Pokud dostaneme od grantové komise grant, možná budeme pokračovat v tom, co jsme začali v Komedii.

Tam jste hrála třeba ve Zločinech ženy reportérku, jež navštíví odsouzené vražedkyně v ženské věznici. Roli zpovídané znáte, jak jste si poradila s reportérkou?

K.: Poradila, i když jsem v rámci role musela být ve střehu, přece jen se to odehrává v ženské věznici. Nu, kdybych měla za sebou roli vražedkyně, možná by teď to naše setkání bylo trochu jiné. (směje se)