Nelehké osudy slavných sirotků

Paul se pohledem domluvil s manželkou Clarou. „Samozřejmě,“ vyhrkl. Jobsovi se radovali až do rána a dohodli se, že klučinovi dají jméno Steven. Co tomu předcházelo? U kolébky chlapce nestály zrovna přející sudičky. Matka Joanne Simpsonová a otec syrského původu Abdulfattah Jandali ještě studovali. Její rodiče jí hrozili vyděděním a osud nemanželského dítěte v puritánské Americe padesátých let nepředstavoval žádné terno.

Biologičtí rodiče, finančně zcela na dně a zavržení příbuznými, se nakonec kloučka zřekli. Joanne však tvrdošíjně lpěla na tom, že bude mít co mluvit do výběru náhradní rodiny. „Chtěla dohlédnout na to, aby se dostal do dobrých rukou. Trvala na tom, že náhradními rodiči se musí stát zajištěný, vysokoškolsky vzdělaný pár katolické víry,“ napsal zkušený vypravěč Walter Isaacson, autor Jobsova životopisu.

Původně vyhlédnutí pěstouni, rodina bohatého a vlivného právníka, si krátce po chlapcově porodu vše rozmysleli, protože žena zjistila, že přece jen mnohem víc touží po holčičce.

Druzí na seznamu – Jobsovi, bezdětná dvojice nižší střední třídy, Paul se živil jako mechanik, jeho žena Clara jako účetní, naopak nezaváhala. Joanne zprvu nad Jobsovými nejásala, dokonce odmítla podepsat dokumenty k adopci, avšak nakonec kývla. Nebyla by to však ona, kdyby si i ve chvíli, kdy syna předávala novým opatrovníkům, nevymínila, že chlapec půjde, až nastane čas, studovat na univerzitu. Tak se také stalo.

Joanne se s potomkem příležitostně stýkala, biologického otce však nikdy nepoznal. Isaacson nicméně prozradil, že jablíčkový génius ho čirou náhodou potkal v jedné jeho restauraci v Kalifornii. Tou dobou ale nikdo z nich netušil, že jsou příbuznými.

Jobs, zakladatel a letitý šéf kultovní značky Apple, jehož majetek se před smrtí odhadoval na sedm miliard dolarů (189 mld. korun), vyrůstal v harmonickém prostředí a na své pěstouny nedal nikdy dopustit.

To dívka, kterou svět později znal jako Marilyn Monroe nebo jenom MM, takové štěstí jako Steve Jobs neměla. Když prvního červnového dne roku 1926 přišla se jménem Norma Jeane Mortensonová na svět, matka Gladys, řečeno bez příkras zadlužená psychická troska, místo radosti pociťovala zneklidnění a obavy.

A tak svěřila budoucí hollywoodskou legendu, proslavenou mj. nesmrtelnou komedií Někdo to rád horké, do pěstounské péče už jako malou. Bigotní a upjatá rodina Bolenderových, u nichž vyrůstala, jí pletla hlavu hříchy, peklem, rozhřešením.

„Ať jsem se snažila sebevíc, nikdy jsem nebyla dost poslušná, vzorná, upravená na to, aby pěstouni utrousili jediné slůvko pochvaly. Nelišila jsem se od jiných holčiček. Tolik jsem stála o to, aby mi řekli, že jsem šikovná nebo jenom hezká,“ vzpomínala později MM hořce.

Od krajnosti ke krajnosti, tak se změnil Normě Jeane život v sedmi letech. Plachou a zakřiknutou dceru si vzala pokrevní matka konečně k sobě do Hollywoodu, kde se živila jako střihačka. Askezi a bibli vystřídal nevázaný a lehkomyslný život. „Celé noci jsem se úpěnlivě modlila, abychom se obě nesmažily v pekle,“ vybavovala si Marilyn.

A pak znovu zasáhl osud. V únoru 1934 skončila Gladys kvůli prohlubující se depresi na psychiatrii a její stav se zhoršoval. Normy Jeane se ochotně ujala matčina nejlepší kamarádka Grace McKeeová. Ta se v ní viděla a předvídala jí oslnivou kariéru v Hollywoodu.

Pak se však Grace seznámila s pohledným Texasanem Ervinem Goddardem. Chtěl si Grace vzít, ale o cizí dítě nestál. Grace tudíž 13. září 1935 sbalila Normě Jeane kufr a odvezla ji do losangeleského sirotčince. MM se pak, hned jakmile to šlo, v šestnácti zasnoubila, aby se tam nemusela nikdy vrátit.

Jimmy Kirkpatrick, otec Mikea Tysona, pozdějšího nejmladšího boxerského mistra světa v těžké váze v dějinách a prchlivého bouřliváka, miloval pouliční život a opustil rodinu, s níž prakticky nežil, když syn sfoukl dvě svíčky na dortu. Mike spolu s o pět let starším bratrem Rodneyem vyrůstali s matkou alkoholičkou Lornou Tysonovou.

Poté, co se matka v Mikeových šestnácti upila k smrti, chlapce se ujal jediný člověk, jemuž mladý rváč a hrubián důvěřoval – trenér Cus D’Amato. Ten se mu věnoval už od jeho deseti let.

„Nikdy jsem nezažil, že by matka byla se mnou šťastná nebo na mě pyšná. Zoufale jsem se snažil upozornit ji, že ten divoký kluk, který krade v obchodech a chlubí se ranami z rvaček, stojí o její přízeň. Mou profesionální dráhu to nijak nepoznamenalo, citově mě to však bude drtit do konce mých dnů,“ svěřil se Mike televizi ABC.

John Lennon vyrůstal bez otce Fredyho, který sloužil u námořnictva a moře miloval víc než cokoli jiného. Z přístavů nejprve posílal matce nějaké peníze, pak zmizel. Když se vynořil, Johnova matka Julia už čekala dítě s jiným mužem, takže následoval rozvod. Julia předala pozdějšího člena legendárních Beatles své sestře Mary Elizabeth „Mimi“ Smithové, která ho vychovávala.

Letecký mechanik Charles Harmon, biologický otec herečky Demi Mooreové, dal vale rodině ještě předtím, než se Demi narodila. Otčím Denny Guyness, prodejce novinové inzerce, ji adoptoval. „Příliš jsem si nepomohla. Oba rodiče jsem znala nejčastěji zpité do němoty, takže jsem žila u babičky, skoro jako sirotek. V šestnácti jsem z toho pekla prchla,“ nezastírala Demi.

I příběh Billa Clintona dokládá, že osud na levačku neznamená, že z vás nic nebude. Pokrevní otec bývalého šéfa Bílého domu zemřel v Billových třech měsících. Matka Virginia se vydala do New Orleansu studovat na zdravotní sestru. Dva roky ho vychovávala babička, která – jak přiznal – měla blíž k biči než k cukru.

Matka se později provdala za alkoholika Rogera Clintona, který ji týral, v opileckých záchvatech jí vyhrožoval, že ji zabije, a střílel na ni z revolveru. Jako čtrnáctiletý se mu Bill postavil s golfovou holí v ruce s tím, že ho umlátí, pokud ještě na matku vztáhne ruku.