Elsie nereagovala na skryté ani otevřené výpady novinářů a „expertů“, a tak o ní média přestala psát. Do té doby bývala její fotografie často na titulních stránkách. V únoru 1912 totiž byla tato studentka brooklynské univerzity na základě lékařského šetření mezi čtyřmi stovkami vysokoškolaček označena za „ztělesnění perfektní ženy“.

Volba lékařů byla, jak ukázal čas, správná. Dokonce tak správná, že ke kauze perfektní ženy se média vrátila po sto letech. Elsie nebyla nikdy nemocná a dožila se bez tří dnů jedenadevadesáti let.

Jako Venuše z Mélu?

Problém byl v tom, že se nelíbila médiím. Měřila pět stop sedm palců, tedy 170 centimetrů, a vážila 171 liber, to je 77 a půl kilogramu. Její míry 83 x 77 x 101 se podle nedělníku Wilmington’s Morning Star proporčně shodovaly se starověkou Venuší z Mélu. „I když je vyšší než starověká kráska a odpovídajícím způsobem těžší, její proporce jsou stejné,“ napsal list.

Novináři o ní v následujících měsících psali jedovatě, až krutě. Některým se zdála „příliš vysoká“, podle jiných byla její postava „mimo proporce“, list The Duluth News-Tribune se dokonce nelichotivě vyjádřil, že „vypadá, jako by vážila 88, a ne 77 kilogramů“.

The Oregonian odmítl, že by Elsie srovnávali s Venuší Mélskou. „Dáma z Mélu, jak známo, nemá paže a nohy, ale slečna Elsie je tady docela určitě celá,“ napsal. Redakce listu The New York Herald neprojevila nad úspěchem krajanky ani trochu pýchy, místo toho Elsie neomaleně zkritizovala.

Tělocvikáři: Je příliš vysoká a těžká

„Brooklynská venuše je příliš vysoká, soudí tělocvikáři,“ oznamoval titulek na první stránce. Ctihodní profesoři tvrdili, že vzhledem ke své výšce a váze Elsie „nemůže být přijata jako ideál ženské krásy“. Obvod prsou je prý příliš malý na její udávanou váhu, a ta sama je „jaksi mimo proporce“, tvrdil jakýsi majitel veřejné tělocvičny.

I dnešní lékaři by ovšem s Elsie měli problém. Její výška a hmotnost odpovídají indexu tělesné hmotnosti (BMI) téměř 27, což už je v pásmu nadváhy. Jenže klasifikace podle BMI, ještě velmi nedávno neotřesitelná, dostává citelné rány.

Ukazuje se – a dalo by se jedovatě poznamenat, že už sto let –, že ze zdravotního hlediska je výhodnější mít o pár kilo víc než „ideální“ hmotnost. „Co o mně říkají, je pravda, trochu jsem vyrostla,“ reagovala skromně na výpady Elsie. „Žiji zdravě a hodně sportuji,“ řekla. „Jím hlavně to, co mám ráda, a když na to dostanu chuť.“

Míry Eslie Rebecky (83 x 77 x 101) se proporčně shodovaly se starověkou Venuší z Mélu.

Míry Elsie Rebecky (83 x 77 x 101) se proporčně shodovaly se starověkou Venuší z Mélu.

FOTO: Profimedia.cz

Život bez doktora

„Nikdy nepotřebovala žádný lék, nespolkla za celý život ani jeden aspirin, nevypila šálek čaje ani kávy,“ řekla o své babičce Elsie vnučka Karen Hirschová Meredithová z Broken Arrow v Oklahomě.

„Řídila auto až do opravdu vysokého věku. Celý život pěstovala koníčky, opravovala si auto, sbírala známky, jako starší dáma psávala články do místního listu St. Cloud.“ V nemocnici prý byla jen jednou, krátce před svou smrtí. Stěžovala si na bolesti v břiše. Podle úmrtní zprávy zemřela den po operaci kvůli perforaci střeva.

Elsie se po dokončení studia přestěhovala z newyorského Brooklynu do Passaiku v New Jersey, ve třiceti letech se vdala za staršího vdovce se dvěma dětmi, architekta Rudolfa Hirsche. Rodina žila v Mount Vernonu, kde Elsie pracovala na rodinné zemědělské farmě a několik let také jako zdravotní sestra, dokud se jí nenarodil syn a potom dcera. Po pouhých 15 letech manželství Hirsch ve věku 68 let zemřel a ve 40. letech se Elsie přestěhovala na Floridu.

Podivná životospráva jí prospívala

Elsina matka Sophie Bade Scheelová byla jednou z mála ženských absolventek newyorské Medical College. Pro Elsie byla zbožňovaným ideálem a vzorem. Medicínu vystudovala až jako dospělá, promovala ve stejném roce jako její syn, Elsiin bratr. Měla dokonce vlastní lékařskou ordinaci. Svým čtyřem dětem předala dobré geny – Elsie zemřela v jednadevadesáti letech, její sourozenci se dožili 79, 88 a 93 let.

Už na Cornellově univerzitě hrála Elsie basketbal. „Nejlépe mi to šlo v obraně, kde hodně pomáhala moje váha,“ řekla v jednom z mála rozhovorů, které coby čerstvá „perfektní žena“ poskytla novinám. Málokdy snídala, milovala bifteky, neholdovala sladkostem a tři jídla jedla jen každý druhý den. „Dnešní dívky nedělají to, co by měly, zato dělají spoustu špatných věcí,“ soudila bez špetky sebeironie. „Příliš chodí na tancovačky a málo do přírody,“ svěřila se listu The Oregonian s tím, že se právě vrátila ze 40kilometrové túry k vodopádům.

Nebojácná sufražetka

„Perfektní žena není šťastná,“ ohlásil o Elsie krátce před její promocí list The Springfield Daily News. Článek poukazoval na stres, který mladé ženě působí zájem okolí. „Všichni se tu zbláznili,“ měla si údajně postěžovat Elsie. Sousedé ji údajně neustále pozorují, výrostci koukají na její nohy, když jde po ulici, starší páni dělají těžkopádné šprýmy a dívky se prý nevěřícně dohadují, „kdo proboha v takové postavě může vidět něco krásného“.

Nebyla prý také spokojena s tím, jak se o svou zeleninovou zahradu v New Yorku staral její otec, a proto přivítala, když se přestěhovali na venkov, kde mohla uplatňovat čerstvě nabytou odbornost agronoma.

Elsie ale ve skutečnosti žádné problémy ze slávy neměla. „Nikdy bych s publicitou nesouhlasila, kdyby mi neřekli, že můj případ může ostatním dívkám pomoci být také zdravé a spokojené – nikdy do té doby ani později jsem nebyla nemocná,“ řekla po letech. Její vlastní dcera ji označila za sufražetku, což předpokládalo notnou dávku odvahy a sebevědomí.

Podle současných médií má ideální postavu herečka Penelope Cruzová.

Podle současných médií má ideální postavu herečka Penelope Cruzová.

FOTO: Profimedia.cz

Do škatulek lékařů nezapadá ani dnes

„Perfektní“ žena s nadváhou, podivnou životosprávou, ale s železným zdravím – a dožila se devadesátky? Takový obrázek nezapadá do škatulek lékařských doporučení.

Když v prosinci minulého roku psal časopis Men’s Health pojednání o ideální ženské postavě, vzpomněl si na Elsie Scheelovou. Aby splňovala dnešní představy, měla prý mít „užší boky, větší prsa a delší nohy“.

New York Post o rok dříve poskládal ideál krásy z pěti celebrit: perfektní žena má prý mít nos jako Natalie Portmanová, rty Scarlett Johansonové, čelist a bradu jako Halle Berryová, pleť od Amy Adamsové a postavu po Penelope Cruzové. Elsie by zkrátka po sto letech neuspěla. Opravdu?

Na módních přehlídkách se vyskytují pouze štíhlé dlouhonohé ženy mladistvého vzhledu. Podle některých tvůrců konfekce ale tyto modelky jsou příliš vzdálené realitě, čemuž horlivě přitakávají i lékaři a psychiatři. Postavou průměrná žena by si model haute couture nemohla dovolit, ani kdyby byl za konfekční cenu. Nevešla by se do něj. V mnoha případech z toho vzniká psychický problém, jak potvrzují psychiatři.

Paradox obezity boří uznávanou škálu

Elsie byla proti svým vrstevnicím vyšší a těžší. I dnes odborníky straší tzv. paradox obezity – lidé s nadváhou a mírně obézní mají šanci na delší život, a to i ti, kteří mají nějaké zdravotní problémy. Prokázala to metastudie, analýza výsledků stovky odborných výzkumů na téma tělesná hmotnost a zdraví, které zahrnuly téměř tři milióny lidí, z nichž 270 tisíc zemřelo.

„Je to stále častější zjištění,“ konstatovala hlavní autorka metastudie Katherine Flegalová z amerického Centra pro kontrolu nemocí a pro prevenci v doprovodném článku v Journal of the American Medical Association.

Tradicionalisté oponují, že je to pouze statistická hříčka – štíhlost ve vyšším věku bývá často projevem nemoci, takže to vypadá, že hubení umírají dříve.

Lepší je být trochu tlustý než hubený

Výhoda „tlustých“ nad „hubenými“ je v procentním vyjádření nevýrazná, pouhých šest procent. „To je velmi malé číslo,“ reagoval na metastudii jménem redakce magazínu Steven Heymsfield z Biomedicínského výzkumného střediska v louisianském Baton Rouge.

„Statistickou významnost to má jedině vzhledem k vysokému počtu lidí zahrnutých do studie.“ I Heymsfield ale soudí, že třídění lidí na štíhlé a obézní podle indexu BMI není šťastné. Index totiž často nebere v úvahu specifika vyplývající z věku a fyzického stavu jedince. Už naše babičky říkaly, že i štíhlý člověk může mít „těžké kosti“ a svalnatý chlap ještě není tlustý.

Riziko úmrtí při hmotnosti nad nebo pod normální váhu

  • Při obezitě je riziko o 18 procent vyšší.
  • Při lehké nadváze je riziko o 6 procent nižší. 
  • Při lehké obezitě je riziko o 5 procent nižší. 
  • Při těžké obezitě je riziko vyšší o 29 procent.