Je to právě Jim, dvojnásobný vítěz televizní ceny Emmy a držitel Zlatého glóbu, který se o celosvětový úspěch tohoto seriálu podle všech nejvíce zasadil. „Zdaleka nejde jen o mě, na popularitě seriálu se podíleli všichni moji kolegové a kolegyně,“ kontruje.

„Přitom vůbec nešlo o raketový start. Když jsme přišli s debutem v roce 2007, zrovna slavně to nevypadalo. Pozvolna, když už jsme to měli sami pod kontrolou, nás ale začalo vnímat stále víc a víc diváků, až jsme se vyšplhali na nejvyšší stupeň v žebříčku sledovanosti. Je to zásluha nás všech,“ říká devětatřicetiletý Američan z texaského Houstonu.

„Seriál letos běží už šestý rok. A já jsem nesmírně vděčný nejen za to, že je to pro mě stálá práce, ale že má i ohromný úspěch u takového množství lidí. “

A jak dlouho bude Jim v roli Sheldona pokračovat? „Tu postavu mám moc rád a nerad bych se s ní hned tak loučil, už proto, že je úplně odlišná od těch, které jsem doposud vytvořil. Hrát někoho tak sebejistého mi dává jako herci ohromnou svobodu. A jestliže mám říct, jak dlouho ještě budeme seriál vysílat, tipl bych si, že vyšplháme na deset devět let určitě,“ konstatuje Jim.

Když v roce 2010 dostal svou první cenu Emmy, byl pozván na show Davida Lettermana. Na otázku, jak pyšný na ni byl, odpověděl s úsměvem: „No, není to sice Nobelovka, ale je to slušné ocenění. Taky ještě nejsem Meryl Streepová! Ale porazil jsem například Aleka Baldwina a to je sakra herec. Ukázal se ale jako chlap. Poslal mi výborný sýr a víno s přáním, ve kterém mě označil za hajzla a mizeru. Tomu říkám postavit se k něčemu čelem,“ směje se.

Jim Parsons

Jim Parsons

FOTO: Profimedia.cz

„Ale něco vám povím. Tam jsem si uvědomil, že za všechno v životě se platí. Dostanete cenu, ale k tomu si musíte připravit řeč pro spousty lidí. Když není dostatečně inteligentní a vtipná, může vás dost znemožnit. Já jsem ale obstál. Rok nato jsem dostal druhou,“ odtuší sebevědomě.

Vloni se Jim ve spolupráci s Radical Media zapojil do vytváření nového projektu inspirovaného seriálem o nadaných mladých lidech. Pod názvem Prodigies se už vysílá na YouTube a vsadil při něm právě na zázračné děti a mladé génie z různých oblastí života a různých částí světa. „Čas strávený s těmito geniálními dětmi je nesmírně inspirující a zábavný a navíc zářný příklad pro ostatní, které jsou stejně nadané,“ vysvětluje Jim.

Sexuální orientace nemá vliv na úspěch 

Jim je stále svobodný. Teprve loni se po úspěšné premiéře hry Harvey na Broadwayi veřejně přiznal ke své homosexualitě a k desetiletému vztahu s partnerem Toddem Spiewakem.

„Už mě nebaví hrát mrtvého brouka. Jak je vidět, moje sexuální orientace nemá vliv ani na úspěch v televizi, ani na divadle. A divadlo miluji. Seriál sice také natáčíme živě, ale atmosféra herectví na divadle se nedá s ničím srovnat,“ vyznává se Jim, který hrál divadlo už na střední škole.

V roce 1999 se zapsal na postgraduální studium na univerzitu v San Diegu, kde byl jedním ze sedmi studentů přijatých na speciální dvouletý kurz v klasickém divadle Old Globe. Roku 2001 absolvoval a přestěhoval se do New Yorku. Díky Teorii velkého třesku se o něj začali zajímat víc i filmoví tvůrci.

Dnes už hraje po boku hollywoodských hvězd jako například v komedii Nadějný rok (2011) s Jackem Blackem a Johnem Cleesem a chystá se na drama s Julií Robertsovou.