Důkazem jsou ragbistky Slavie, jejichž tým jsme s kamerou navštívili. Jak to vypadá na jejich běžném tréninku, můžete vidět na videu.

Ženské ragby má v Česku docela krátkou historii. "Odstartovalo to někdy před šesti, sedmi lety, začaly hrát hráčky na Spartě a na Pragovce," popsal trenér Slávistek Vlasta Bažant. Podle něj tu ale byly pokusy už dříve, například v Říčanech.

Tým Slávistek se zrodil asi před čtyřmi roky, a tehdy se také začala hrát oficiální soutěž. Každoročně se jí pravidelně účastní osm týmů o 12 až 15 hráčkách.

"Náš tým se neustále buduje, z toho původního zbyla už jen kapitánka," vypráví trenér. "Dlouhodobě v týmu hrají dvě nebo tři hráčky, jinak se složení neustále mění, což znamená, že neustále začínáme znovu." Příčiny odchodu hráček se podle trenéra různí, často je důvodem nástup do zaměstnání. Ženské ragby se totiž, stejně jako to mužské, v Česku na profesionální úrovni nehraje.

Hezčí na pohled

Kdo by si myslel, že ženské ragby má mírnější pravidla než to mužské, je na omylu. "Pravidla jsou naprosto stejná, ale rozdíl v tom samozřejmě je," tvrdí slávistický trenér. "Holky nejsou tak rychlé a tvrdé, ale o to častěji se hraje rukama a je to tedy lepší na pohled," dodává a přirovnává to k olympiádě ve Vancouveru, kde bylo podle hokejových odborníků nejlepším zážitkem ženské finále mezi Kanaďankami a Američankami.

Ženský trénink se od toho mužského také nijak zvlášť neliší, i když trenér přiznává, že má trochu tendenci být na dívky trochu mírnější než na chlapy. Podle něj to však ani není tolik zapotřebí: "Holky jsou disciplinovanější, takže je není třeba tolik hlídat." Muži jsou ale podle něj hravější a trénují se částečně i sami.

Proč právě ragby?

Čím vlastně nalákal tenhle drsný sport něžné pohlaví? Například kapitánka a zároveň jediná původní hráčka týmu Kateřina Kulová se dostala k ragby náhodou přes kamarádku. "Řekla mi, že Slávie zakládá ženský tým a jestli bych to nechtěla zkusit," vzpomíná kapitánka. "Měla jsem za sebou už házenou a další sporty, tak to nebyl problém."

Na hřišti na sebe podle kapitánky rozhodně ženy mírnější nejsou. "Platí tady jako v každém sportu, že každý chce vyhrát," říká. Navíc prý dívkám svědčí, že se v Česku hraje právě sedmičkové ragby, které je méně kontaktní a běhavější. Hráček je totiž na celém hřišti jen sedm, a tak je při správné hře kontakt minimální. Zato je ale zapotřebí fyzička, kterou hráčky sbírají na tréninku i mimo něj například v posilovně.

Názory hnidopichů, kteří tvrdí, že holky, které hrají mužské sporty, jsou mužatky, jsou podle kapitánky nízké. "Prostě už u nás pokročila emancipace," říká. "Kdyby každá holka, která hraje ragby, měla být babochlap, tak by každý baleťák musel být gay, a to není," bere kritikům vítr z plachet.

Jak začít?

Pokud byste také ráda zkusila ragby, jdětě do toho. "Když člověk chce, může do toho vlítnout bez toho, že by předtím něco dělal," povzbuzuje kapitánka. Zkušenost s míčovým sportem nebo záliba v běhání je ale určitě plus. Fyzička se dá podle Kateřiny Kulové nabrat postupně na trenincích.

O tom, že má ženské ragby v Česku budoucnost, svědčí i to, že existují už nejméně tři týmy dorostenek. Třeba se tedy jednou české rugby dostane i na celosvětovou úroveň. "Šance je vždycky, záleží na tom, jak se my jako trenéři budeme snažit a budeme hráče vychovávat," říká Vlasta Bažant.

Více o úspěších slávistických ragbistek se dočtete na http://www.slaviarugby.cz/zeny. O ženském ragby obecně se dozvíte mnohé na stránkách www.ragby.cz/zenske-ragby.