Naopak 35 % dotázaných uvedlo, že se jim velikonoční zvyky líbí, ale mrzí je, že se už příliš nedodržují. Naproti 4 % lidí velikonoční tradice odmítá a tedy je ani nedodržují.

Ani s úklidem to není nijak horké. Bývalo zvykem před velikonocemi udělat velký generální úklid. To dodržuje podle průzkumu jen 27 % lidí. Naopak nadpoloviční většina (69 %) potvrdila, že se jejich velikonoční úklid neliší od úklidu běžného, který se provádí během celého roku.

Velikonoční zvyky

A jaké jsou velikonoční zvyky? Klasikou se již stala pomlázka, kterou si kluci i muži sice mohou koupit, ale správně by si ji měli sami uplést z čerstvého vrbového proutí a ozdobit barevnými pentlemi. S pomlázkou pak o velikonočním pondělí vyrážejí na koledu. Holčičky, dívky i ženy pak barví a i jinak zdobí velikonoční vajíčka, která pak darují za vyšlehání pomlázkou. K jídlu se pak peče velikonoční beránek, mazanec a nádivka.

Leckde se česká velikonoční tradice, zejména šlehání děvčat, setkává s nepochopením, uvedla ČTK. Podle historika a publicisty Vlastimila Vondrušky přitom jde o typický příklad toho, jak se pod nánosem křesťanství uchovaly ozvěny pohanských rituálů a symbolů. Na DVD Lidový rok, který vydal Fimexport, Vondruška popisuje, že ve středověku to církevní preláti odsuzovali jako pohanství. Teprve když se jim to nepodařilo, snažili se celé věci dát křesťanský smysl.

A tak se podle něj rozšířila doktrína (zastával ji i mistr Jan Hus), že na Velikonoce šlehá muž ženu proto, aby ji potrestal, že je hříšná a aby nemyslela na necudnosti. "Středověká a renesanční pomlázka byla zábava výhradně dospělých a byla značně nemravná. Tehdy totiž prosté ženy nenosily spodní prádlo. Chlapci jim vyhrnovali suknice, šlehali je a vyváděli s nimi i jiné kousky," vysvětlil Vondruška. A tak se prý dochoval i povzdech církevního mravokárce, že "přes Velikonoc dívka sobě panenství těžko ohlídá".