Hlavní obsah
Hlavní úlohu v tom, jak prvňáčci i starší děti zvládnou zahájení školy, mají rodiče. Děti potřebují doma cítit předvídatelný řád a bezpečné zázemí, aby dobře zvládly svůj další krok do života. Foto: Profimedia.cz

Jak zvládnout začátek školního roku bez obav

Letošní školní rok bude pro děti zřejmě náročnější než obvykle. Přibudou jim další povinnosti v podobě hygienických opatření kvůli koronaviru, nejsou vyloučeny ani střídavé režimy výuky doma a ve škole. Ovšem první měsíc začátku školy je obtížný i sám o sobě – a to jak pro děti, tak pro rodiče. Zvlášť poté, co naše ratolesti letos strávily doma mnohem více času než jen dva měsíce letních prázdnin.

Hlavní úlohu v tom, jak prvňáčci i starší děti zvládnou zahájení školy, mají rodiče. Děti potřebují doma cítit předvídatelný řád a bezpečné zázemí, aby dobře zvládly svůj další krok do života. Foto: Profimedia.cz
Jak zvládnout začátek školního roku bez obav

Děti různého věku mají samozřejmě jiné obavy spojené s návratem do školní lavice.

„Předškoláci a prvňáčci můžou mít obtíže s odloučením od rodičů, zvlášť pokud s ním doposud měli jen malou zkušenost,“ upozorňuje klinická psycholožka Eileen Kennedy-Mooreová. Letos navíc řada maminek musela pracovat z domova nebo pobírala ošetřovné, a tak byly se svými nejmenšími nonstop. Změna tedy může být pro děti těžší než obvykle.

Nervozita se ovšem nevyhýbá ani starším dětem. Podle Mooreové se bojí hlavně toho, že by jim někdo mohl ubližovat nebo že nezvládnou logistiku.

Hlavou se jim honí otázky: „Co když nenajdu toalety? Co když nastoupím do špatného autobusu?“ Také se už více strachují o svoje dobré známky a úroveň školní práce.

„Adolescenti se pak nejvíc bojí toho, co si o nich budou myslet vrstevníci,“ dodává psycholožka.

Rodiče v hlavní roli

Hlavní úlohu v tom, jak prvňáčci i starší děti zvládnou zahájení školy, mají rodiče.

„Nejen psychologové, ale i rodiče a učitelé vědí, že pro prvňáčky je nejdůležitější, aby se jim ve škole líbilo, cítili se v bezpečí, kompetentní a aby vnímali od rodičů i učitelů podporu a povzbuzení. K úspěšnému startu je třeba dostatečná školní zralost dítěte, ale také dobré vyladění rodičů,“ zdůrazňuje psycholog Jan Kulhánek.

„Největší chybou je, když rodiče své úzkosti a pochybnosti přenášejí na děti, a zde to platí dvojnásob. Jde o důvěru.“

Je třeba věřit ve vlastní dítě, tomu, že je přiměřeně samostatné a s pomocí si poradí, v systém, protože škola není dokonalá, ale je pro dítě dost dobrá, a v sebe, že problém budeme řešit, pokud nastane.

Prvním úkolem je dobře si rozmyslet a zajistit logistiku – kdo a kdy bude děti vyzvedávat či vozit do školy, na kroužky, kdo bude připravovat svačiny, nakupovat školní potřeby atd.

Zmatky a nejistota v záležitostech, které nejsou v jejich kompetenci, ale přitom na nich závisí hladký chod jejich školní docházky, děti ještě více znejistí. Potřebují prostě doma cítit předvídatelný řád a bezpečné zázemí, aby dobře zvládly svůj další krok do života.

Letos by rodiče dětem navíc měli vysvětlit, proč se mají řídit opatřeními kvůli koronaviru, projít s nimi, co budou muset prakticky dělat, aby neonemocněly nebo třeba nenakazily prarodiče atd.

Nic se však nesmí přehánět – dodržovat pravidla hygieny je jedna věc, děti by ale neměly cítit stres z toho, aby se nenakazily. Ani pocit viny, pokud se to náhodou stane.

Neznámo vždycky leká

Stejně důležitá je i psychická podpora – ta může být klíčová proto, aby každodenní školní trable zvládaly děti hravě a s nadhledem.

„Pokud mají jakékoliv obavy, zkuste si vzpomenout na situaci, kterou dobře vyřešily v minulosti,“ nabádá Eileen Kennedy-Mooreová.

Dodá jim to sebedůvěru a tento změněný pohled na věc je překvapí a potěší. A strach ze společenského neúspěchu?

„Já jsem svým dětem vždycky říkávala: Někde v té třídě je někdo, kdo čeká, abyste se mohli skamarádit. Jak myslíš, že ho poznáš?“ radí psycholožka a přidává pár tipů pro rodiče, jak na to, aby se jejich děti nebály vstoupit na neznámou půdu. Neznámo totiž vždycky leká.

  • Předvídatelnost. Poskytněte dětem před nástupem do školy a v jejich denním režimu tolik předvídatelnosti a pocitu kontroly nad situací, kolik jen můžete. Podívejte se s nimi třeba na webové stránky školy a společně najděte užitečné informace. Prozkoumejte plánek budovy a nechte dítě vymýšlet, jak se bude pohybovat mezi třídami nebo jaká je nejlepší cesta do tělocvičny. Dají se také najít fotografie nových učitelů. Ale pomohou i drobnosti jako večer nachystané oblečení nebo příprava pomůcek na jednotlivé předměty pomocí různobarevných složek. Dítě by také mělo vědět, co ho ten den čeká, s kým a kam půjde, kdy se vrátí.
  • Plány a scénáře. Vytvořte plány na zvládnutí potenciálních problémů. Pokud se dítě obává určité situace, vymyslete s ním, jak by se dala zvládnout. Zvýšíte tím tak jeho pocit jistoty a kontroly nad tím, co se děje. Můžete se ho ptát na případná řešení nebo sami nějaká nabídněte. K různým trablům může dojít jak ve třídě při vyučování, tak v družině. Třeba na hřišti nikdo nechce, aby zrovna jeho ratolest stála v koutě nebo se dostala do konfliktu s vrstevníkem. Pokud jde o houpačky a skluzavky, můžete mu navrhnout, aby se postavilo do fronty. Co se týče skupinových her, zkuste s ním probrat, že se může zeptat, zda by se nemohlo přidat. 
  • Empatie. Nepřestávejte být empatičtí a realističtí. Děti často slýchávají, že vše bude lepší, až budou v té a té třídě. Představa, že musí několik let prostě čekat, může děti velmi frustrovat. Slibování velké změny, až bude starší, nepomůže. Vcítění se do jeho situace ano. A stále platí, že pocity dítěte je třeba brát v potaz. Věta: Neboj se, to bude dobré, není vždy tím pravým, čím dítě podpoříte. Pokud se např. obává, že si se spolužáky už nebude rozumět, můžete mu vysvětlit, že se děti během školních let sice velmi mění, ale nestane se to naráz během pár měsíců. A že pokud situaci zvládalo doteď, nejspíš ji zvládne i letos na podzim. 
  • Pozitivní, ale realistická očekávání. To nejdůležitější, co můžete udělat, je dát najevo důvěru, kterou k nim máte. Většina rodičů opravdu věří tomu, že jejich dítě zvládne základku bez větších potíží. Mnoho dětí své rodiče sleduje a snaží se posoudit, jak bezpečná nebo nebezpečná nová situace v jejich životě je. Pokud dáte najevo klidný a realistický optimismus, pomůžete dítěti získat stejný postoj. Mění školu a bojí se? Je možné říct: Momentálně to působí děsivě, ale tipnul bych si, že si za pár týdnů zvykneš a budeš v pohodě.

Právo rozhodovat

Sebedůvěru dítěte povzbudíte také tím, že ho necháte rozhodovat o malých věcech, když už si nemůže zvolit, jestli chodit do školy nebo ne. „Ať si děti vyberou, co si dají k snídani nebo co si vezmou na sebe,“ radí specialistka na dětské úzkosti Amy Przeworská.

„Jinak mohou mít pocit, že je mimo jejich kontrolu úplně všechno.“ Dát dětem na výběr alespoň v maličkostech pomůže, aby jim školní docházka nepřipadala čistě jako nepříjemná povinnost.

Psycholog Jan Kulhánek připomíná, že je také třeba vnímat, kdo naše dítě je. „Přizpůsobivější děti obvykle nemají problém přejít z prázdninového režimu na ten školní, stačí jim pořádně se na první školní den vyspat. Hodně pomáhá dobrý kolektiv spolužáků – děti se spíše než na učení těší na své kamarády.“

Jenže někdy máme doma malého introverta. „Pokud víme, že změny nemají rády a potřebují svůj čas, nevyšleme je do školy ještě se zbytky opalovacího krému z dovolené či s batohem z letního tábora. Pomůže klidný víkend a obrnit se před stížnostmi z prvního školního týdne, které prostě přijdou.“

Starosti rodičů samozřejmě nekončí 1. září. Na rozdíl od mateřské školky je škola výkonově orientovanou institucí, na což si děti musejí postupně zvykat. Tento proces není dobré nijak uspěchat.

„Rodiče by se měli zpočátku zajímat spíše o to, jak se jejich dítko ve škole cítí, jak se mu daří mezi spolužáky, jak se mu líbí pan učitel či paní učitelka a jaké má nové zážitky,“ vyjmenovává psycholog.

Nejde to hladce? Chce to klid!
  • „I když nástup dítěte do nového školního roku není zrovna snadný a bezstarostný, nebojte se. Úzkosti se přirozeně zmenšují a obavy vašeho dítěte se zmenší také,“ povzbuzuje specialistka na dětské úzkosti Amy Przeworská.
  • Ve školní lavici se uklidní. „Lidské tělo má k dispozici mechanismus na redukci úzkosti. Někdy to může trvat chvíli déle, okolo 20 až 40 minut, ale stane se to. Takže nechte své dítě, ať si s tím poradí,“ míní expertka a silně nedoporučuje nechávat svou ratolest doma, aby vynechala školní den, protože se bojí. „Chcete přece, aby se vaše dítě naučilo zvládat nepříjemné pocity a bylo statečné.“ Předejdete tak problémům později v životě, kdy bude muset řešit ty samé strachy.
  • Také si jako rodiče udržte vnitřní klid, i když vám přibyly starosti. Letos se musíte starat nejen o prospěch a jestli má vaše dítě kamarády, ale také o zvýšenou hygienu nebo o to, zda se může bezpečně vídat s prarodiči. „Pokud je vystresovaný rodič, vystresuje i dítě,“ upozorňuje Amy Przeworská.
  • Nepředstírejte! Když už vás přepadnou strachy a stresy, váš potomek to z vás vycítí, ať se to snažíte sebevíc zakrýt. Cítit nervozitu kvůli dítěti opouštějícímu domov je samozřejmě úplně normální, svěřte se mu tedy do té míry, aby ho to nevylekalo. Vždy ale zakončete něčím optimistickým a radostným, aby například z domova neodcházelo s pocitem, že trpíte. Příkladem může být věta: „To víš, taky mi bude trochu smutno, ale mám radost, jak rosteš, jak všechno dobře zvládáš a kolik báječných nových věcí tě teď čeká.“ Školák bude s vašimi pocity rezonovat, ať už jde o pocity pozitivní, nebo negativní.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků