Podle doktorky Anny Migelové z Národního laktačního centra je nepochybné, že dlouhodobé kojení přináší dětem četné výhody zdravotní, psychologické, imunologické. "Mléko obsahuje dostatek výživných látek, minerálů a doporučuje se kojit alespoň šest měsíců." Kojení patří mezi faktory, které pozitivně ovlivňují nejen zdraví dítěte, ale i jeho matky. Je totiž prokázáno, že u žen, které několik měsíců kojily své dítě, významně klesá pravděpodobnost nádorových onemocnění prsou a ženských orgánů.

"Po 6 měsících by se už by ale strava měla doplňovat o ty potraviny, které obsahují chybějící minerály, zejména železo, bílkoviny a podobně," dodává Migelová.

Záleží na velikosti prsou?

Většina žen je schopna kojit. Kojení je přirozený děj, předpokládaný a připravovaný organismem matky v průběhu celého jejího života a zvláště během těhotenství. Nezáleží příliš na velikosti a tvaru prsů. Jediné, na čem záleží, je, jak často a jak správně budete dítě už od počátku přikládat k prsu. Zásadou je přiložit dítě k prsu brzy po narození a to nejlépe do půl hodiny po porodu, maximálně do dvou hodin, kdy je touha dítěte sát mateřské mléko největší. Dále pak kojit podle zájmu dítěte, často, bez omezení frekvence a délky a nedávat mu nic jiného než mateřské mléko.

První mléko - mlezivo

V prvních dnech pije dítě mlezivo. Je lehce stravitelné, kaloricky vydatné, s vysokým obsahem bílkovin, vitamínů a obranných látek. Častým a správným přikládáním již v tomto období se dítěti umožní využít všech výhod, které mu mateřské mléko poskytuje.

Přiložení dítěte k prsu

Při přiložení dítěte k prsu dbejte na to, aby vaše poloha byla co nejpohodlnější. Strávíte v ní denně totiž několik hodin. Použijte polštáře, je-li to třeba. Uvolněte se. Uchopte prs do dlaně, palcem nad dvorcem a ostatními prsty pod ním. Dotkněte se několikrát bradavkou spodního rtu nebo tvářičky dítěte, vzbudíte tím "hledací reflex". Když dítě samo otevře ústa jako při zívání, přitiskněte je k sobě a vsuňte mu do úst bradavku spolu s co největší částí dvorce. Držte dítě tak, aby se jeho bříško dotýkalo po celé délce vašeho těla. Rukou mu podpírejte ramínka (ne hlavičku, ta spočívá v mírném záklonu v ohbí vašeho lokte). Správně přiloženému dítěti se prs dotýká brady, tváří i nosu současně.

Neodtahujte prsty tkáň prsu od nosu dítěte z obavy, že nemůže dýchat. Upravte ale vzájemnou polohu přitažením ramínek a hrudníku dítěte k sobě, netiskněte mu k sobě pouze hlavičku. I když dítě saje silně, nesmíte při přiložení cítit bolest.

Bolest při kojení

Bolest při kojení znamená, že poloha dítěte není správná a pokračováním kojení v takové poloze může dítě poškodit jemnou tkáň bradavky už po jediném přiložení. Přerušte v takovém případě sání tím, že vsunete dítěti malíček do úst a vzájemnou polohu upravte tak, aby sání nebylo nepříjemné. Příčinou poranění a bolestivosti bradavek není délka kojení, ale nesprávná poloha při něm!

Jak často kojit

Narozené dítě má malý obsah žaludku, pije často a po malých dávkách. Mělo by mít možnost pít kdykoliv a libovolně dlouho. Při pití nerozlišuje den a noc tak, jak to nerozlišovalo, když bylo v těle matky. Čím častěji a s větší chutí dítě saje, tím více mléka se vytvoří. Toho je možno využít i později, pokud z nějakého důvodu tvorba mléka poklesne. Stačí dítě opět častěji přikládat k prsu a do 2-3 dnů se produkce mléka zvýší. Žádná vnucená omezení nejsou v prvních dnech na místě a dítěti neprospívají. Jeho přirozený instinkt je základním pravidlem, podle kterého se musí počet i délka jednotlivých kojení řídit.

Zpočátku dítě pije velmi často, zhruba po 2-3 hodinách, 10-15krát za den. Přibližně po 6. týdnu se dostaví v kojení určitá pravidelnost, doba mezi kojením se prodlužuje. Po 3 měsících, někdy i dříve, dítě vynechává jedno z nočních kojení. Stále však platí, že kojit je třeba tak často a tak dlouho, jak si dítě žádá.

Časným, častým a správným přikládáním dítěte předejdete bolestivému nalití prsou mezi 3.-5. dnem. Určitý pocit napětí a tepla je v této době normální a vymizí během několika hodin. Pocit úlevy přináší přiložení studeného až ledového obkladu mezi kojením. Přebytek mléka je někdy nutné odstříkat rukou nebo odsávačkou, po předchozí masáži a uvolnění vlažnou sprchou. Před přiložením dítěte je někdy třeba odstříkat prs v okolí bradavky a dvorce, aby jej dítě mohlo dobře uchopit ústy. Po nakojení se odstříkává jen pokud je nutné, aby se prs vyprázdnil, je-li zpočátku mléka nadbytek. Později se tvorba a spotřeba mléka vyrovnají.

Sáním bradavek se z mozku matky uvolňují dva důležité hormony, kterými se řídí tvorba mléka. Prolaktin udržuje jeho stálou tvorbu, oxytocin spouští "ejekční reflex", kterým se mléko z prsu uvolňuje. Přikrmováním dítěte nebo nabízením dudlíku snižujete jeho touhu a potřebu sát a zasahujete do jemné regulace tvorby a uvolňování mléka.

Výživa kojící ženy

Kojící žena nemusí jíst a pít "za dva". Nadměrné pití a neobvyklá jídla neovlivní ani množství ani složení mateřského mléka. Strava kojící ženy by měla být pestrá a odpovídat zásadám zdravé výživy. Kojící žena by měla jíst, na co byla zvyklá před těhotenstvím. V každém případě by však do svého jídelníčku měla zařadit alespoň 2x týdně mořské ryby. Ty obsahují jód, který je naprosto nezbytný pro zdravý duševní i tělesný vývoj dítěte.

Váhová křivka

Váhová křivka kojeného dítěte nemusí mít strmě stoupající trend a váhový přírůstek nesmí být jediným ukazatelem prospívání dítěte, zvláště je-li hodnocen v krátkém časovém úseku. Stejně tak jedno "kontrolní" kojení neinformuje spolehlivě o dostatku či nedostatku mléka. Množství a složení vypitého mléka se dávku od dávky a od dítěte k dítěti liší. Častým a stejně tak zcela nevhodným testem ke zjištění, zda má dítě dostatek mléka, je nabídnutí láhve s mlékem či čajem po nakojení. Většina dětí totiž vypije trochu nabízeného mléka či čaje, i když nejsou hladové. Ani zelená barva stolice dítěte není sama o sobě známkou nedostatku mléka. Stolička kojeného dítěte může totiž na pleně po nějaké době zezelenat, zvláště u dítěte se zbytky novorozenecké žloutenky. Koncem prvního týdne má dítě několikrát denně řídkou žlutou stoličku. Později je stoliček méně. Starší kojenec nemusí mít stoličku i několik dní a přesto to neznamená ani nedostatek mléka ani zácpu. Znamená to, že dítě mléko úplně využije. Stále platí, že 6 - 8 pomočených plen za den je důkazem, že dítě má dostatečný přísun mléka. Pro nedostatek mléka svědčí málo pomočených plen, sporá, hnědá, páchnoucí stolice s hlenem, plochá váhová křivka a neklid dítěte.

Naprosto nesprávným postupem při řešení nedostatku mateřského mléka je podání umělé výživy jako prvního opatření. U dítěte, které zdědí dispozici k nesnášenlivosti kravského mléka, může jediná dávka vyvolat pozdější obtíže. Bezpečným způsobem, jak tvorbu mléka opět zvýšit, je častější přikládání k oběma prsům v průběhu jednoho kojení a zvláště časté kojení v noci.

Není také dobré srovnávat váhu nebo váhové přírůstky dětí mezi sebou, protože děti se v růstu a vývoji liší. Kojené dítě dosahuje porodní váhy někdy až ve 3 týdnech. Pomalejší přibývání v tomto období nemusí být vždy známkou nedostatku mléka.

V průběhu prvního půlroku mohou nastat i obtíže. Buďte na ně připravená. S oporou blízkých a radou zkušených je jistě překonáte.

Pamatujte, že ne každý pláč dítěte je projevem hladu nebo dokonce nemoci. Mezi nejčastější příčiny pláče patří mokré pleny, bolesti bříška, způsobené větry, únava, žízeň, chlad apod. Dítě chce stále být v náručí matky, cítit její teplo a mazlení.

Zdroj: Český výbor pro Unicef