„Netvrdíme, že by děti měly být na sociálních sítích neomezeně, nebo že by bylo nutné je v tom nějak podporovat. Ale velmi často se dnes v médiích setkáváme především s negativními konotacemi v souvislosti s užíváním sítí. Drtivá většina dětí má ale svůj online život pod kontrolou. A co víc, přispívá k jejich úspěchu v kolektivu, který je pro teenagery velmi důležitý,” upozorňuje Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu z olomoucké Univerzity Palackého.

Předpoklady pro závislost na sociálních sítích má jen 10 % populace školáků ve věku 11–15 let. Mnozí z nich jsou online prakticky nepřetržitě a jsou kvůli tomu ochotni rezignovat na jakékoliv další aktivity, včetně domácích či školních povinností, nebo se pohádat se svými blízkými.

Klíčová změna ve využívání sociálních sítí se odehrává mezi 11. a 13. rokem. Prudce nahoru letí křivka intenzity online života českých školáků i počet uživatelů s přívlastkem „problémový”. Markantní je nárůst zejména u děvčat. Zatímco v jedenácti je v možných problémech zhruba 5 % dívek, ve třinácti je to již 12 %.

„U chlapců situace není tak razantní, nůžky mezi oběma pohlavími se navíc s věkem nadále rozevírají. Dívky jsou zkrátka statisticky ve výrazně vyšším riziku problémového užívání sociálních sítí než chlapci,” dodává Kalman.

Sociální sítě jako prostor pro seznámení

Zhruba šestina (16 %) dospívajících ve věku 11 až 15 let je každodenně v kontaktu s přáteli, se kterými se poprvé potkali na internetu. U jedenáctiletých se to týká každého desátého, u patnáctiletých každého pátého školáka.

Mnozí z nich se časem s virtuálním přítelem reálně setkají. I když by v těchto případech měli být obezřetní, úplně tomu zabraňovat nelze. Sociální sítě se dnes stávají naprosto přirozeným prostorem pro seznámení.

Pozor na netolismus

Podle posledních výsledků Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (dále jen ESPAD) z roku 2015 přes 20 % studentů hraje denně počítačové hry, 87 % denně surfuje na internetu a 41 % studentů tráví v běžný všední den 4 a více hodin na internetu. V současnosti probíhá sběr aktuálních dat.

Netolismus a další stinné stránky internetu

Nově odborníci sbírají data nejen na počítačové hry, ale i sociální sítě. „Například nás zajímá, ve kterém z posledních sedmi dnů, případně kolik hodin, děti trávily svůj čas na sociálních sítích. Sledujeme Facebook, Instagram, WhatsApp, Twitter, Skype, Snapchat, Messenger, YouTube apod., dále jak často je využívají ke komunikaci s přáteli a co jim to přináší,“ vysvětluje národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.

Rizikové užívání nových technologií dětmi a mládeží se někdy označuje jako netolismus, v širším kontextu se používá rovněž termín nelátková závislost.

„Jde o závislost, kterou je třeba řešit. Lidé se mohou obrátit např. na dětské a dorostové ambulance, už nyní víme, že děti s problémem závislosti na internetu tvoří velkou část jejich klientů,“ dodává Vedralová.

Může se vám hodit na Zboží.cz: