„IVF metoda spočívá v tom, že jsou odebraná vajíčka umístěna do speciálního roztoku do Petriho misky. K nim se přidají spermie a je jen na přírodě, zda se spojí, případně jak kvalitní spermie vajíčko oplodní. Úspěšnost této metody je malá, pouze kolem 20 %, proto ji dnes již využívá pouze velmi malé procento párů,“ vysvětluje Mgr. Michaela Šilhavá, psychoterapeutka a vedoucí dárcovského programu brněnského Institutu reprodukční medicíny Unica.

„Oproti tomu metoda ICSI spočívá v aplikaci vybrané spermie přímo do vajíčka. Obvykle jí předchází ještě metoda PICSI nebo MACS, které umožňují vybrat ze vzorku spermatu co nejkvalitnější spermii. Úspěšnost metody ICSI ve spojení s dalšími nadstandardními metodami je 60 %, jedná se o klinické gravidity,“ doplňuje Šilhavá.

ICSI metoda trvá jen několik sekund, zatímco IVF zabere řádově desítky minut až hodin. Na rozdíl od IVF, které je do 39 let ženy hrazeno ze zdravotního pojištění, musejí páry na metodu ICSI doplácet. Vzhledem k několikanásobně vyšší šanci na úspěch to většina párů udělá.

Úspěšnost zvyšují i další nadstandardní metody, jako například sledování vývoje embryí v embryoskopu. Tento speciální inkubátor umožňuje průběžně pozorovat embrya, aniž by s nimi zaměstnanci laboratoře museli manipulovat. Po oplození se začne jedna velká buňka – vajíčko – dělit na další buňky. Pátý den již jde o stovky buněk a vzniká embryo, které se zvětšuje, je naplněné tekutinou a připravené uhnízdit se v děloze. Podle toho, zda se buňky dělí správně, jsou stejně velké, přibývají ve správném počtu a nejsou přítomny žádné vedlejší drobné buněčné částice, embryologové poznají, že se embryo vyvíjí dobře.

Stále důležitý věk ženy

Úspěšnost metod asistované reprodukce ale stále závisí především na věku ženy a jejím zdravotním stavu. I když má muž horší spermiogram, pokud je jeho partnerce kolem 25 let, je šance na úspěšné otěhotnění vysoká, protože kvalita jejích vajíček je dobrá.

U žen po třicítce však kvalita i kvantita vajíček postupně klesá, po 35. roce věku klesá schopnost otěhotnět velmi rychle. Statistiky ukazují, že po čtyřicítce je šance na otěhotnění a donošení zdravého dítěte jen okolo 5 %.

Zdaleka ne každý pár, který má potíže s početím dítěte, však musí podstoupit některou z metod asistované reprodukce. „Páry, které k nám přicházejí, nejprve důkladně vyšetříme. Potom navrhujeme postup léčby, která může zahrnovat např. jen užívání léků nebo dokonce pouhá systémová opatření, tedy úpravu životního stylu. Například redukce váhy může ženě pomoci vyladit hormonální systém a otěhotnět přirozenou cestou,“ uzavírá Michaela Šilhavá.

Trend budoucnosti - Social freezing

Tzv. social freezing prozatím nemá v češtině svůj ekvivalent. Nicméně znamená preventivní zmražení vlastních zdravých vajíček či spermií pro budoucí využití. Zatímco ve světě je social freezing běžnou praxí, mezi českou populací je zatím využíván minimálně.

V minulých letech se tato metoda doporučovala jako preventivní opatření především pacientům, kteří museli podstoupit například náročnou onkologickou léčbu, či lidem pracujícím v rizikovém prostředí, kde jim hrozilo radiační záření, nežádoucí účinek chemických látek apod.

„Vlivem evolučního vývoje a životního stylu však přibývá lidí, kterých se asistovaná reprodukce týká. V populaci se obecně snižuje kvalita zárodečných buněk, a tím výrazně klesají šance na početí dítěte přirozenou cestou. Pokud tedy žena či muž musí nebo chce odložit rodičovství, social freezing je smysluplným a zodpovědným krokem a řešením pro budoucí roli rodiče,“ upozorňuje MUDr. Štěpán Machač, vedoucí lékař kliniky asistované reprodukce IVF Clinic v Olomouci.

Zatímco u mužů dochází ke zmrazování spermií více jak 50 let, u žen se jedná o poměrně mladou metodu, kterou je nutné aplikovat ideálně do 35 let ženy.

Social freezing u žen

Prvním krokem je gynekologické vyšetření ženy a odběr krve. Na základě výsledků se posléze stanoví hormonální stimulace umožňující dozrání většího počtu vajíček ve vaječnících. Probíhá formou podkožních injekcí a žena si je aplikuje sama po dobu jednoho týdne. Lékař následně po ultrazvukové kontrole určí termín odběru vajíček. Ten se provádí tzv. punkční jehlou, kterou se vajíčka přes pochvu odeberou z obou vaječníků. Aby žena nevnímala bolest, uvede se do krátkodobé celkové anestezie (cca 10 minut). Zhruba dvě hodiny po výkonu je propuštěna domů.

Odebraná vajíčka se většinou uskladňují na 3 roky, po uplynutí této doby si mohou ženy opakovaně žádat o další roční prodloužení. Nemusejí se obávat ztráty kvality – je prokázáno, že doba zamrazení vajíček nemá na jejich kvalitu vliv.

Vajíčka se ukládají do tekutého dusíku. Ve chvíli, kdy se žena rozhodne pro dítě, vajíčka se rozmrazí, oplodní spermiemi a podobně jako při umělém oplodnění se umístí do dělohy ženy. Je prokázáno, že i ženám kolem čtyřicítky se pomocí social freezingu významně zvyšují šance otěhotnět a porodit zdravé děti.

Firemní benefit

Přestože u nás je o social freezingu zejména ze strany žen velmi nízké povědomí, v zahraničí začíná být naprosto běžnou praxí. Společnosti jako Apple či Facebook jej dokonce zahrnují do svých zaměstnaneckých benefitů a svým zaměstnankyním na zmrazení vajíček poskytují příspěvek ve výši až 20 000 dolarů (v přepočtu zhruba 440 000 Kč).

Cílem je podpořit profesní růst žen a zároveň jim neodebírat možnost být jednou matkami. I v USA totiž řeší podobný problém se stárnutím prvorodiček. Podíl žen, které měly první dítě mezi 40 a 44 lety, se v posledních 20 letech v Americe více než zdvojnásobil.