Jaké donucovací způsoby použít a jestli jich je vážně třeba, ví maminka tří dětí a zároveň i lektorka dětských tělocvičen Monkey´s Gym Kristýna Přibylová. Ta říká, že má bohaté zkušenosti se situacemi, kdy dítko odmítá při hodinách spolupracovat. A ačkoli rodič dobře ví, že je jeho potomek pohybově nadaný, odmítá se i tak dítě jakékoli aktivity zúčastnit. A většinou se to samozřejmě neobejde bez breku.

Podle lektorky se bohužel nedá generalizovat, zda zvolit přívětivý přístup, anebo být naopak rodičem přísnějším. „Ve většině případů pomůže, když je rodič pohybové lekci přítomen. Dítě se tak uklidní, ví, že je tatínek či maminka nablízku. Je důležité, aby dítě získalo důvěru - jak v prostředí, tak v sebe samo,” vysvětluje Přibylová.

Pohyvbové nadání se dá u dětí pozorovat a rozvíjet už od druhého roku jejich věku.

Pohybové nadání se dá u dětí pozorovat a rozvíjet už od druhého roku věku.

FOTO: Monkey´s Gym

Bohužel jsou i případy, kdy nepomáhá zcela nic. Nejde to zkrátka „ani po dobrém, ani po zlém”. A tehdy přichází na řadu trpělivost a vytrvalost.

To tedy znamená každý týden na hodinu docházet a čekat, až si dítě na prostředí, ostatní děti a v neposlední řadě i lektora zvykne do takové míry, že bude možné jej tam nechat samotné. Pokud hodinu vede někdo, kdo to s dětmi umí, neměl by být problém, že by si dítko nezvyklo.

Odloučení usnadňuje domácí prostředí

„Z našich zkušeností proces adaptace hůře snáší starší děti,” říkají majitelky My Nanny, soukromých jeslí rodinného typu v centru Prahy, Kristýna Majerová a Denisa Winzigová. Přijímají děti ve věku od 1 do 3 let, přičemž nabízejí rodičům možnost nastavit si individuální docházku vyhovující jejich potřebám.

„Proces adaptace je ale u každého individuální, rodiče u nás mohou dítě postupně nechávat nejdříve na hodinu, nebo opakovaně na krátkou dobu. Velkou výhodou je právě domácí prostředí, malá kapacita dětí a tím pádem i naše schopnost se plně věnovat jednotlivci a pomáhat mu se s ostatními dětmi seznámit,” říká Kristýna Majerová.

Denisa Wizingová a Kristýna Majerová vsadily na indivudální přístup a domácké prostředí.

Denisa Winzigová a Kristýna Majerová vsadily na individuální přístup a domácí prostředí.

FOTO: My Nanny

I když jesličky navštěvují hodně malé děti, v My Nanny se snaží učitelky vytvořit bohatý a pestrý program a rozvíjet tak jejich dovednosti a schopnosti i v tak útlém věku.

„Naším cílem je přirozenou formou hry rozšiřovat obzory dětí. Po celý den máme pestrý program zahrnující především výtvarnou výchovu a sportovní aktivity. Ty u nás probíhají formou pohybových básniček či jednoduchých tanečků,” vysvětluje Majerová.

Kdy začít rozvíjet zájem o sport?

Nadanost dítěte pro určitý druh sportu je možné pozorovat už od dvou let jeho věku.

„U staršího syna jsem byla zvyklá, že nejraději seděl a prohlížel si obrázkovou knížku. Když pak mladší syn dorostl do jeho věku, byla jsem překvapená, že je neustále v pohybu. Bylo zřejmé, že má pohybový talent a spoustu energie, kterou si potřebuje vybít, a tak jsme jej přihlásili na cvičení předškoláků,” svěřuje se se svými zkušenostmi Simona Paurová z Prahy.

Podle ní je to ideální způsob, jak se dítě vyčerpá na kroužku a doma si pak v klidu hraje.

„Z kroužku později vyplynulo jeho nadání na míčové hry a na doporučení lektorky mladší syn začal chodit do základní školy se zaměřením na basketbal, kde je moc spokojený. Jsme moc rádi, že jsme u něj zájem o sport podchytili takhle brzy,” dodává maminka Simona.