Vše začíná již u porodu. Více než polovina českých mužů se dnes aktivně účastní porodů. Pro většinu z nich je to jeden z nejhezčích okamžiků, které v životě zažili. Navíc porodem nic nekončí – naopak. Stále více mužů touží zůstat doma se svými partnerkami a potomky i několik dní po porodu. Tak, aby byli i nadále ženě oporou a mohli jí hned od počátku pomoci s péčí o dítě.

Proti tomu nelze nic namítat, protože role otce je v prvních dnech a týdnech života dítěte stejně důležitá jako matky. Tento čas je klíčový pro prvotní navázání vztahu otce s dítětem a posílení rodinných vazeb. Časné zapojení mužů do péče o děti navíc zvyšuje šanci, že se rodiče budou i později o tuto péči dělit a budou i více spolupracovat při domácích pracích.

Česká republika bohužel stále patří mezi šest zemí EU, které zatím nemají institucionální podporu otcovství zakotvenou v zákonech. V dalších zemích je ale otcovská dovolená běžným standardem. Muži si ji mohou vybrat v libovolném termínu v určité časové lhůtě po porodu a trvá průměrně dva týdny.

Muži si dnes užívají i koupání miminek.

Koupání miminek patří mezi nejoblíbenější mužské činnosti.

FOTO: Profimedia.cz

Čeští tátové tak prozatím mají nárok jen na čerpání rodičovské dovolené, a to od data narození dítěte až do jeho tří let. Rodičovská dovolená je individuální a je vyplácena pouze jednomu z rodičů. V loňském roce tuto možnost využívalo přes 5200 mužů, což bylo více než v předchozích letech. Nejčastěji to bylo z finančních důvodů, kdy manželka vydělávala více.

Podle zástupců iniciativy Ligy otevřených mužů by byl zájem o rodičovskou dovolenou ze strany otců ještě vyšší, ale zatím jim v tom brání mnoho překážek. Jako nejvíce problematické vnímá většina mužů reálný pokles rodinných příjmů, protože většinou přinášejí do domácnosti hlavní finanční obnos. Pak se také bojí, že by přišli o práci, nebo nechtějí obětovat kariérní postup.

Tradiční role se začínají stírat

V péči o děti i domácnost jsou změny tradičních rolí patrné nejvíce. A je to viditelné i v dobách, kdy děti začínají chodit do školy. Podle průzkumu, který proběhl v Británii, až 37 % otců neváhá svým dětem připravovat pravidelně svačiny do školy, přičemž stejné procento odvádí pravidelně děti do školy či školky, na kroužky apod.

Na vaření pro celou rodinu se podílí 52 % z nich, pravidelné nákupy pak je ochotno praktikovat 57 % z několika stovek dotázaných otců. Úklid není cizí 54 % a stejný podíl se také běžně stará i o praní prádla a mytí nádobí.

Vice než tři čtvrtiny všech otců přiznávají, že způsob, jakým se podílejí na chodu domácnosti, je velmi vzdálen tomu, jak to bylo za jejich dětství. Celá třetina z nich pak tráví se svými potomky mnohem více času než předchozí generace.

Většina z nich přiznává, že mají sice skvělé vztahy se svými vlastními otci, ale jako děti spolu nikdy netrávili tolik času. O to více dnes sami touží být se svými dětmi a užívat si je na maximum.

Děti otce potřebují

Četnými výzkumy našich i zahraničních autorů bylo prokázáno, že neexistuje žádný vrozený rodičovský instinkt, jenž by příslušel pouze matkám. Otcové se dokážou stejně dobře jako matky postarat i o novorozence a umějí stejně dobře reagovat na jeho potřeby.

Muž-otec má celkově k dětem volnější vztah než matka, která má častěji zájem o volný čas dítěte, děti se s ní častěji baví o módě, filmu, škole a kamarádech, o svých zájmech i o sexu. S otcem častěji mluví jen o sportu a politice. Matka se více zajímá o přípravu dětí do školy, více zasahuje i do výběru povolání. Otcové více zakazují, matky častěji prosí a žádají. To vše svědčí o určitém úpadku otcovské autority proti dřívějším dobám. V žádném případě to však nedokazuje, že otec je pro své děti okrajovou, snadno postradatelnou figurou.

Čas strávený s tátou

Čas trávený s tátou by mnohé děti nevyměnily za nic.

FOTO: Profimedia.cz

Mateřské a otcovské role nelze vzájemně nahradit, v ideálním případě by se měly doplňovat. Pro ilustraci si představme matku a otce při hře s dítětem. Otec dítě obvykle povzbuzuje, umožňuje mu prozkoumávat okolí, podporuje je ve „vylomeninách“. Naproti tomu matka dítě chrání a nebezpečné aktivity spíše tlumí.

Zejména u chlapců hraje otec roli vzoru, jemuž se chce vyrovnat. Až do puberty je pro něj prototypem dokonalosti, zvláště pokud je v tom podporují i jejich matky. Chlapci vyrůstající bez otce v tomto směru strádají a odráží se to především v potížích se začleněním do skupiny vrstevníků. Jsou celkově méně asertivní, více závislí na svých spolužácích, vyhýbají se skupinovým sportům. V pozdějším věku pak tito chlapci častěji mívají sklony k nemorálnímu jednání, projevují nedostatek zodpovědnosti a nedokážou se vcítit do ostatních.

Na své dcery mají otcové významnější vliv v době jejich dospívání. Dívky, které mají vřelý vztah se svým otcem a cítí se jím být akceptovány, lépe navazují vztahy s chlapci a v partnerských vztazích jsou více sebevědomé.