Oko se začíná vyvíjet už během čtvrtého týdne těhotenství. Zpočátku jsou oči umístěny po stranách hlavy embrya. Teprve postupně se posouvají do středu obličeje. Zdravé miminko se narodí s fungujícím zrakem, ale ten ještě není úplně vyvinutý. Novorozenci rozeznávají pouze světlo a tmu. Jsou citliví na ostré světlo, reagují na něj přivíráním očí nebo zakláněním hlavičky.

„V období prvních šesti měsíců se u dítěte vyvíjí centrální fixace a konvergence, tedy schopnost zaměřit oči na předmět při pohledu do blízka. Vidění není tak zralé, aby dokázalo centrálně fixovat, proto se dítěti mohou oči ještě pořád hodně rozbíhat. Funkce centrálního vidění a fixace se objevuje zhruba v půlroce. To znamená, že zrakové centrum ostrosti začíná být funkční a zraková ostrost dosahuje asi pěti procent toho co u dospělého člověka,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, primář oční kliniky Gemini.

Zajímá je pohyb

Nejvíce dítě zajímají předměty, které se pohybují. Líbí se mu hračky a leporela výrazných barev a tvarů. Kolem pátého měsíce věku je dítě schopné pozorovat předměty pouze očima, nemusí tedy pohybovat hlavou.

„Půlroční dítě je schopno zaměřit pohled na nějaký předmět. Když mu rodič ukáže hračku, dokáže ji sledovat. V prvním roce života dítěte se rozvíjí i barevné vidění,“ popsal Pavel Stodůlka.

Pomůcky pro rozvoj zraku

Velký vliv na zrak má období, kdy začíná dítě lézt a chodit. V tomto období dochází k rozvoji prostorového vidění a odhadu vzdálenosti. Vývoj zraku je možné ovlivnit různými pomůckami. Když například rodiče ukážou miminku hračku, dítě ji sleduje.

„Rodiče by měli sledovat, jestli za hračkou dítě otáčí hlavu, zda se otáčí za světlem a podobně. Je také důležité všímat si, jestli oko neujíždí příliš do strany, a sledovat zbarvení zornice. Barva zornice by měla být černá, objeví-li se jiné zabarvení, například bílé, nebo pokud si rodiče všimnou nějakého netypického reflexu, měli by s dítětem zajít na odborné vyšetření,“ dodal Pavel Stodůlka.

Kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý člověk. U dětí se mohou objevit různé refrakční vady, jako je například krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus.

Drobné a nevýznamné vady jsou dokonce poměrně časté, vyskytují se až u třetiny dětí do 15 let.