„Být nevlastním rodičem je komplikovaná záležitost. Všechno je především o komunikaci a porozumění. S tím však bývá problém v klasických rodinách, natož v těch kde si jeden z rodičů přivede domů nového partnera, který se dříve, či později začne angažovat ve výchově dětí,“ říká klinický psycholog Ramani Durvasula, PhD. Pokud máte dojem, že chyba stojí na vaší straně, možná děláte jednu ze základních chyb, kterých je dobré se vyvarovat.

Snažíte se dětem zavděčit

Často se stává, že nevlastní rodiče tak strašně chtějí, aby je děti měly rády, že jsou proto ochotní udělat cokoli, jak cituje server womensday.com. Kupují jim drahé dárky nebo se je snaží získat svou benevolentností. Nicméně tyto taktiky mohou vztahu naopak ublížit. Nesnažte si dítě koupit, ať už prostřednictvím dárků nebo toho, že jim povolíte to, co mu vlastní rodič zakáže.

Čekáte, že hned od začátku budete šťastná rodina

Pokud čekáte, že vás nevlastní děti začnou po pár měsících brát a budete spolu bez problému vycházet, tak se mýlíte. Všechno chce čas a velkou trpělivost. Podle odborníků trvá přibližně sedm let, než se vztahy v rodině s nevlastním rodičem ustálí natolik, aby se dalo říct, že je rodina plně funkční. Pokud vás nevlastní děti z počátku ignorují, není na tom nic divného. Je třeba si uvědomit, že jste ve složité situaci nejen vy, ale i váš partner a děti. Všichni si na sebe musíte zvyknout.

Necháte si od nevlastních dětí všechno líbit

V některých rodinách se stává, že děti berou příchod nevlastního otce nebo matky velice špatně a začnou se k nim chovat až nezdvořile. Není dobré nechat si vše líbit a čekat, až je to přejde a začnou vás mít rády, ale snažit se tomu nějak zabránit, nejlépe s pomocí své partnerky či partnera.

Může se to projevit například v situaci, kdy budete vařit se svými nevlastními dětmi a oni vás neustále budou upozorňovat na to, co děláte špatně a vysvětlovat, jak to dělá jejich vlastní rodič. Není nutné se rozčilovat, ale v klidu se jim snažte vysvětlit, že existuje mnoho způsobů, jak jídlo uvařit, a proto to vy děláte takto.

Snažíte se okamžitě převzít roli rodiče

Někdy se stane, že nevlastní rodiče okamžitě převezmou aktivitu a začnou se chovat, jako by byli vlastní. To je ale absolutně nemožné do doby, než si u dětí získají důvěru. I když vás požádá partner či partnerka, abyste se od začátku ve výchově angažovali, je lepší počkat.

Pokud se nevlastním dětem budete snažit od první chvíle nahradit jejich vlastního rodiče, můžete v nich vyvolat odpor. Zkuste si nejprve získat jejich důvěru, přátelství, autoritu a respekt a být od počátku starostliví, zodpovědní, chápaví.

Máte na sebe velké nároky

Nevlastní rodiče mohou být pod velkým tlakem už jen kvůli samotnému faktu, že se stanou nevlastními rodiči. Velmi to ovlivňuje nepopulární role stylizovaná do zlé macechy nebo otčíma, kteří jsou hodní jen na vlastní děti a na ty nevlastní ne, nutí je do práce a dokážou jen kritizovat, ale chválit neumí.

Často se však nevlastní rodič dostane do problémů proto, že se snaží být najednou skvělým partnerem a dokonalým nevlastním rodičem najednou. Pak přichází vyčerpanost, přetaženost a to má na okolí negativní vliv. Nesnažte se být bezchybným superčlověkem a smiřte se s tím, že všechno chce čas a trpělivost.

Pomlouváte vlastní rodiče

Stane se, že přijdou pozdě alimenty od vlastního rodiče nebo, že si párkrát přijede pro dítě jinak, než bylo domluveno. To může být záminka pro pomluvy ze strany nevlastních rodičů, což není úplně nejlepší strategie. Můžete říct svůj negativní názor partnerovi či partnerce, ale rozhodně byste ho neměli zmiňovat před nevlastními potomky.

Není však od věci snažit se rozvíjet vztahy mezi bývalými a současnými partnery, zkusit například vlastního otce zvát na narozeninové oslavy dětí, různé významné události, jako je maturitní ples, promoce, atd. Samozřejmě, že je podstatné, jaký vztah mají mezi sebou bývalí manželé, jak proběhl rozvod atd.

Nedopřejete dětem dostatek času s jejich rodičem

Velmi častá chyba, kterou nevlastní rodiče dělají je nerespektování toho, že děti chtějí mít občas svého vlastního rodiče jen samy pro sebe. Příchodem nového partnera matky nebo otce se mohou cítit v ohrožení a začít mít strach, že jim nevlastní rodič jeho maminku nebo tatínka vezme.

Zkuste podpořit vztah dětí s vaším partnerem či partnerkou, vyvarujte se žárlivosti na to, že je spojuje společná minulost, která se vás netýká. Soutěživost není na místě a jistota nevlastního dítěte, že mu nikoho neberete je pro budování vašeho vztahu klíčová.

Dáváte přednost vztahu s nevlastními dětmi před vztahem partnerským

Mnoho párů považuje za prioritu to, aby se stabilizoval vztah mezi dítětem a nevlastním rodičem a v ten moment odsouvají partnerský vztah na druhou kolej. Což také není dobrá varianta. Když dítě vidí, že vztah jeho rodiče s nevlastním funguje, je to pro něj dobré znamení. Základem je vyváženost, tedy věnovat dostatek času a pozornosti jak budování dobrých vztahů s dětmi, tak prohlubování partnerského vztahu.

Berete si osobně, když dítě potřebuje podporu vlastního rodiče

V emocionálně vypjatějších chvílích, jako je nemoc, smrt v rodině, svatba, narození dítěte se může nevlastní rodič i po několika letech soužití cítit odstrčeně. I když k vám má dítě kladný vztah, tak v těchto chvílích může i tak potřebovat spíš blízkost a podporu vlastních rodičů. Není třeba, aby to ve vás vyvolalo smutek nebo lítost, snažte se to pochopit a i tak svého nevlastního potomka povzbudit.