Podle veterinářky a odbornice na chování zvířat ze San Francisca Sophie Yinové mají nejmenší problém s adaptací klidní, přátelští a společenští psi. Naopak psi nezávislí a aktivní, kteří se nechají lehce rozdráždit a jejich výchova je složitá, si zvykají mnohem hůř.

"Malí psi mohou více trpět žárlivostí a být majetničtí," říká Lynn Sullivanová, manažerka komunitního zdravotního programu The BirthPlace ze zdravotního střediska a ortopedické nemocnice UCLA v Santa Monice.

Když Saya Barrettová a její manžel Jack zjistili, že čekají dítě, měli obavy, že jejich pětiletý pudl Latte bude žárlit. Místo toho byl však Latte zvědavý. "Slyšel nenápadné zvuky vycházející z dětské postýlky, ale netušil, odkud se berou a co to je. Zjistil to však velmi brzo. Udělal, co by udělal každý jiný zmatený pes - rozhlédl se kolem, začenichal a brzy novorozeně v postýlce objevil," říká Saya Barrettová.

Okamžitě jim bylo jasné, že Latte bude holčičce Aile, které jsou dnes čtyři měsíce, "dobrým bratrem," dodává Saya. "Latte je na ni moc hodný. Když spolu sedíme na gauči, líže jí nohy a ruce."

Příprava je důležitá

Třebaže Latte si zvykl bez problémů, podle Sophie Yinové by mu určité změny mohly příchod dítěte usnadnit a zmírnit obavy rodičů. Je například možné, že váš pes bude potřebovat naučit se základní povely, jako sedni, lehni nebo zůstaň. Pokud je zvyklý skákat lidem do klína nebo po nábytku, bude třeba mu nastavit nová pravidla.

Možná také bude potřeba přemístit jeho pelíšek, aby udělal místo dětské postýlce. Pokud se váš pes necítí dobře ve společnosti, vymyslete pro něj další aktivity, aby se to změnilo. Používejte dětskou kosmetiku ještě před tím, než se dítě narodí. Před příchodem z nemocnice seznamte psa s oblečením nového člena rodiny, aby si zvykl na novou vůni, říká Yinová.

Sullivanová také doporučuje návštěvu veterináře, aby budoucí rodiče měli jistotu, že jejich domácí miláček nemá žádné parazity nebo nějaké nemoci. Těhotné majitelky koček by si podle ní měly dát pozor na toxoplazmózu. Tito parazité se obvykle vyskytují v kočičích výkalech, takže při manipulaci s kotcem je vhodné nosit rukavice.

Ideálním domácím mazlíčkem bývají kočky, protože dítě ignorují. Podle Sullivanové jsou ale také zvědavé, skáčou a všude lezou. Vzpomíná na případ, když byl její syn ještě malý a jejich kočka nechtěla opustit postýlku. "Když ho škrábla, má trpělivost přetekla," říká. Kočka okamžitě putovala do nového domova.

"Děti si nedokážou pomoci samy," říká Sullivanová. "Bez ohledu na to, jak skvělý je váš domácí mazlíček, nikdy s ním nenechávejte své děti samotné," upozorňuje.

Yinová říká, že kdykoliv hovoří o dětech a kočkách, objeví se otázka, zda kočka nemůže z dítěte vysát život, když se mu bude pokoušet olízat mléko z tváře. "Nemůže," odpovídá. " Kočka žádný vzduch novorozeněti nevezme. Prostě se jen ráda tulí k teplému tělíčku." Pokud přesto nechcete, aby se kočka k vašemu dítěti přibližovala, pokryjte venkovní stranu postýlky něčím lepkavým, například izolepou. Kočky nemají takové povrchy rády.

Další hrozbou, obzvláště pro ustrašené psy, je okamžik, kdy dítě začne lézt a vůbec více se hýbat. "Jejich první reakcí je zmizet," říká Yinová. "Pokud mají možnost, je všechno v pořádku. Jakmile je ale dítě neustále pronásleduje a zahání do kouta, mohou se začít bránit."

Děti mohou být velmi agresivní

Podle Yinové se většina psů zhlédne v nové roli kamaráda a ochránce. Někteří ale ne, protože z různých důvodů to nemohou nebo nechtějí. Možná máte například staršího psa s artritidou. Když na něm bude dítě skákat, bude ho to bolet a takový pes pochopitelně vyštěkne.

Ať už nezamýšlené nebo záměrné, hrubé zacházení může prostě vyvolat agresivní reakci. Příkladem takového zacházení je plivání nebo zápasení. Pokud pes začíná močit v nevhodných chvílích nebo pokud si nikdy nejde k dítěti pro pohlazení, je to známka, že jej dětská přítomnost stresuje. Yinová k tomu říká: "Děti se dovedou ke zvířatům chovat velmi agresivně. Musejí se naučit, jak se zvířaty zacházet."

Yinová novopečeným matkám také doporučuje, aby zvážily, zda svému psu nepořídit profesionálního "venčitele" nebo jej dokonce na čas neodložit do zařízení s celodenní péčí. Všem by tato přestávka podle ní mohla pomoci.

Nakonec má Yinová pro rodiče ještě poslední radu: "Nepořizujte si dítě a štěně zároveň. Byla by to stejná situace, jako mít dvojčata."