Součástí tvořivosti je originalita a pružnost myšlení, například schopnost smysluplně používat běžné předměty novým způsobem. „A též citlivost vůči problémům. Schopnost vidět je i tam, kde zdánlivě nejsou,“ vysvětluje psycholožka Eva Kneblová.

Doplňuje, že kreativní lidé se vyznačují nekonformností, mají potřebu samostatnosti a seberealizace, jsou zvýšeně citliví.

Tvořivost je zdrojem pokroku ve všech oblastech lidského konání. „Proto jsou dnes tvořiví lidé velmi žádaní na trhu práce. Kreativita je pokládána za jednu z nejcennějších vlastností osobnosti,“ uvádí Kneblová.

Vysvětluje, že problematika tvořivosti u dětí úzce souvisí s jejich nadáním. „Nyní se toto téma dostává do popředí. Je tendence vytipovávat nadané děti ještě před jejich vstupem do základní školy,“ dodává psycholožka.

Spornou otázkou ale zůstává, zda děti segregovat a vzdělávat ve specializovaných školách, které nyní suplují víceletá gymnázia, anebo je integrovat v běžných třídách a umožnit jim studium podle individuálního programu.

Mohou být panovačné

Vysoce nadané a tvořivé dítě se často potýká s problémy při začlenění do kolektivu vrstevníků; se stejně starými dětmi si nerozumí, bývá přecitlivělé. Může působit jako neukázněné, má neustále potřebu sdělovat své myšlenky: často se obrací na učitelku, hodně se vyptává, nestačí mu jednoduchá odpověď.

„Obtížně snáší autoritativní komunikaci, chce si na vše přijít samo, dělá věci svým osobitým způsobem,“ popisuje také Kneblová. „Tvořivé dítě na základní škole znervózňuje pomalé tempo třídy, odmítá rutinní a předvídatelnou práci, může být až panovačné. Obtížně toleruje nedostatky jak své, tak i chyby ostatních. Bývá přecitlivělé vůči kritice,“ pokračuje.

Podle názoru psychologů brzdou rozvoje tvořivosti může být paradoxně právě intelekt, rozumová kontrola.

Příkladem mohou být kresby dětí s mentálním postižením, případně výtvory lidí trpících duševní chorobou. Absence pocitu vnější kontroly, vědomí, že obrázek by měl nějak vypadat, měl by se něčemu podobat, dává vzniknout jedinečným dílům.

Aby však tvořivost ve smyslu originálního myšlení byla společensky hodnotná, musí být provázena právě intelektem. S věkem ale získává dítě nové zkušenosti a na jejich základě může upadat do stereotypů, které brání inovativnímu myšlení.

Chceme-li rozvíjet tvořivost u dětí, musíme zapomenout právě na standardní postupy při řešení problémů. Nevnucovat jim naše „správné“ představy o tom, jak mají věci vypadat a jakým způsobem dosáhnout výsledku.

Oceňte samostatnost

„Namaluje-li váš potomek zeleného slona s mušími křídly, nemusíte ho hned usměrňovat a strkat mu do ruky šedou pastelku. Je třeba respektovat dětský pohled na svět a skutečnost, že tvořivé děti potřebují úkoly, u nichž mohou využít různé způsoby řešení a nové postupy,“ radí Kneblová.

Právě toto bývá problémem nadaných (tvořivých) dětí v klasicky koncipovaném školním vyučování, kdy je jim obvykle předkládán jediný správný postup, kterého se musejí držet.

„Rodič i pedagog pracující s tvořivým dítětem by měl dokázat respektovat zvláštnosti jeho osobnosti. Oceňovat samostatnost, aktivitu a originalitu, tolerovat případnou menší pečlivost a nepřesnost při práci,“ uzavírá psycholožka.

Praktické tipy

Jak můžete podpořit kreativitu svého potomka? Dítě potřebuje především prostor a dostatek volnosti. Kojenci a mladší batolata zkoumají svět všemi smysly, vše osahávají, ochutnávají. Je dobré jejich poznávání podporovat i za cenu ušpiněných kalhot a rozbitých kolen.

Později děti začínají s předměty manipulovat smysluplněji. Hra bývá promyšlenější. Jde třeba o stavbu hradu z písku doplněnou kamínky jako okny a vlaječkami z listí, garáže pro auta z dřevěných kostek, město z krabiček od zápalek. Dospělý by při hře s předškolním dítětem neměl být tím, kdo vede, ale spíše sekundovat. Může dítěti navrhnout téma, to pak hru samo rozvíjí. Ke svému městu může třeba vymýšlet příběh; kdo v něm bydlí, kam chodí do práce, kolik má dětí.

Čím je dítě starší, tím abstraktnější metody pro rozvoj tvořivosti je možné využívat. Se školáky je možné zkoušet nejrůznější hry se slovy: vymýšlet větu, kdy hráči střídavě doplňují další a další slova, vyprávět společně pohádku (střídavě rodič a dítě vymýšlejí příběh).

Umělecky či technicky nadané dítě může aktivně pomáhat při zařizování a výzdobě svého pokoje či celého bytu, vyrobit originální dárek.