Nejčastějším důvodem, proč ženy odkládají mateřství, je kariéra. Touha po úspěchu a nezávislosti je upřednostněna před zodpovědností a starostlivostí o druhého. I proto jsou podle statistik z velké části mezi celoživotně bezdětnými ženami nejvíce zastoupeny vysokoškolačky a tzv. kariéristky, jež upřednostňují práci úplně před vším.

Takový život si zvolily i herečky Greta Garbo nebo Katherine Hepburnová, ale také německá kancléřka Angela Merkelová nebo americká ministryně Condoleezza Riceová.

Se svými nekompromisními názory zaměřenými na děti se svěřila magazínu OK i velmi populární zpěvačka Mariah Careyová.

„Cítím, že by mi děti nejen ohrozily hvězdný život, ale i dobrou karmu, což by pro mne bylo velmi traumatické, a já nechci žít v neustálém napětí a stresu. Navíc bych ani nezvládla výchovu dětí a už vůbec si nenechám zkazit svou image a styl divy tím, že budu vyměňovat plínky.“

Vlastní život především

Dalším důvodem, proč ženám nic neříká mateřství, je ztráta jejich soukromí. Mají strach z toho, že jejich život by najednou nebyl o nich samotných, ale o někom jiném. Nechápou, proč by se měly vzdát cestování, sportu a soukromých aktivit a začít se dělit o vše, co mají, s někým druhým. Chtějí si užívat svého volného času a ne se obětovat a připadat si jako pečovatelky a služky.
Některé ženy dokonce považují potomky za ničitele vztahů.

Podle nich se párům, kterým se narodí dítě, rázem i pokazí vztah. Ti dva už nejsou milenecký pár, ale jen rodiče. Jejich vztah začne stagnovat a proměňovat se spíše v kamarádství či soužití ze zvyku.

Bezdětných žen stále přibývá

Mezi šedesátnicemi je dnes asi jen pět procent bezdětných. V generaci dnešních třicátnic to bude možná až sedmnáct procent. Podle demografů bude počet bezdětných žen v české společnosti neustále růst. Částečně za tento fakt bude moci zvýšená neplodnost žen, dominantu ale převezme dobrovolná bezdětnost.

Přestože porodnost u nás za poslední roky markantně stoupla, lidé čím dál častěji rodičovství odkládají do pozdějšího věku.

Podle statistik byla až do roku 1997 nejvyšší plodnost u žen 20 až 24letých, v roce 2007 se nejvíce dětí narodilo ženám ve věku 25 až 29 let. Statistikové však odhadují, že se během příštích let posune porodnost u žen ještě dál. Nejvíce maminek by mělo být mezi 30. a 34. rokem.

A přestože neustále roste počet prvorodiček čtyřicátnic, nelze očekávat, že se všechny děti plánované na pozdější dobu nakonec narodí. Může se totiž stát, že ženy kariéristky prošvihnou svůj čas otěhotnět a porodit dítě prostě nestihnou. Takové ženy se pak o to více upínají na své partnery, příbuzné, přátele, zaměstnání a koníčky.

 

Některé ženy dokonce považují potomky za ničitele vztahů


Bezdětné ženy jsou často považovány za sobecké ženské a společnost je za jejich rozhodnutí odsuzuje. Navíc být ženou v nejlepších letech a nemít děti je pro některé ženy potupa a též představa smrti v osamění. Jejich rozhodnutí se mnohdy nelíbí ani mužům – potenciálním partnerům. Pro ne-matky je tedy i velmi těžké si najít životního partnera. Někteří muži je díky tomu řadí do jiné skupiny, než se ony samy cítí.

Domnívají se, že děti nechtějí, protože je pro ně nejdůležitější sex. Vysvětlit, že tomu tak není, dost často nelze.

Duše děti chce

Před odkládáním příchodu dětí na svět varují psychologové. „Možnosti a rytmus dnešního života posunuly hranici, kdy ženy začínají uvažovat o dítěti, ve srovnání s minulou generací zhruba o deset let. Rodinný život je odsunut, někdy i úplně odsuzován, a to i přes to, že v podvědomí žen potřeba stát se matkou stále je. Ony ji ale nechtějí přiznat,“ vysvětluje psychiatr Jan Cimický.

Prozření přichází někdy mezi 28–35 rokem, kdy žena náhle propadne pocitu, že něco nestihla, a začne vše podřizovat touze mít děti. „Pak se ale dostává do velmi nelehké situace. Nejhůř na tom jsou ženy, které do té doby neměly ani partnera a žily sólo. V tomto věku totiž velmi brzy dojdou k tomu, že všichni vhodní kandidáti jsou již zadaní a na ně nikdo nezbyl,“ dodává psychiatr.

K pokojnému otěhotnění ale nemusí dojít ani u žen zadaných. Tam pak může být na vině partner.

„Potíž je v tom, že i muž si může během bezdětného soužití zvyknout na pohodlný život, do kterého nevstupuje nikdo třetí. Výsledkem pak je odcizení páru. Muž se stáhne do sebe, přestane jevit zájem o ženu nebo od ní prostě odejde,“ varuje psychiatr.

Další variantou je stav, kdy se o dítě pár opravdu začne snažit, ale vše je bez očekávaného výsledku. „Pokud žena nestihne otěhotnět, začne to vnímat jako své životní trauma. Začne mít výčitky, je podrážděná, a své pocity dává najevo celému svému okolí. Výsledkem může být nervové zhroucení nebo přehnané upnutí se na nějakou činnost,“ dodává Cimický.