Každé miminko přichází na svět s přirozenou (tzv. nespecifickou) imunitou. Ta specifická se u něj začne rozvíjet teprve po porodu v souvislosti s podněty, které imunitní systém dostává ze svého okolí například očkováním.

Rozvoj specifické imunity u dítěte závisí především na schopnostech jeho imunitního systému. Ten musí podněty z okolí rozpoznávat a zdolávat. Pokud však některé podněty přijdou příliš brzy, tedy v době, kdy na ně není imunitní systém připraven, mohou znamenat velké ohrožení zdraví dítěte (průjmy, dehydratace, napadení různými patogeny či bakteriemi a podobně).

Kojení dítěte zde hraje velmi významnou roli. Mateřské mléko totiž obsahuje dokonalou rovnováhu látek podstatných pro tvorbu odolného imunitního systému, který dítěti poskytne ochranu proti běžným infekcím a nemocem. Velmi důležité pro správný vývoj imunitního systému a posílení obranyschopnosti jsou především prebiotické oligosacharidy.

Kromě ochranných látek obsahuje mateřské mléko i potřebné živiny a tekutiny a je tím nejlepším způsobem, jak podávat dítěti výživu. Složení mléka je pro dítě ideální, jeho "skladování" naprosto bezpečné a nehrozí tedy např. riziko kontaminace. 

Při přípravě umělé kojenecké výživy je důležité dávkování a dodržování hygienických zásad

Při přechodu na kojeneckou výživu se však situace mění. Maminka by měla dbát zejména na bezpečnost podávané výživy. Jakákoliv kontaminace škodlivými bakteriemi, které se vyskytují běžně i v té nejčistější domácnosti, může dítěti způsobit zdravotní komplikace. Přitom nám dospělým, kteří máme imunitu již vyvinutou, obvykle neškodí. Přípravě kojeneckého mléka by se tedy měly maminky pečlivě věnovat.

Mýty a pověry spojené s kojeneckou výživou
Maminky často nevěří deklarovaným hodnotám výrobku, proto navyšují dávky mléčného prášku v domnění, že dítě lépe zasytí. Tím ale zvyšují hladinu bílkovin a minerálních látek a dítě i po vypití mléka zůstává žíznivé.
Další pověrou je představa, že mléko může být v průběhu výrobního procesu kontaminováno a stane se zdrojem závažných infekčních onemocnění. Výroba kojeneckého mléka je ale náročný proces, který má přísná hygienická i bezpečnostní pravidla. Konečný výrobek je navíc podroben řadě testů a kontrol, proto se rodiče mohou na kvalitu kojeneckého mléka plně spolehnout.
Některé maminky odmítají "umělou výživu" a dítěti podávají například kravské mléko nebo ovocné šťávy. V obou případech však dochází k velké zátěži pro miminko, jehož organismus neumí obsažené látky (bílkoviny, minerály) zpracovat. V případě ovocných šťáv ovocných šťáv pak chybí kvalitní živiny důležité pro zdravý růst.

Závěrem lze říci, že nejvhodnější pro dítě je mateřské mléko, případně jeho náhrada v podobě mléka kojeneckého. V současnosti některá kojenecká mléka již neplní pouze funkci výživy a zdroje nasycení, ale jsou i důležitým článkem v podpoře zdraví dítěte a to především v posilování imunity. Obsahují prebiotika, která posilují imunitu po vzoru mateřského mléka.