Při pokusu o vyčerpávající odpověď narazíme na několik problémů. V prvé řadě je to fakt, že dítě, které experimentuje s nějakou nebezpečnou látkou, v drtivé většině případů neuvidíte pod jejím vlivem. Vše se odehrává zpravidla mimo domov a dítě se vrátí až po odeznění všech účinků. Pravdu se prostě dozvíte pouze v tom případě, když dítě třeba přistihne policie dejme tomu na nějaké hudební akci, kde bude zkoušet extázi.

Hned se vše neodhalí

Snadnější situace nastává v rodinách, kde je dítě zvyklé mluvit o tom, co prožilo, byť negativního, protože ví, že se o prohřešku bude diskutovat a nepropukne hysterické peklo. Pak mají rodiče možnost vše v klidu a včas probrat. Mohou si popovídat o tom, zda dítě zná všechna úskalí svého počínání, a zjistit motivy, které vedou k experimentu. A také stanovit jasná pravidla platná v případě, že toho dítě nenechá. Bohužel, nejde o postup příliš standardní, ale jsou i takové rodiny.

Většinou dítě experimentuje a brzo přestane, nebo pokračuje v rizikovém počínání a po nějaké době začne mít obtíže. A jsme u dalšího problému s odpovědí na otázku, jak to poznat. Všechny projevy následků užívání drogy jsou lehce zaměnitelné s příznaky nastupující nebo právě probíhající puberty.

Dítě je nějaké jiné, přestává komunikovat s rodiči, uzavírá se do sebe, neplní povinnosti ani doma, ani ve škole, začne se jinak oblékat, poslouchá jinou hudbu, navštěvují ho úplně jiní kamarádi. Ztrácí zájem o své dosavadní koníčky, celé hodiny prospí, nebo je naopak podivně nervózní. Později asi začne zanedbávat péči o svůj zevnějšek a hygienu, pozvolna se ztrácejí peníze nebo předměty z domácnosti. A to už bude hodně podezřelé a představy o nepovedené pubertě se mění v obavy z drog.

Nastal okamžik jistoty

Naprostá jistota nastává v momentě, kdy vyjdou najevo vpichy po jehle, přítomnost drogy a náčiní pro její aplikaci - jehly, stříkačky, podivně zahnutá lžička a guma, která se dá použít jako škrtidlo. V tomto okamžiku nastává oprávněná panika, zpravidla ovšem bez možnosti okamžitého řešení. Problém je, že dítě, u kterého se rozvinula závislost, bývá většinou hodně dlouho neléčitelné.

Závislost není angína nebo slepé střevo a radikální zásah neexistuje. Člověk je do drogy zamilovaný, a i když trpí celou řadou problémů tělesných, psychických i sociálních, nemá náhled a motivaci nutnou k léčbě.

Proto si zoufalí rodiče často stěžují na odborníky z různých léčebných zařízení, když jim řeknou, že se dotyčný musí chtít léčit, jinak to nepůjde a do terapie ho nemohou přijmout. V této chvíli je asi možná jediná terapeutická pomoc, a to rodičům, aby byli schopni tuto velmi tíživou situaci vůbec přežít.

Vysvětlení celého procesu léčby závislostí se všemi postupy a problémy by přesahovalo rámec tohoto příspěvku. Každopádně je zapotřebí se při vážném podezření poradit se o dalším postupu s odborníkem. Výhrůžky, pláč a apelování na zdravý rozum a lásku k rodičům nepomohou.

Prevence už odmala

Není to příliš povzbudivé čtení, proto si řekněme něco o tom, co by mohlo pravděpodobnost výše popsaných problémů snížit. Tím je především prevence. Tak jako odmalička děti vychováváme k určitým osobnostním vlastnostem a učíme je vyhnout se mnoha nebezpečím, která život přináší, je nutné do těchto aktivit zahrnout i výchovu ke zdravému způsobu života bez drog. To nejde zařídit jednorázově pomocí zákazu, strašení a vyhrožování. Předpokladem je postupné předávání informací o drogách a zároveň vytváření a podpora postojů, které dítěti v pozdějším věku zabrání vrhat se bezhlavě do experimentu s drogou.

Velkou roli tu hraje rozvíjení různých schopností dítěte, například umění řešit problémy, komunikovat, rozumět sám sobě a svým emocím, rozvíjet pohybové potřeby a nadání. Celková rodinná atmosféra, čas věnovaný dětem a hlavně láska a porozumění, to jsou faktory, které podporují snižování pravděpodobnosti různých problémů včetně drog.

Prevence musí začít v poměrně nízkém věku, dokud dítě nemá vytvořené žádné prodrogové postoje. Je daleko snadnější vytvářet ty pozitivní, než se snažit předělat postoje opačné. Proto v posledních letech některé základní školy dbají na to, aby povinné preventivní programy nezačínaly až na druhém stupni, ale již od první třídy.

Zásady obrany a odhalení
* Děti musí mít kvalitní náplň volného času, která je zaujme a nedovolí uchylovat se k drogám.
* Čím větší důvěra vládne v rodině, tím snáze lze experiment s drogami odhalit.
* Mezi příznaky drogové závislosti patří nejen změna chování, ale také výměna přátel, záliba v jiné hudbě či oblékání než dříve.
* Varovným signálem je i opomíjení hygienických návyků.
* Jakmile se začnou z domácnosti ztrácet peníze nebo cenné předměty, podezření z užívání drog je potvrzeno.
* Pokud se dítě nechce samo zbavit návyku na drogu, léčba mu nepomůže.
* Pomocnou ruku odborníka musí vyhledat i rodiče, aby je vzniklá situace nezničila.