Při běžných nemocech známé osobnosti upřednostňují bylinky před medikamenty

Protože žiju strašně rychle a nutně potřebuji nebýt nemocný, tak pokud se něco stane, sázím na léky. Když jsem ještě pracovně létal do Brazílie, pomohly mi léčivé rostliny dostat se z vysokých horeček. Směs bylinek taky občas s úspěchem používám, když nemůžu spát, protože jediné, čeho se bojím, jsou prášky na spaní.

S bylinkami minimálně vždycky začínám a například při bolesti hlavy jen málokdy sahám po prášku. A většinou i v momentě, kdy kýchám a smrkám častěji než obvykle, zvýším přísun bylinkových a zázvorových čajů. Ne vždy ale moje léčba přírodními věcmi končí.

Při poslední nemoci jsem tušila hned na začátku, že jsou mi bylinky naprosto k ničemu. Potupně jsem vyhledala lékařku, která poté, co mi pohlédla do krku, zklamaně prohlásila: „Myslela jsem si, že se podívám na pořádnou angínu, a tohle je prachsprostá viróza.“ Jinými slovy, mám to tak padesát na padesát. Přecpávat chemií se nechci, ale zároveň mi nikdo neříká babko kořenářko.

Přírodní léčiva, ať již v podobě čajů, či výtažků z rostlin, jsou podpůrným prostředkem při léčbě méně závažných onemocnění. Takový průduškový čaj na odkašlání, urologický čaj pro dezinfekci močových cest nebo rostlinná projímadla mají své místo i v moderní lékárničce. Vždyť řada léků, které používáme, má svůj původ v rostlinných látkách. Naproti tomu pokoušet se léčit rakovinu nebo infarkt nějakými bylinkami může pouze šílenec.

Obecně samozřejmě platí, že klasické medikamenty jsou mnohem účinnější, neobsahují tolik vedlejších příměsí, a jsou tedy bezpečnější. Pro dosažení potřebného účinku bychom také většinou museli zkonzumovat velké množství příslušných rostlin. Polknout jednu tabletku je mnohem pohodlnější než popíjet litry odvaru, u kterého si nikdy nemůžeme být jisti, kolik účinné látky vlastně obsahuje. A to nejlepší na konec: z vlastní zkušenosti neznám lepší hypnotikum než dobře chmelené pivo.

U mě vítězí zdravý rozum nad fanatickou ekobiomatkou. Když je zle, nehrajeme si na polobohy, kteří spasí odvarem ze zázvoru spálovou angínu, a pěkně mažeme za doktorem. Když není tak zle, vzpomeneme si na Priessnitzovy zábaly, vitamíny a čaj s medem a dlouhý spánek v posteli s kulichem na hlavě.

Ráda zkrátka kombinuji obojí. Nedám dopustit na klasickou medicínu, ale věřím, že si může výtečně rozumět s tou lidovou, alternativní, východní, říkejme tomu, jak chceme. Oba směry se mohou a dovedou navzájem doplňovat.

Bylinkám se nebráním a mám je rád. Pokud mohu doporučit, pak se mi vyplatilo vsadit na šalvěj proti kašli, řepík mi zase pomáhá se zapáleným palcem, protože skvěle dezinfikuje. Velmi často a velmi rád piji bylinkové čaje. Zvlášť heřmánkový a mátový. Oblíbil jsem si i zázvorový. Musím však přiznat, že celkově upřednostňuji léčbu medikamenty. Jejich příprava je standardizovaná, a tedy kontrolovaná, a myslím, že i účinnější. Na druhou stranu bylinky nezavrhuji, protože mohou léčbu podpořit.

Vzhledem k tomu, že mám hodně slabou imunitu, tak nasadím úplně všechno. Ať je to zázvor spojený s chlorellou a spirulinou (řasy), nebo paralen a cotrimoxazol (lék pro léčbu bakteriálních infekcí). Mám pocit, že jenom kombinace toho všeho bude efektivní, ale bohužel většinou není.

Na mě hodně funguje silný zázvorový čaj a česnek a na teplotu se nám osvědčil výluh z majoránky a oregana, který byl sice extrémně odporný, ale vyplatil se. Moje kamarádka zase používá čaj, kterému říká komunisťák. Je příšerně sladký a zároveň má v sobě spoustu citrónu.

Užívám spíš běžnou medicínu, nejčastěji acylpirin, a pokud mám pocit, že nezabírá, tak jdu k doktorovi. Ale když mám příležitost, rád se napiju bylinkového čaje, ať už je to máta, kopřiva, heřmánek, nebo meduňka.

Upřímně, co mě napadá jako úplně první, je, že je to otázka poněkud nekorektní, neboť předjímá, že je vyloučena kombinace obojího, což se mně osobně zdá jako nejrozumnější přístup. Mírné zdravotní komplikace, jako jsou třeba rýma nebo lehké nachlazení, drobná povrchová poranění a podobně, je potřeba léčit prostředky mírnými a nechodit s příslovečným kanónem na vrabce. Vážné stavy bych samozřejmě svěřil moderní medicíně a jejím na vědeckém poznání založeným diagnostickým a léčebným postupům.

Může se Vám hodit na službě Firmy.cz: